Bojím se, říká rodák z Ukrajiny Lytvynov. Mluví o válce, pomoci i Ovečkinovi
Foto: hcvrchlabi.cz
V pěti letech se přestěhoval s rodinou z Ukrajiny do Česka, za což je teď nesmírně rád. Jeho rodná zem byla napadena ruským vojskem. Ivan Lytvynov vypráví velice upřímně o aktuální situaci, podpoře klubů, Alexandru Ovečkinovi nebo radí v tom, jak by lidé mohli čelit dezinformacím.
Narodil se v přístavním městě Mariupol. To je teď společně s celou Ukrajinou pod palbou.
Rodná zem Ivana Lytvynova čelí ruské invazi a válka zasahuje i hokejový svět. „V šatně to je téma číslo jedna,“ připouští 21letý obránce Lytvynov, který hraje nyní za Vrchlabí.
„Volalo mi hodně známých, kamarádů a vyptávali se mě. Ptali se, jak jsem na tom… Ale já jsem na tom dobře, nejsem člověk, o kterého by se měli strachovat,“ ujišťuje student Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity.
Ve válce bojují také slavní boxeři Kličkové, lidé se nevzdávají a vzdorují…
Je to neuvěřitelné. Vyžaduje to hodně velkou odvahu a nevím, jestli by to každý dokázal. Sám si nejsem jistý, zda bych takhle odvážně šel bojovat na frontu do první linie. Ti lidi mají mou velkou úctu.
Na Ukrajině byla vyhlášena dokonce mobilizace. Dokážete si představit, že kdybyste nebyl Čech, musel byste tam válčit?
Nezbývala by jiná možnost. Kdybych tam žil, tak bych šel taky bránit Ukrajinu. To je jasné. Lidi bych v tom nenechal.
„Kdybych tam žil, tak bych šel taky bránit Ukrajinu. To je jasné. Lidi bych v tom nenechal."
Jak to celé prožíváte?
Je těžké to takhle sledovat. Od pěti let jsem v Česku a na Ukrajině jsem byl za tu dobu párkrát. Celá moje rodina je tady – z osobního hlediska to nemám tak špatný jako lidi, kteří jsou přímo tam. Stejně tam známé mám, vím, co se tam děje, a není to nejjednodušší.
Jaké známé tam máte?
Já tam moc kamarády nemám, ale rodiče ano…
A co oni na to říkají?
Nejde k tomu říct moc pozitivních věcí. Je tam válka. Rusko se tam tlačí – snaží se obsadit Kyjev a města strádají…
Zasáhlo vás to více, když pocházíte z Ukrajiny?
Je to trošku horší, než kdybych neměl žádnou vazbu na tuhle zemi. Naštěstí jsem dlouhou dobu tady a pro mě to není tak náročná situace jako pro jiné… Mám v tom štěstí.
Jak se v této době hraje hokej? Je to únik od reality, nebo na to myslíte neustále?
Během zápasu to až tolik nevnímám. Když jsme hráli třeba v sobotu v Ústí nad Labem, tak fanoušci vyvolávali „Ukrajina, Ukrajina“. Vyjadřovali svou podporu, na ledě to moc nevnímám, jsem plně ponořen do utkání.
Když tohle fanoušci křičeli, jaké pocity to ve vás vyvolalo?
Je hezké vědět, že to lidem není lhostejné. Jsou ochotni vyjádřit jakýmkoliv způsobem svou podporu.
„Gesta jsou důležitá. Rozhodně nesouhlasím s tím, že politika do sportu nepatří."
Jak hokej může pomáhat? Někteří občas říkají, že politika do sportu nepatří, ale tady jde přece o lidské životy…
Gesta jsou důležitá. Rozhodně nesouhlasím s tím, že politika do sportu nepatří. Sportovci s širokou fanouškovskou základnou mají různé platformy k tomu, aby vyjádřili svůj názor a mohou ovlivnit tisíce lidí. Myslím, že když se o tom mluví, bude se informovat, tak to jedině pomůže. Vítám taková gesta a nevidím na tom nic špatného.
Vy jste z přístavního města Mariupol, které leží kousek od hranic s Ruskem. Také čelí útokům…
Já si z tohoto města až tolik nepamatuju. Mám spíš útržky. Ale… Kamarádi od rodičů posílají videa, jak to tam vypadá. A není to vůbec dobré. Ještě bych ale rád upozornil, že tam už je válka víceméně od roku 2014, kdy došlo k anexi Krymu. Ruští neoznačení vojáci, kterým lidé říkají proruští separatisti, což není úplně přesné – byla to ruská armáda. Nacházela se tam už od tohoto roku a bylo to tam vypjaté. Že by tam do dnešní doby žili lidé v pohodě, to se říct nedá…
„Kamarádi od rodičů posílají videa, jak to tam vypadá. A není to vůbec dobré."
