Chtěl bych jít cestou evoluce, ne revoluce, říká Ščerban. Pro sport chce víc peněz

Foto: Karel Švec, Český hokej

14. června 15:57

Pavel Mandát

Jedním z kandidátů na post prezidenta ČSLH je jednatel jihlavské Dukly a člen současného výkonného výboru hokejového svazu Bedřich Ščerban. Zkušený funkcionář poskytl hokej.cz rozhovor, kde rozebírá své plány v případě, že na volební valné hromadě uspěje.

Fanshop národního týmu

Čím byste mohl českému hokeji nejvíce pomoct?
Mám zkušenosti v business sféře, s obchodní společností, se státní správou. Působím ve výkonném výběru ČSLH. Měl jsem možnost projít si na svazu různými komisemi. V rámci programu VTM, který jsem řídil, jsem projezdil celou republiku. Díky tomu vím, jak to chodí v hokejovém hnutí. Setkal jsem se navíc s celou řadou politiků, navštívil krajské samosprávy, takže vím, jak v jednotlivých krajích funguje i politika, která je na sport samozřejmě navázána. To jsou všechno zkušenosti, které ve funkci můžu zúročit.

Skrz i vaše zkušenosti, co se musí v českém hokeji hlavně změnit?
Když budeme analyzovat práci jednotlivých sportovních svazů, přičemž občas se stojí za to podívat rovněž do zahraničí, jak to dělají, tak nejlepších výsledků dosahují svazy, které jsou jednotné. Takže za mne musíme hlavně zklidnit české hokejové prostředí. Postarat se, aby hokej byl naší jedinou a společnou prioritou. Musíme společně rozvíjet „produkt hokej“.

„Nejlepších výsledků dosahují svazy, které jsou jednotné."

Jde to vůbec? České hokejové prostředí je poměrně dost rozklížené.
Jsem přesvědčený, že to jde. Musíme se o to pokusit, byť doba covidu nám moc nenahrála. Přemýšlel jsem o způsobu, jak docílit sjednocení, a došel jsem k názoru, že bych ve funkci prezidenta objel aktivy všech hokejových soutěží. Extraligový aktiv, aktiv první ligy, aktiv druhé ligy, kraje. Musíme nastavit procesy komunikace. Jde o to, že potřeby malých klubů jsou mnohdy diametrálně odlišné od potřeb velkých klubů. Musí proto následovat diskuze, abychom našli kompromis, který bude vyhovovat celému hokejovému hnutí. To je podle mě úkol právě pro prezidenta.

Jak hodnotíte práci končícího vedení svazu, ve kterém jste se shodou okolností sám angažoval?
Většina věcí se odvíjí od financí. Jsem přesvědčený, že finanční stabilizace hokejového svazu je něco, co se fakt povedlo. Hokejový svaz byl v roce 2005 v mínusu čtrnáct a půl milionu. V roce 2008 byl mínus 68 milionů a až teprve v roce 2014 se podařilo dostat se nad nulu. Dnes je svaz vysoko nad nulou. Dále musíme analyzovat přínos jednotlivých projektů a přenést peníze z těch, které nemají potřebnou efektivnost, a pak se bavit o jejich dalším využití. Je třeba vidět, že hokejový svět se vyvíjí. Je to živý organismus. Když se podíváme do minulosti, přijali jsme některá rozhodnutí, o kterých jsme si mysleli, že hokeji pomohou, a nestalo se tak. Viz třeba rozhodnutí o uzavření první ligy, kdy jsme doufali, že v ní bude nastupovat mnohem víc mladých hráčů. Nestalo se tak.

Když už zmiňujete jednotlivé svazové projekty, jak se stavíte k případnému pokračování projektu Dukla v Litoměřicích?
Nějaký čas zpátky, když jsme dělali analýzu, proč nevychováváme rozdílové hráče, tak z úst řady odborníků zazněl fakt, že nám vypadly Dukly, které tu byly před rokem 1989. To nám přinášelo užitek. Proto se zaváděl projekt Dukla Litoměřice. Nicméně efektivnost toho projektu je nízká. Na schůzce reprezentačních trenérů jsem několikrát požádal trenéry dvacítky, aby zhodnotili přínos a kvalitu hráčů přicházejících ze zahraničí, z projektu Dukla Litoměřice, případně z ostatních klubů.

