Foto: hc-vitkovice.cz
6. března 2015, 11:45
Adam BagarVítkovický bojovník Rostislav Olesz nafasoval v letošních vyřazovacích bojích už sedm menších trestů. Sám moc dobře ví, že je to dost vysoké číslo a že ho spoluhráči potřebují spíš na ledě, než na trestné lavici, zároveň však poukazuje na zvláštní metr rozhodčích, kteří ve druhé bitvě s Pardubicemi rozdali 28 dvouminutových trestů. "Vůbec nevíme, jak máme hrát, pokaždé se to posuzuje jinak," rozčiluje se Olesz, jenž se zapojil také do závěrečné mely.
Na světelných tabulích svítilo 54:52, když Michal Hlinka zbytečně srazil svého soupeře na výborně chytajícího mladíka Vejmelku, za jehož brankou vznikla pořádná strkanice. Arbitři z ní vykouzlili celkem třináctku menších trestů. "Když se podíváte na záběry z NHL, tak to byl normální závar před brankou, měli by to nechávat být, pomůže to hokeji a přitáhne to i fanoušky. Vždyť nikdo nikoho ani pořádně nebouchl," hlásí Rostislav Olesz.
Ten se do mely rovněž zapojil. Dvojici vytvořil se zkušeným útočníkem Petrem Sýkorou, s nímž se kočkoval už v předchozím průběhu dramatického zápasu. "Stejně jako já není tím typem hráče, který by se pral. Nějaká pravidla však musíme ctít. Když spadl, automaticky jsem přestal. Je to o zdravém respektování soupeře. Ale tady se často neděje, aby někdo respektoval pravidla," myslí si Olesz, jenž pak vyfasoval čtyři trestné minuty.
"Hráč tam spadne a jdu na trestnou lavici. Já rány schytám a ustojím je. Neumím skákat ani padat."
"Dostanu dvě plus dvě minuty za hrubost a ani jsem si nebouchnul. Nechápu to," přiznává Rostislav Olesz, jenž prozatím v předkole play off s rozhodčími vcelku bojuje. Inkasoval už sedm menších trestů. "Pokaždé se to posuzuje jinak a člověk pak neví, jak má vůbec hrát. Je to opravdu velmi těžké. Nevíme, co rozhodčí písknou a co ne. Myslím, že podobně jsou na tom také Pardubice," hlásí naštvaný vítkovický bojovník Rostislav Olesz.
Ten si ze souboje odnesl celkem čtyři menší tresty. "Třeba moje první vyloučení – jel jsem před branku, dorážím puk, najednou nemám helmu a jdu na trestnou lavici za hrubost, pak se pereme a dostaneme čtyři minuty, když jsme si nedali ani ránu. Pak tam hráč spadne a jdu ven. Já rány schytám a ustojím je. Neumím skákat ani padat. Ani nevím, co pořádně k tomu říct, dost mě to mrzí," pokračuje zklamaný devětadvacetiletý útočník.
"Ale vím, že musím začít u sebe. Jsem hodně na trestné lavici a musím být spíše na ledě, ale je to opravdu těžké." Ještě více ho však štval tradičně zpackaný začátek. A zatímco ve středu dokázaly Vítkovice parádně otočit výsledek, ve čtvrtek už třígólové manko nestáhly. "Byl to náš klasický vstup do utkání, první třetinu jsme hráli tragicky. První gól dáme až po tom, co tři dostaneme a celý zápas dotahujeme," štve Rostislava Olesze.
"Můžeme si říkat pojďme, pojďme, jdeme, jdeme, ale první část zase prospíme a nakopne nás až nepříznivý stav," líčí zkušený hokejista, který není spokojen ani s přesilovými hrami. "V nich musíme dávat góly, rozhodují zápasy a my je nehrajeme vůbec dobře," uvědomuje si Olesz před odvetami na pardubickém ledě. "Musíme jít do toho s klidnou hlavou a hned od první minuty se soustředit na náš výkon," zakončuje Rostislav Olesz.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz