Beránek a finské Vánoce? K výhře pomohly zkušenosti, tempo je o tři levely výš, říká
Ondřej Beránek
|
Foto: Jan Beneš, Český hokej
(HELSINKY, od našeho zpravodaje) Obětavě zblokoval tvrdou střelu v oslabení. Ondřej Beránek se ale nesložil, rychle pokračoval ve hře a pracovitost se mu vyplatila. Na své místo dostal puk a potom předvedl, co umí hráč čtvrtého útoku – a v šesté minutě vedli Češi už o dvě branky.
Krásnou akcí jste trefil vedení 2:0, navíc v oslabení. Jste spokojený s osobním výkonem?
Především si cením toho vítězství. Ale u gólu v první třetině jsme to dobře ubránili, celkově jsme v zápase oslabení zvládali, což bylo velmi důležité. Na mém gólu měla podíl celá lajna, Čeče mi to dobře dal, já jsem si to protečoval o mantinel. A pak už jenom rozhodlo štěstí, že se mi puk dobře odrazil. Samostatný nájezd jsem zkusil mezi nohy – jsem rád, jak to vyšlo.
S Jiřím Černochem se z klubu dobře znáte. Bývá to znát i na vaší hře v oslabení?
Samozřejmě, hrajeme spolu celou sezonu, takže už o sobě celkem víme. Asi se to ukázalo i před tou vstřelenou brankou.
Ve druhé části utkání ale přišel velký nápor domácích. Čím to, že jste najednou byli tak pod tlakem?
Nevyhrávali jsme souboje, které rozhodovaly. Nevyndávali jsme puk z pásma, což byl ten nejhlavnější faktor. Takhle nás Finové zamkli v pásmu, bylo to hodně nepříjemných dvacet minut, ale jsme rádi, že jsme nedostali žádný gól a že jsme druhou třetinu takhle zvládli.
„Nevyhrávali jsme souboje, které rozhodovaly. Nevyndávali jsme puk z pásma, což byl ten nejhlavnější faktor."
Zámek Suomi někdy trval i po dobu tří klasických střídání, navíc jste to měli dál na střídačku…
Přesně tak, jedno střídání trvalo opravdu snad tři minuty, bylo to strašně těžké. Tam se ale ukázal ten týmový duch, lehali jsme do střel, odbojovali to před bránou. Celý problém ale začal v momentě, kdy jsme přestali dostávat puky z vlastního pásma.
Vedení 2:0 dlouho zůstávalo, v posledních deseti minutách ale padly tři branky. Je pak těžké udržet nervozitu pod kontrolou?
Je to na trenérech a na hráčích celkově – zkušený tým tohle zvládne. A dneska nám ty zkušenosti pomohly k vítězství, rozhodly zápas.
Se soupeřem jste stíhali bruslit i dohrávat souboje. To je asi dobrá vizitka, co se týče vaší kondice a připravenosti.
Na téhle úrovni už to není sranda, nikdo nesmí nic vypustit a soustředění musí být na maximu.
Extraligu znáte perfektně. Jak by ale obstála ve srovnání s mezinárodním hokejem?
Zápasy za nároďák jsou rychlostně tak o tři úrovně výš. Musíte tady jinak myslet a celkově přizpůsobit hru tomu tempu.
Je to třeba i o tom, hrát zodpovědněji?
Pro nás mladší určitě. Musíme zjednodušit hru a plnit pokyny trenéra. Taková účelná hra a podřízení se týmu pak přináší ovoce.
Do národního týmu se pravidelně dostáváte už pátým rokem, šanci na mistrovství světa jste ale zatím nedostal. Jsou v tomhle inspirací kamarádi z Karlových Varů Flek a Černoch, kteří to už na šampionát dotáhli?
Samozřejmě jsem moc vděčný za důvěru trenéra, chci mu to co nejvíce vrátit. A co bude v budoucnu? Uvidíme, třeba vyjde i nějaký větší turnaj.
Nepřekvapilo vás ještě, že dnes přišlo málo fanoušků? V Českých Budějovicích bylo před měsícem beznadějně vyprodáno, v Helsinkách ale diváci zaplnili sotva půlku haly.
Je to tak, bavili jsme se o tom s klukama, trochu nás to zarazilo. Čekali jsme plný dům, škoda. Finové jsou dobří fanoušci, už na Karjale v Turku to ukázali. Na zápas proti nám bylo vyprodáno… Zápas pak měl ještě větší grády.
A co očekáváte za fanoušky ve Fribourgu, v srdci Švýcarska?
Myslím, že Švýcaři vytvoří úžasnou atmosféru. Ještě jsem u nich nehrál, takže to bude moje první seznámení s tamním publikem.
Takže jakmile se řekne Švýcarsko, vybaví se vám Spengler Cup a tradiční zimák?
Přesně jak říkáte. (směje se). A nebo různé záběry na plnou halu ze sestřihů na internetu.
Share on Facebook
