Barinka hraje o čtvrtý titul. Snažíme se všem vrýt pod kůži, říká

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Ve Spartě se naučil vítězit. Dvakrát za sebou v extralize mladšího dorostu, předtím mezi staršími žáky. V příštích třech týdnech se bude rozhodovat o tom, zda to zvládne i na své první (částečně) zahraniční štaci. Potomek známého hokejového rodu Marcel Barinka letos obléká dres Salcburku v české Extralize staršího dorostu a v sobotu vstoupí s Red Bullem do play off.

HokejkaTV

Třikrát za sebou jste vyhrál titul ve své kategorii. Krásné vzpomínky, že?
Mám na to ty nejlepší vzpomínky, co můžu mít. Za všechno, co jsem ve Spartě prožil, jim strašně děkuju. Sice teď prožívám zase něco nového, ale pořád na to vzpomínám rád.

Znovu jste ale v týmu, který je nahoře a je favoritem. To se každému nepoštěstí…
Určitě je to dobré, protože ten tým má pořád výherní radost, není tam žádné zklamání. Ale na druhou stranu nás zase málokdo víc potrápí v obraně.

Za celou sezonu jste zatím prohráli jen třikrát, z toho dvakrát s Českými Budějovicemi o jednom víkendu. Byl to okamžik, kdy vám trenéři řekli něco ve smyslu, že je potřeba slézt z hrušky a makat?
Nic takového nám neříkali, ale určitě to naznačovali. Řekl bych, že už jsme tím egem byli hodně nahoře. Určitě je dobré párkrát za čas prohrát, ať zase spadnete na zem a začnete makat.

Z čeho ty porážky přišly?
Musím říct, že Budějovice na nás byly perfektně připravené, zvolily dobrou taktiku a těžce se přes ně přecházelo. Ale na to se nemůžeme vymlouvat. Neproměňovali jsme šance a pak to tak dopadlo.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jak jste vůbec v Salcburku spokojený?
Když jsem přišel, rozkoukával jsem se. Bylo to něco nového, ještě k tomu tam v akademii žijete celý život. Musel jsem si na to zvykat, to je pravda. Ale už jsem si zvykl. Makáme tam, snažíme se co nejvíc zlepšovat a myslím, že jsme hodně zesílili.

Jaký je vůbec váš denní režim?
Ráno vstaneme na trénink, třeba v pět, protože musíme nejdřív na snídani. Před tréninkem máme rozcvičku, potom jdeme na led a potom do posilovny. Pak se jdeme osprchovat a máme chvilku volno, než jdeme do školy. Když máme ranní trénink, škola je od půl jedenácté do dvanácti, když ho nemáme, tak od osmi do jedenácti. Tam na nás dohlíží učitelé. Potom jdeme na oběd, máme nějaké dvě hodinky a znova na trénink.

Nepřišla na vás už ponorková nemoc?
Všichni Němci a Rakušani tam chodí do školy normálně. My jsme jenom malá skupinka. S těmi kluky se vídáme jenom na tréninkách, nebo si pak třeba zajdeme na pokoj. Určitě to není tak, že bychom se nemohli vidět. Jsme pořád kamarádi a pomáháme si navzájem.

A když se u vás řekne „volný čas“, co si pod tím mám představit?
Když máme volný den, zajdeme si do města na jídlo, projdeme se nebo za námi přijede rodina. A potom další den zase zpátky do tréninku.

Spíš než klub jste v podstatě reprezentace, že?
Přesně tak bych to řekl. Z Německa a Rakouska tam jsou skoro všichni reprezentanti, což je velká výhoda. Tady hrajeme proti českým týmům, které mají třeba dva tři reprezentanty. V našem týmu je jich hodně a v zápasech to potom rozhoduje.

Jakou mají němečtí a rakouští kluci mentalitu?
Řekl bych, že jsou trošku odlišní. Jsou víc pracovití než Češi. Když jim trenér něco řekne, tak oni hned jdou a udělají to na sto procent.