„Jsem přesvědčený, že finanční stabilizace hokejového svazu je něco, co se fakt povedlo."

Co vám řekli?
Odpověď daných trenérů byla vždy prakticky stejná. Že je to v podstatě jedno, protože kvalita hráčů se nijak neodlišuje. Pak je tedy otázka, jestli peníze vkládáme do efektivního projektu. Na výkonném výboru se o tom počátkem roku vedla diskuze. Řešilo se, jestli projekt Dukla Litoměřice ukončit hned, případně počkat, až doběhnou podepsané smlouvy. Rozhodlo se, že se hokejový svaz bude chovat jako předvídatelný a spolehlivý subjekt a dokončíme smlouvy, které jsou podepsané. Po jejich vypršení by projekt Dukla Litoměřice měl skončit.

V jakém časovém horizontu by tedy projekt Dukla Litoměřice mohl skončit?
Smlouvy jsou podepsány do 31. ledna 2023. To znamená s platností od 1. února 2023 se bude rozhodovat o ukončení projektu. Jejich vypovězení nyní by vyústilo v nutnost určitých finančních kompenzací. Právě tohle se řešilo na výkonném výboru.

„Po vypršení smluv by projekt Dukla Litoměřice měl skončit."

Na popularitě získává rovněž ženský hokej. Jakým způsobem se dál starat o jeho rozvoj?
Je to jednoduché. Vše se opět odvíjí od financí. Čtyřletý projekt rozvoje ženského hokeje do další olympiády je už teď navržený. Musíme najít finanční krytí na jeho realizaci.

Kde peníze nejen pro rozvoj ženského hokeje získat?
Národní sportovní agentura vypsala projekt pro ženské kolektivní sporty. Je nepochopitelné, že tam hokej chybí. To je potřeba napravit. Jsem přesvědčen, že úloha předsedy hokejového svazu je taková, aby úzce spolupracoval s předsedy dalších sportovních svazů, ČUS a ČOV, čímž se musí vytvořit odpovídající tlak na stát. Ten si musí uvědomit společenskou úlohu sportu a podle toho sport podporovat. Covid a válka jasně ukázaly, jak potřebný sport, jako nositel fyzické připravenosti obyvatel, ve společnosti je. V tomhle se můžeme učit od severských států. Jestliže podle koncepce dlouhodobého rozvoje sportu v České republice bychom se v roce 2025 měli dostat na jedno procento výdajů, což odpovídá nějakým 20 miliardám, tak kdybychom byli alespoň na půl cesty, tak by do sportu mělo jít 10 miliard. Na rok 2022 je přitom schváleno 4,6 miliardy. Takže to není jen o hokeji. Celý český sport je podfinancovaný, přičemž hokej musí spolupracovat s dalšími sporty, aby byl koláč financí větší.

Pokud byste byl zvolen, pokračoval byste v rozdělané práci současného vedení, případně byste chtěl jít diametrálně odlišnou cestou?
Dostáváme se k tomu, že byznys a spolková činnost, to jsou dvě odlišné věci. Členy výkonného výboru volí konference. A každý člen výboru hájí zájmy určitého subjektu. Takže nemůžeme říct: Frantu mám rád, toho ve výboru chci, a Pepu tam pro změnu nechci. Je opravdu věcí výhradně konference, aby do výkonného výboru nominovala lidi, kteří budou hájit zájmy jednotlivých subjektů. Není to o tom, co si přeje jeden člověk, nebo o tom, co si přeje prezident. Vždy jde o kolektivní rozhodování. Osobně bych chtěl jít cestou evoluce, ne revoluce.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz