Bez Zábranského už bych nehrál, říká Gajarský. USHL střídá za Lapač

Foto: hc-vsetin.cz

Mládežnickým fanouškům hodně známé jméno se objevilo ve Vsetíně. Smlouvu tam podepsal dvacetiletý útočník Adam Gajarský – odchovanec Kroměříže a Komety, jenž poslední dva roky strávil za mořem.

partneři českého hokeje

Ambiciózní člen Chance ligy se startem května přivítal čtveřici mladých posil, která mu mají dodat vítr do plachet. Do Vsetína se vrátili Jakub Jenáček s Romanem Půčkem, k nim se přidali ještě Jan Bartko a Adam Gajarský. Jen poslední jmenovaný se ale v klubu vůbec nikdy nemihnul.

„Měl jsem možnost se do USHL ještě tento rok vrátit, ale po debatách s agenty jsem usoudil, že je na čase, abych přešel z juniorského hokeje do dospělého. Pak přišla nabídka ze Vsetína, proti kterému jsem hrál v minulosti za Třebíč. Vím, jaký hraje Vsetín hokej, a myslím, že mi to není cizí. Těším se také na skvělé fanoušky,“ hlásí v rozhovoru na hc-vsetin.cz.

Lapač tedy rozhodně zná. Navíc když pochází z Kroměříže, odkud to do Vsetína není vůbec daleko. „Je hezké, že můžu na víkendy jezdit za rodinou nebo oni za mnou. Je super, že nemusím čekat rok, abych je viděl,“ pochvaluje si Gajarský.

„On je jako můj druhý táta.“

Do velkého hokeje se odrazil v Kometě. S tou zažil i velké klubové úspěchy, když v roce vyhrál extraligu staršího dorostu a o dva roky později tu juniorskou. V organizaci strávil šest let od sedmé třídy.

„Byla to životní zkušenost. Potkal jsem majitele klubu pana Zábranského, který mě vychoval v to, co dnes jsem. On je jako můj druhý táta, staral se o mě neskutečným způsobem. Za to všechno mu moc děkuju, protože nebýt jeho, nehrál bych dnes hokej. Doma jsem to měl vždycky takové složitější a on mě srovnal,“ povídá sympaticky.

Foto: Vít Novák, hc-kometa.cz

Vzpomínky mu samozřejmě umocnil i silný kádr, které Brno v jeho ročníku mělo. „Hráli jsme o nejvyšší příčky. Jsem ten typ, který když prohraje blbý ping pong, tak je naštvaný. Soutěživost ve mně je a to mi v Kometě vyhovovalo,“ pokyvuje Adam Gajarský.

Třináct startů si připsal v partnerské Třebíči, třikrát nakoukl i do Tipsport extraligy, poprvé už v šestnácti letech. Další zkušenosti mu dodalo osm utkání v Lize mistrů, kdy poprvé poznával hokejový svět.

„Aspoň jsem viděl, jak na tom jsou kluci ze Švédska, Finska nebo Švýcarska. Vybavuji si druhé osmifinále z podzimu 2017 proti švýcarskému Zugu. Jeli jsme tam především my mladí, zatímco Zug nastoupil v plné sestavě. Čekalo se, že dostaneme velkou bídu, ale vyhráli jsme 5:2 a postoupili do čtvrtfinále. To byl velký zážitek,“ líčí třeba.

Právě ročník 2017/18 zahájil Gajarský stříbrnou medailí na domácím Memoriálu Ivana Hlinky, ta je jeho největším dosavadním úspěchem. Po světovém šampionátu osmnáctek, kde Češi skončili čtvrtí, odešel do United States Hockey League.

V americké soutěži vystřídal týmy Chicago Steel a Fargo Force, dohromady sehrál 103 zápasů a nasbíral 26 bodů (11+15). Ve Fargu si zahrál s dalším Komeťákem Liborem Zábranským a také s Ondřejem Pavlem, jenž tým ve druhé sezoně dokonce vedl jako kapitán.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Tou dobou už se Gajarský v lize dávno zabydlel, nejhorší pro něj byly začátky. „Myslím, že každý Evropan to má v takové situaci těžké, protože není zvyklý na tak velkou konkurenci. Na každé místo čeká pět šest hráčů, a jakmile ho jeden pustí, ten za ním už ho nepustí nikdy a v životě se přes něj nedostanete,“ vysvětluje jasně.

Boj o místo ho v hokejovém životě posunul dál, za dva roky měl dost času nasát profesionální přístup. „Třeba na zápasy jsme museli chodit v oblecích. V průměru na nás chodilo tři a půl tisíce diváků. Na Sioux Falls, tým s nejvyšší návštěvností v lize, jich v průměru chodilo osm tisíc. Mají neuvěřitelný zimák, něco jako O2 arena v Česku,“ popisuje.

„Na každé místo čeká pět šest hráčů, a jakmile ho jeden pustí, ten za ním už ho nepustí nikdy a v životě se přes něj nedostanete.“

A jestli ho kromě konkurence ještě něco potrápilo, byla to zima v americkém vnitrozemí... „Ta byla šílená. Klidně mínus třicet nebo čtyřicet stupňů. Když jsem vyšel z domu, měl jsem sníh po pás,“ usmívá se.

Teď už je ale zpátky „v teple“ a těší se na první sezonu mezi dospělými. Vsetínský kádr projde ráznou obměnou, rozloučilo se dvanáct hráčů včetně některých opor. Valaši skončili v uplynulém ročníku třetí, žádné menší cíle nebudou mít ani teď.

To znamená i pro Gajarského velkou výzvu, srovnatelnou s tou zámořskou před dvěma lety. „Chci si vybojovat si místo v sestavě a být platným hráčem pro tým,“ dodává na klubových stránkách.

Foto: Martin Vojtěch Víta, hc-vsetin.cz

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz