Chtěli jsme udržet extraligu, teď můžeme vyhrát titul, září Frydrych
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Vsetínští junioři zdolali v posledních dvou kolech první části DHL Extraligy dva těžké soupeře a díky tomu se protáhli do lepší trojky skupiny D. K důležitým vítězstvím přispěl Lukáš Frydrych, který zapsal pět kanadských bodů, a potvrdil tak roli forvarda hrajícího na výjimku.
Vsetín, jako jeden z menších klubů, neměl vysoké ambice. Postupem z lepší poloviny je jednoznačně předčil. „Je to pro náš tým úspěch. Všichni jsme měli cíl, aby se extraliga zachránila a příští rok se tu zase hrála, takže sezona zatím vychází nadstandardně,“ září Lukáš Frydrych.
„Teď můžeme myslet i na výhru. Musíme jít zápas od zápasu, a pak můžeme něco vyhrát. Když jsem přicházel před sezonou, ani já osobně jsem to nečekal,“ přiznává útočník, jehož přesuny jsou dost divoké. Nyní obléká dres už čtvrtého klubu, což je asi vůbec nejtěžší pro jeho rodiče.
„Je to náročné, ale žiju mimo domov od třinácti let, takže jsou na to naši zvyklí. Občas jezdím domů jenom o víkendu na jeden den, a to je všechno. Maminka by si mě nejradši odtáhla zpátky, ale co se dá dělat,“ krčí rameny hokejista, který má rodinu na východě Čech.
„Neřekl bych, že jsem šel tam, kam jsem měl. Z osobní hokejové stránky to bylo špatné. Teď už bych volil jinak...“
„V Pardubicích jsem hokejově vyrůstal a hrál tam do osmé třídy. Ve třinácti letech jsem přestoupil do Opavy, kde jsem byl dva roky. Pak jsem šel, bohužel, do Komety, kde jsem byl tři roky,“ praví devatenáctiletý útočník, který před přestupem do Brna nastřádal ve 31 duelech za Opavu v extralize mladšího dorostu 51 kanadských bodů.
„Neřekl bych, že jsem šel tam, kam jsem měl. Teď už bych volil jinak, ale jsem rád za to, koho jsem tam poznal. Z osobní hokejové stránky to bylo špatné. Přicházel jsem tam jako hodně produktivní hráč, ale hrál jsem tam tři roky ve čtvrté lajně. Poslední dva roky mě dostal takový nepříjemný kouč, takže jsem byl rád, že jsem šel pryč,“ připojuje Frydrych.
Ve Vsetíně se mu už zase daří. V posledních dvou zápasech značně pomohl k postupovým výhrám. „S Vítkovicemi jsme měli dobrý úvod zápasu, postupně nás začaly přehrávat, ale naštěstí jsme udrželi vedení. V Třinci jsme byli celý zápas lepší. Při nadstavbě o bod navíc už jsme neměli moc sil a spíš oslavovali postup,“ popisuje.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
„Věděli jsme, že Vítkovice vyhrály a nám stačí tři body, takže už jsme mohli slavit,“ culí se útočník, který v utkáních vstřelil tři góly a přidal dvě asistence. „Možná to je tím, že rád hraju velké zápasy. Taky jsem měl okolo sebe dobré spoluhráče, hrál jsem s Klímkem a Lukačkou,“ líčí.
Celkově je s 23 kanadskými body za 13 branek a 10 přihrávek druhý nejproduktivnější muž týmu za Danielem Klímkem (10+15). „Není to špatné, ale vždycky to může být lepší. Doufám, že to bude pokračovat. S maximem uvidíme, jak to půjde,“ říká Lukáš Frydrych, jenž ale vede v hodnocení účasti na ledě.
V osmnácti bitvách zapsal 22 kladných bodů a 12 záporných, takže celkově je na výtečné bilanci +10. „Je to kvůli mým dobrým spoluhráčům, protože já nejsem zrovna typ do obrany, radši útočím. Možná to je i proto, že jsem tam, kde mám být,“ přemýšlí.
Lukáš Frydrych si za své výkony vysloužil také debut za A-tým Vsetína v Chance lize. „Je to zážitek na celý život, takže doufám, že ještě nějaké zápasy přidám. Premiéru jsem měl v Ústí, kde jsme prohráli. Další zápas doma s Benátkami jsem si užil, protože jsme vyhráli a byla tam nejlepší atmosféra, kterou jsem zažil,“ uzavírá.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