To, co se děje, je pro mladou generaci až neuvěřitelné…
Pro lidi zvlášť v západním světe to je nepředstavitelné. Aby třeba přijela tatrovka, začala vybírat lidi a rozdávat jim samopaly… Je to asi velká chyba i od vedení západních zemí – politiků a lidí celkově. Jsou nepoučitelní. Když nakreslím takovou paralelu, tak je to dost podobné tomu, co se dělo před druhou světovou válkou, kdy Hitler obsadil Sudety. Řekl si, že to chce. I když mělo Československo nějaké smlouvy s Francií nebo Anglií o vzájemné ochraně a podpoře, tak lidi se přesvědčili o tom, že to nic neznamená – nechali nás v tom a víme, jak to dopadlo. Nevím, jestli to dopadne jako tehdy, máme se na co těšit.
Plno Rusů je ale proti této agresi.
Obyčejná společnost v Rusku s touhle válkou nesouhlasí. S režimem Putina nejsou spokojeni – probíhají tam demonstrace – lidé jsou zatýkáni do vězení. Je velké selhání, že jeden zblázněný senilní dědek, který má carský komplex a je 20 let neomezeně u moci, může takhle zaútočit na suverénní zemi.
Foto: hcmotor.cz
Řeší se také reakce Alexandra Ovečkina. Sice se postavil proti válce, ale zároveň řekl, že Putin je jeho prezident, a stále ho má například na profilové fotce na Instagramu.
Docela dlouhou dobu jsem o tom přemýšlel. Nejsem v pozici, kdy bych ho mohl hanit a soudit, ale myslím si, že v té pozici, ve které je, tak se mohl vyjádřit ostřeji. Nevěřím, že jeho osobní přesvědčení je takové, že Putin je správný. Asi tam budou i zákulisní věci. Třeba Panarin z New York Rangers se nebál říct svůj názor už před lety. Zkomplikovalo mu to pak život (byl obviněn z násilí na ženu od bývalého trenéra, podle Panarina to bylo politicky motivované, byl totiž příznivcem opozičního vůdce Alexeje Navalného – pozn. red.). Má moje velké uznání, že se nebál.
Dominik Hašek se ostře vyjádřil a řekl, že by byl pro zrušení smluv pro ruské hráče z NHL.
Tohle je těžká situace. Trestat lidi, kteří už deset nebo patnáct let žijí v jiné zemi, není asi správná cesta. Většina z nich se od toho distancuje a válku ani Putina nepodporuje. Bezhlavě trestat všechny není podle mě úplně dobře.
„Ovečkin se mohl vyjádřit ostřeji, Panarin má moje uznání, že se nebál. Bezhlavě trestat všechny není podle mě úplně dobře."
Setkal jste se v kariéře s ruskými hráči? Letos v Havířově jste hrál například s Jurijem Žolobovem.
Ano, pokaždé jsem s nimi vycházel zcela výborně a absolutně jsem s nimi neměl žádné konflikty. S obyčejnými lidmi jsme byli k sobě navzájem přívětiví.
Je potřeba si dávat pozor, aby lidé neházeli vinu na všechny, kteří jsou z Ruska.
Souhlasím. I pro ně to je těžká situace v posledních dvaceti letech. Kdokoliv se vyjádří proti režimu, toho stíhají vysoké tresty, a nemají to jednoduché, když tam žijí v diktatuře. Lidi na Západě by si měli moc cenit a bránit demokracii, kterou tady mají… Je tady možnost se svobodně projevovat, kritizovat politiky a je to k nezaplacení. Neměli bychom to brát na lehkou váhu.
„Lidi na Západě by si měli moc cenit a bránit demokracii, kterou tady mají… Je tady možnost se svobodně projevovat, kritizovat politiky a je to k nezaplacení."
Když máte známé na Ukrajině: S čím by celkově Ukrajinci potřebovali nejvíce pomoci?
Co by nejvíce pomohlo, tak by byl vycvičený personál, který by pomohl odrážet útoky ruské armády. A lidi potřebují základní věci – jídlo nebo úkryt.
