Brankářská legenda se po 19 letech v NHL loučí, Roberto Luongo ukončil kariéru
Foto: NHL.com
19 sezon chytal NHL, postupně se zařadil mezi největší brankářské legendy slavné ligy. Roberto Luongo platil za jednoho z nejlepších maskovaných mužů uplynulé dekády, u hvězdy Floridy je minulý čas namístě – čtyřicetiletý kanadský šampión dnes totiž ukončil bohatou kariéru.
Poslední dobou se o možném rozhodnutí slavného gólmana spekulovalo, Luongo ovšem v nedávné minulosti opakovaně prokazoval stále velmi kvalitní formu. V uplynulém ročníku odchytal navzdory zdravotním potížím 43 soutěžních utkání. Další už ale nepřidá.
Luongo o tom informoval na klubovém webu Panthers, v otevřeném dopisu fanouškům. Vzkaz je dlouhý a hodně emotivní. „Tohle je jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém životě. A trvalo mi pořádně dlouho, než jsem ho udělal," zmiňuje na úvod.
Přiznává, že hlavním impulsem k odchodu ze scény byla zranění. A přetrvávající zdravotní trable. „Od té doby, co jsem před časem absolvoval operaci kyčlí, jsem se musel před každým tréninkem dvě hodiny a před zápasem tři hodiny speciálně připravovat. Myslel jsem na to i v noci, kdy jsem posiloval a dělal maximum, abych byl na utkání fit," přibližuje.
Minulá sezona nebyla na úrovni, jak bych si představoval
Skvělý kanadský gólman podle svých slov podstupoval náročnou dřinu s vidinou toho, že stále miluje své brankářské řemeslo a hokej celkově. „Když jsem ukončil minulou sezonu, nebyl jsem spokojený. Lépe jsem hrál v její druhé polovině, ovšem nebylo to na úrovni, jak bych si představoval. Chtěl jsem být oporou, tím, kdo dá svému týmu šanci každou noc vyhrát. Nebylo to tam. Nebo alespoň ne tak, jak bych si představoval," vyznává se.
Když se Luongo ohlédne za svoji kariérou, spokojen být může. Byla totiž mimořádná. Čtyřicetiletý rodák z Montrealu chytal NHL 19 sezon, postupně hájil branku New York Islanders, Floridy a Vancouveru, odkud se během ročníku 2013-14 zase vrátil k Panthers. V letech 2003 a 2004 se stal mistrem světa, šampionátu se zúčastnil celkem čtyřikrát.
Třikrát startoval na olympijských hrách, z Vancouveru 2010 a Soči 2014 má doma zlaté medaile. V roce 2004 byl členem kanadské reprezentace, která vyhrála Světový pohár. Luongo se postupně zařadil k brankářským velikánům své doby.
Co dál? Upřímně, nevím. Teď jsem dalším důchodcem na Floridě
Ještě letos na jaře si třetí nejlepší gólman historie NHL podle počtu výher (489) myslel, že by přidal poslední sezonu. „Jenže jak se blížil konec května, s obavou jsem se díval na kalendář, jestli se dostanu do formy. Stalo se mi to poprvé v kariéře, bral jsem to jako znamení. Není to tak, že už hokej nemám rád, ale musím poslechnout své tělo," vysvětluje.
Jakmile v něm uzrálo rozhodnutí, všechno řekl svým dětem. „Když jsem je pak viděl křičet, zlomilo mi to srdce. Křičel jsem s nimi." Reakce okolí byla jednoznačná. „Všichni blízcí lidé mi říkali, abych ještě aspoň rok hrál. Ale já už věděl, že ne." Přiznává, že se mu bode hodně stýskat. Po spoluhráčích, po kabině. Po trenérech, s nimiž spolupracoval, aby byl stále lepší a lepší. A hlavně po hokeji.
Co bude dál? „Upřímně, nevím," hlásí. „Stavíme dům, brzy se budeme stěhovat. Dám si nějaký čas volno. Budu odpočívat, budu s rodinou. Myslím, že se pak u hokeje zase nějakým způsobem zapojím. Teď jsem ale jedním z dalších důchodců na Floridě," uzavírá.
Share on Facebook
