Nejdřív smutek, teď naděje. Mám radost, že jsem zpátky, hlásí Holík

Foto: Aleš Krecl, cslh.cz

(PAŘÍŽ,od našeho zpravodaje) Na turnaji v Českých Budějovicích si vybojoval pozornost trenérů, Petr Holík neměl chybět v nominaci na světový šampionát. Jenomže zlínský odchovanec si krátce před koncem třetí třetiny duelu s Ruskem pochroumal oblast žeber a klíční kosti. Jelikož nebylo jisté, zda bude fit, směr Francie odletěla výprava bez něj. Ale teď je Holík zpátky u týmu! A vyhlíží šanci na zápis do sestavy. "Cítím se mnohem lépe. Zkusil jsem i nějaké souboje a je to v pohodě," povídá krátce poté, co v dějišti turnaje absolvoval první trénink.

Holík dorazil do Paříže v pondělí, druhý den naskočil k dobrovolné přípravě společně s hokejisty, kteří buď nejsou na soupisce, nebo jim proti Finsku patřila pozice mimo hlavní sestavu. "Je otázka, jestli by se zranění neozvalo, kdybych dostal nějakou velkou ránu. Ale podle mě to bude také v klidu," připomíná na dotaz, nakolik jel mezi mantinely nadoraz.

Změny v českém kádru: Holík střídá Kubalíka, dorazí také Sobotka? »

Čerstvý novic v kádru ruského Čerepovce bruslil po týdenní pauze. Po velkém zklamání teď Holík prožívá skvělé dny. Je znovu součástí elitního výběru a může doufat v účast na šampionátu. "Abych řekl pravdu, už jsem s tím nepočítal," přiznává. Když minulou středu odjel z Prahy, myslel si, že bude mistrovství světa v tahu. "Chodil jsem k mé fyzioterapeutce ve Zlíně, starala se příkladně a dala mě dohromady. Pořád mě přesvědčovala, že se to dá zvládnout. Za nějaké tři, čtyři dny jsem viděl hrozně velké zlepšení, pak jsem tedy začal věřit také,“ popisuje.

Najednou má v sobě víru, že skvěle rozjetou partii o účast v týmu dokáže zachránit. Holíkovi se povedla příprava, na Carlson Hockey Games hrál v centru první formace. A vedl si náramně. Jenže poté přišlo zranění a s ním pak i velké zklamání. "Byl jsem hrozně smutný," potvrzuje. "V nominačce jsem prý byl a na konci posledního zápasu před mistrovstvím jsem se zranil, z toho jsem byl špatný. Teď mám ale radost, že jsem zase zpátky. A aspoň můžu s klukama trénovat,“ rozzáří se.

Určitou malou naději v sobě měl. Trenér Jandač nechtěl o malého velkého bojovníka přijít, na dálku čekal, jak se bude Holíkův zdravotní stav vyvíjet. Kouč byl spravedlivý a věděl, že v plné formě a zdraví by měl zlínský dříč v mužstvu být. Holíkův návrat do akce byl tudíž překvapivý jen částečně. První zápasy s Kanadou a Běloruskem viděl účastník MS dvacetiletých 2012 ještě doma v televizi.

Foto: Aleš Krecl, cslh.cz

Netrápil se u obrazovky až příliš? "Takhle jsem na to nekoukal, klukům jsem hrozně moc fandil, aby to zvládli. Nepřemýšlel jsem o tom, jaká je škoda, že s nimi ve Francii nejsem. Kdyby to tak bylo, tak televizi musím hned vypnout, nevydržel bych to," usměje se. Kovbojku se šťastným koncem proti Finsku už pozoroval z hlediště AccorHotels arény. "Byl to zajímavý zápas, pořád se něco dělo. My sice začali špatně, ale kluci ukázali obrovskou sílu," chválí parťáky.

Přiznává, že poslední hodiny pro něj byly pořádně hektické. Smutek vystřídala naděje, Holíka těší, že nakonec může stihnout, co si vysnil. "Když jsem letěl do Paříže, koukal jsem se z okna letadla a pořád o tom všem přemýšlel. Kluky jsem sledoval v televizi a nejednou pak letěl za nimi... Jsem šťastný, že všechno dopadlo takhle," pochvaluje si. Teď se musí bleskově dostat do tempa, k čemuž jsou dva volné dny týmu na šampionátu ideální. Potom bude čekat, jestli se trenéři rozhodnou zapsat jeho jméno na volné pozice v oficiální soupisce. "Vždycky jdu nějak postupně. Nepřemýšlím nad tím, kdy a jestli budu hrát. Teď budu trénovat a uvidí se, jak všechno dopadne. Momentálně mám hroznou radost, že jsem tady," uzavírá spokojeně.

Foto: Aleš Krecl, cslh.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• MS 2017