Asi nás čeká velká vlna migrace, lidé už teď pomáhají. Přijdou podle vás takové formy pomoci i od sportovních klubů?
Myslím, že to je docela reálné. Když sleduju náladu v Česku, na Slovensku, v Polsku a tak dále, tak lidi jsou hrozně ochotni pomoci a myslím si, že se to nevyhne ani hokejovým klubům, svazům. Pevně věřím v to, že taková podpora bude nabídnuta.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Napadlo vás, že byste nějak pomohl?
Určitě, napadlo. Mám kamarády, kteří zrovna cestují na Ukrajinu, aby pomohli uprchlíkům. Ozvala se mi spousta lidí, že pokud bych o někom věděl, tak že jsou ochotni poskytnout finanční podporu nebo ubytování. Je to super!
Proč jste se s rodinou tehdy přestěhovali z Ukrajiny do Česka?
Hlavním důvodem bylo, že v Česku byla větší životní úroveň. Jsem za to teď moc rád. Bylo to ekonomické rozhodnutí, rodiče si asi říkali, že pro mě a mé sourozence bude lepší budoucnost tady v Česku. Jsem za to moc rád, že tohle pro nás udělali.
„Hlavním důvodem bylo, že v Česku byla větší životní úroveň. Jsem za to teď moc rád."
Kdybyste s rodinou zůstali na Ukrajině, šlo by se v hokeji prosadit tak dobře?
Těžko říct, zda bych hrál hokej. Začal jsem s ním tady a v době, kdy jsem byl tam, tak nic nenasvědčovalo tomu, že bych se dal na dráhu hokejisty. Já zkoušel hodně sportů, hokej a fotbal byly dominantní a zůstal jsem u nich delší dobu. Pak jsem se musel rozhodnout a vyhrál hokej.
Umíte něco ukrajinsky?
Rozumím, ale nedokážu moc mluvit, vyrůstal jsem v Mariupolu, kde se hovoří spíše rusky. I doma jsme tak mluvili… Ruština mi nedělá žádný problém.
„Ať lidé trénují už od dětství kritické myšlení a ať čtou co nejvíce, co to jen jde. A ověřovat si informace!
Asi to je výhoda, že si nyní můžete hledat informace i v jiných jazycích.
Je to velká výhoda. Otevírá se mi velké spektrum různých zdrojů. Můžu si ověřovat informace z více stran a nemusím se spoléhat jen na to, že třeba někdo něco omylem špatně přeloží.
V posledních letech někteří lidé neumí rozeznat dezinformace – projevilo se to i během pandemie. Jaký je podle vás klíč na to?
Já bych měl obecnou radu pro celou společnost, která si myslím, že vyřeší hodně problémů. Ať lidé trénují už od dětství kritické myšlení a ať čtou co nejvíce, co to jen jde. A ověřovat si informace, není dobré věřit jen tomu, co si přečtu třeba na Parlamentních listech (patří mezi média viněná z proruské propagandy v Česku a kritiky jsou hodnocené jako dezinformační – pozn. red.).
Bojíte se o svou bezpečnost?
Už teď se bojím, co by mohlo nastat, kdyby Ukrajina padla. Místní lidé předvádí neskutečné věci, jak brání Kyjev proti obrovské přesile. Je to obdivuhodné. Kdyby to špatně dopadlo, tak na talíři jsou Pobaltské státy a Polsko, Slovensko, Česko… Ještě bych upozornil na jednu věc.
„Bylo zde až 60 tisíc lidí na podporu Ukrajině. Za to bych jim chtěl poděkovat a říct, že podpora ze strany českých občanů je velice ceněna."
Na jakou?
Že je důležité vnímat i další věci, které se dějí ve světě. Třeba v Číně, která chce obsadit Tchaj-wan. Otevřeně sice nepodporuje ruské jednání, ale v zákulisí jim to nevadí a Putina spíše podporují. A pokud mu to projde, tak Čína uvidí, že reakce Západu je téměř nijaká. Kolem sebe by si pak dělala, co by chtěla… To by byl velký problém.
Na závěr: Co byste chtěl vzkázat veřejnosti?
V neděli jsem byl na Václavském náměstí v Praze, kde probíhala velká demonstrace a bylo zde až 60 tisíc lidí na podporu Ukrajině. Za to bych jim chtěl poděkovat a říct, že podpora ze strany českých občanů je velice ceněna.
Foto: Michal Polák, eMPefoto.cz
Share on Facebook