Je to opravdu tou mentalitou, anebo posuzujete jen hráče z vaší akademie, kteří opravdu makají?
Myslím, že určitě tou mentalitou.

Marcel Barinka.

Marcel Barinka. | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Ale to zázemí vás nutí pracovat neustále, že?
Určitě je to znát, protože všechno máte pod nosem. Když si chcete jít zastřílet nebo si zakvedlat s kuličkou, všechno máte padesát metrů od sebe. Kdežto tady doma musíte jet třeba autobusem, a to už se někomu nechce.

Cítíte na sebe i tlak, že když přestanete, tak si nezahrajete?
Určitě. Trenéři nás celou dobu hlídají, jak makáme. A když někdo něco ošidí… Jednou se nám třeba stalo, že jeden kluk neběhal na páse, tak nehrál celý měsíc. Hlídají si to a všechno si mezi sebou řeknou.

Mimochodem, Jiří Fischer nedávno říkal, že vaše zázemí je snad nejlepší na světě. Že takové nemají ani v Americe…
Je to dost možné. Všechno uklizené, všechno nejluxusnější, co můžete mít. Obrovsky vám to přispívá k tomu, abyste mohl být co nejlepší hokejista. A potom je jenom na vás, jak budete makat.

Jaké před sebou máte další vyhlídky?
Zatím úplně nevím, kam bych chtěl jít. Ale určitě jako pro každého hokejistu, největším cílem je dostat se do NHL, potom se tam udržet a odehrát nějakou dobrou hokejovou kariéru.

Chci se ale ještě vrátit k české soutěži, kterou hrajete. Jsou to pro vás přínosné zápasy?
Myslím, že nám to dává dost, s každým týmem se něco naučíme. Někdo víc dohrává, někdo víc střílí na branku. Na každého se musíme dobře takticky připravit, a díky tomu se potom zlepšujeme.

Ale upřímně, čekal jste, že se vám povede až takhle dobře?
Mírným favoritem jsme asi byli. Ale určitě nikdo neočekával, že budeme extralize takhle vévodit. Jsme rádi, že se nám zatím takhle vede, snad to tak bude pokračovat.

Když po začátku každý poznal vaší sílu, změnilo se, jak na vás týmy nastupují?
Řekl bych, že na nás jdou víc z defenzivy. Třeba vysunou jednoho hráče a čtyři nechají vzadu. Ale s tím nemůžeme nic dělat, stejně se přes to musíme snažit projít, vytvořit si šance a dát góly.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Řada vašich zápasů byla celkem vyhrocených, padaly i vyšší tresty. Čím to?
Možná to bude taky tou německou mentalitou. Jsou takoví zarputilí. Možná když se na ledě trochu vyprovokují, začne se to víc řezat a už z toho vyplyne víc vyloučení. Toho my se musíme co nejvíc vyvarovat a dávat si v play off pozor.

Vyplývá to i z vašeho důrazu?
Určitě. Třeba i v Německu se to víc dohrává. Nedá se nic dělat, je to hokej a musíte s tím počítat.

Do play off jdete z prvního místa. Máte velkou motivaci vyhrát český titul?
Myslím, že trenéři i hráči mají tu motivaci obrovskou. Snaží se všem českým týmům vrýt pod kůži. Do každého zápasu dáme všechno, je celkem jedno, že jdeme z prvního místa. Musíme makat pořád stejně a pak ty výsledky, doufám, přijdou.

Připouštíte si, že by vás někdo mohl vyřadit?
Snažíme se na to nemyslet, ale prohra určitě někdy musí přijít. Je to součást hokeje. Budeme ale doufat, že přijdou jenom výhry a budeme postupovat dál a dál.

Na konci března přijdete o německé reprezentanty. Bude to velké oslabení?
Myslím, že to trochu bude znát. Na to se ale nemůžeme vymlouvat. Je to tým jako tým. Musíme se srovnat s těmi kluky, co tu budou, a vytvořit co nejlepší kolektiv. I bez těch hráčů dokázat, že na to máme.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz