Bude z Hronka nový Židlický? Před dvěma lety jsem hrál v útoku! hlásí
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Špičkových obránců má český hokej nedostatek, ale talenti se pořád najdou. Jeden z nich se jmenuje Filip Hronek, je odchovancem Hradce Králové a poslední dobou dal o sobě pořádně vědět. Účastník jarního mistrovství světa osmnáctek je blízko uplatnění v extralize dospělých, o víkendu dostal první příležitost ve dvacítce a zhostil se jí výborně. Bek s ofenzivními předpoklady bránil i útočil, střelecky se prosadil proti Finům i Rusům! "V této kategorii jsem hrál poprvé, byla to výborná zkušenost," pochvaluje si.
Jeho jméno si zapamatujte, protože tenhle chlapík je na trati. Stoupá vzhůru, zlepšuje se, má perspektivu! Ještě loni o něm nikdo moc nevěděl, pak se ale Filip probil do osmnáctky a před několika dny dostal premiérovou pozvánku do výběru dvacetiletých. "Předtím jsem v týmu nikdy nehrál. Samozřejmě jsem se moc těšil, bylo dobré poměřit se s hráči z téhle kategorie, poznat hokej na mezinárodní úrovni," konstatuje.
Zapadl bleskově. Hokejově, i do party. "Moc kluků v týmu jsem neznal, jen pár. Ale zvykl jsem si velmi rychle," hlásí. Původně měl přitom nastoupit s reprezentační devatenáctkou do přípravných utkání proti osmnáctce. Jenže zranění a absence zámořských krajánků otevřela v mužstvu trenérů Petra a Svobody volná místa. Hronek dostal šanci, využil ji výtečně! "Moc jsem s tím nepočítal, bylo to pro mě docela překvapení. Hlavně jsem si říkal, že nesmím zklamat," připomíná.
Kudrna, Bednář a další hvězdy? Na začátku jsem k nim měl respekt
Poslední dobou si může připadat jako v ráji. Všechno mu vychází. Po povedeném MS osmnáctek ve Švýcarsku, kde si během pěti utkání připsal tři asistence, povýšil do prvního mužstva Mountfieldu, teď si řekl o pozornost směrem k šampionátu dvacítek. A to všechno v 17 letech, hranici dospělosti zdolá až 2. listopadu! "Určitě mám vyšší sebevědomí, ale není to všechno," reaguje skromně. "Nesmím usnout na vavřínech a přestat makat."
Když vydrží, brzy bude stálým účastníkem Tipsport extraligy. Našlápnuto má solidně. Během letní pauzy trénoval s hradeckým prvním týmem, najednou seděl v kabině vedle borců, které dosud sledoval jen jako divák. "Kluci v Hradci jsou v pohodě, na začátku jsem k nim měl respekt. Jarda Kudrna, Jarda Bednář a další hráči hodně dokázali, já jsem mezi nimi nováček. Hned mě ale vzali mezi sebe, začali jsme si tykat. Dost mi to usnadnili," děkuje na dálku.
Jakmile slyší dotaz, nakolik je reálné, aby pravidelně válel nejvyšší soutěž, pokrčí rameny: "Co si budeme nalhávat, Mountfield má hodně kvalitních hráčů a dost široký kádr. Je tam značná konkurence, vím, že to bude těžké. Ale samozřejmě bych chtěl v extralize dospělých hrát," povídá. Jasně - skromnost je jedna věc, ale ambice a touha jít stále dál druhá. Filip má pro strach uděláno, hokejově zraje před očima. A také se učí. Třeba od mazáka Karla Pilaře. "Je radost dívat se na hráče jako on. Tihle kluci mají na ledě ohromný přehled, zkušenosti, klid. Vidím, co si dovolí," obdivuje. Sám má oči otevřené, je vděčný za každou připomínku. "Hodně mi pomáhá Renda Vydarený. Nevzal si mě vyloženě na dohled, ale přijde a řekne, co třeba zlepšit, jak řešit situace. To samé ostatní kluci," doplňuje.
Kanadu jsem zvažoval, ale cítím šanci na extraligu dospělých
Hronek zvolil českou cestu, na rozdíl od jiných vrstevníků zůstal doma. Hájek, Budík, Kachyňa nebo Vála odešli po Memoriálu Ivana Hlinky do zámoří, o kousek starší hradecký bek nikoli. Byť možnosti byly. "Kanadu jsem taky zvažoval, ale pak z toho sešlo. I proto, že cítím určitou šanci na extraligu dospělých. Zůstal jsem v Hradci, kde si nemám na co stěžovat. Jsem tam moc spokojený," líčí jasně. Věří, že se doma hokejově posune. Že když zabere a předvede kvalitní výkony, v porovnání s ostatními získá.
Má co nabídnout. Když Filipa sledujete na ledě, upoutá vás jeho přehled ve hře. Dokáže zabojovat v osobním souboji, stejně tak bleskově podpoří ofenzivu. Nehraje zbrkle ani alibisticky. Trošku nový Marek Židlický. Pokud má kotouč, pokouší se s ním pracovat. Tohle u mladých beků není moc běžné. "Jsem spíš ofenzivní obránce, což vychází i z toho, že jsem ještě před dvěma lety nastupoval v útoku," upozorňuje. "Pořád mě to táhne dopředu." V tom případě ale hrozí, aby se nenechal strhnout na úkor obranné práce. Geny útočníka se odhazují těžko! "Loni na začátku sezony to bylo horší, ale teď myslím v pohodě. Zvykl jsem si, musím mít odpovědnost v defenzivě," doplňuje.
Hokej je pro něj na prvním místě, ovšem Hronek nezapomíná ani na studium. "Půjdu do třeťáku na stavební průmyslovce, u nás v Hradci Králové. Skloubit školu s hokejem není snadné, ale chci si udělat maturitu. Kvůli rodičům a hlavně kvůli sobě." Když byl malý, vzhlížel k hokejovým ikonám. "Já měl vždycky Ovečkina, teď se mi v NHL líbí hodně hráčů. Z obránců třeba Erik Karlsson," zmíní. Jednou možná přijde doba, kdy si s elitními hvězdami zahraje.
Podle posledního odhadu specializovaného Red Line Reportu je Hronek pasován na druhé kolo. "Já to moc nesleduju, snažím se hrát pořád stejně a zlepšovat se. Vím, že bych měl jít příští rok do draftu NHL, ale důležitá je každá sezona - ne jen ta, která právě začíná. Sám se pod tlak takhle nedostávám," usměje se. Cíle má jasné. "Chtěl bych se dostat do extraligy dospělých a také na mistrovství světa dvacetiletých - to by byla nádhera! V reprezentaci je také velká konkurence, hodně kluků působí v Kanadě. Uvidíme. Každopádně zabojuju," slibuje závěrem.
Share on Facebook
