Foto: univerzitnihokej.cz
Po několika letech nadšení a postupného rozvoje se Univerzitní liga ledního hokeje dostala do pozice 6. největší sportovní soutěže v Česku. Na jaře plánuje získat další silné partnery, představit novou aplikaci i formát play off. „Navzájem se v republice všichni motivují k tomu, aby byli lepší. Zároveň to všichni dělají hlavně z nadšení. A proto Univerzitní hokej roste,“ říká jeho spoluzakladatel Vilém Franěk.
Dá se říct, že ULLH je teď zavedená značka?
Zavedená je asi velké slovo, ale minimálně cítíme napříč hnutím, že povědomí o ULLH je větší. Z nuly se roste hezky, takže jsme si získávali fanoušky i kluby. Teď máme pocit zadostiučinění, že univerzitní hokej tady někdo vnímá. Zároveň nám to otevírá spoustu dveří na svazu, v klubech, u představitelů měst i univerzit. Je to vlastně moc hezké spojení sportu a vzdělání – najednou chodí rektoři a říkají: My chceme také svůj tým, co pro to máme udělat? Pak je tu i partnerská část, kdy nás oslovují společnosti s tím, že by chtěly být naší součástí. Vybudovali jsme komunitu, která žije, což je pro ně cenné.
Třeba na speciálních zápasech napříč republikou.
Zrovna v nich jsme letos ušli kus cesty. Za klíčový považuji moment, kdy se do univerzitního hokeje na plný úvazek vrhnul Tomáš Hlaváč jako výkonný ředitel, postavil celý tým od marketingu, přes exekutivu a obchod až po zmíněné top zápasy. Na ty máme Marka Hernu, který hrál za Engineers a pak jej zaměstnali v Go4Gold, kteří se spolu s Livebros starají o doprovodné programy na velkých mezinárodních akcích. Markovi jsme dali takovou funkci kontrolora kvality našich utkání. V Praze spolupracujeme s Livebros, což je světová kvalita fanouškovského zážitku. Ale v menších městech dělají zápasy místní režie. Proto se Marek snaží sjednotit kvalitu těchto utkání. Abyste i v Pardubicích, Plzni nebo v Českých Budějovicích dostali velmi podobný zážitek jako v Praze.
„Vybudovali jsme komunitu, která žije.“
Chcete spíš zlepšit hokejovou kvalitu, anebo se snažit o to propojení se světem byznysu?
Obojí zároveň. Běží to po několika liniích. Suverénně nejdál je komunikačně-marketingová. O tolik zábavnější už ULLH nebude, maximálně v přestávkovém programu místo Heleny Vondráčkové vystoupí někdo ještě zvučnější. Nebo budou jiné soutěže, hezčí světla. Tady jsme každopádně dost napřed.
Co další směry?
Jeden je komerční, který je taky vlastně docela dobrý, partneři nám pomáhají ligu posouvat. A pak je třetí linie, kterou je nejtěžší vybudovat – sportovní. Právě teď intenzivně řešíme, jaký je sportovní vývoj hráčů, jestli se máme zaměřovat na to, že vybereme vždycky padesát lidí ročně a ty protáhneme „reprezentačním“ programem, kde se na ně nějak zaměříme, nebo že uděláme nějaká regionální centra kvality. Pomáhá nám, že jsme ligu rozšířili, takže máme více zápasů. Lákadlem je i výjezd do zahraničí a možnost zahrát si proti NCAA týmům. Sportovní kvalita je teď největší bod, na který se chceme zaměřit.
„Nejvíce se chceme zaměřit na sportovní vývoj hráčů.“
Máte v tomhle ohledu nějaký cíl?
My si skoro myslíme, že v horizontu roku 2030 to je Maxa liga, do které bychom chtěli hráče posouvat. Do druhé ligy už se to delší dobu děje, to se příliš nedá považovat za úspěch. Ale v momentě, kdy dokážeme pravidelně vracet hráče do Maxa ligy, anebo posílat je do zámoří, tak to může být zajímavý model pro rozvoj hokejistů.
O několik hráčů byl prý v zámoří zájem už během turné po USA.
Na univerzity v NCAA divizi 3 se můžete hlásit až do 21 let. Pokud nám do ligy přijde devatenáctiletý junior, my jej můžeme doporučit. V momentě, kdy splní podmínky a bude mít zajištěné financování, vznikne nějaký most na try-outy do zámoří. Druhá věc je, že v hokeji často rekrutování probíhá už v 15, 16 letech. Pojďme jim ukázat, že ta cesta existuje! „Kluci, pokud je vaší cestou vzdělání a chcete hrát hokej stále na TOP úrovni, je tu cesta Ameriky i Česka.“
„Mohl by vzniknout most na americké či kanadské univerzity.“
Které nové týmy ULLH do budoucna připadají v úvahu?
Protože jsme postaveni na univerzitách, z principu nechceme nikomu bránit, aby se k nám přidal. Cesty rozšiřování jsou dvě. Ostrava a České Budějovice mají dvě školy v jednom týmu, takže by se mohly rozdělit, což by však naráželo na limity ledových ploch. A jinak zbývá pár měst, které mají vysokou školu i ledovou plochu. Liberec, Mladá Boleslav, Zlín, Jihlava, Olomouc. Pak se objevuje nová linka – soukromé školy. Mají peníze i šanci lákat hokejisty právě na možnost jejich týmu. Uvidíme, je to proces na několik let.
Jak se vyvíjí projekt univerzitního stadionu na Štvanici?
Absolvovali jsme jednání s městskou částí a teď jsme ve fázi finalizování pozemku plus debaty, kdo by to měl spravovat. Hlavním cílem je přitom vyvolat debatu, zda univerzitní stadion je potřeba. Teď je na nás, abychom to odpracovali a dokázali, že to má smysl. Nedávno jsme byli v Jihlavě, kde nám říkali, že první projekt měli už v roce 2008. Až třetí projekt se ale povedl, zbylé shodili ze stolu politici. Takže je to proces, ale nevzdáváme se.
Takže je i otázka, jak tomu bude přát příští politická reprezentace v Praze.
Je to totální politikum. Věříme ale, že šance bude. Klíč k úspěchu je, abychom byli připravení, měli dokumentaci a byli ve správný čas nachystaní. Majoritu nákladů totiž vydáváme za pronájmy ledů. Z dlouhodobého hlediska se tedy stadion pro čtyři hokejové týmy (a příležitostně i pro jiné sportovní univerzitní kluby) rozhodně vyplatí.
„Většinu nákladů dáváme za pronájmy ledů. Takže stadion na Štvanici se určitě vyplatí.“
České Budějovice budou od podzimu 2028 hrát na novém stadionu v Hluboké nad Vltavou….
Začínají v únoru stavět a je to super, přestože je to kousek z města pryč. Naše vize je mít stadiony co nejblíže univerzitám, ale třeba v Brně se ukazuje, že to nemusí být takový problém – VUT Brno hraje v Kuřimi a také už si vybudovali skupinu fanoušků, kteří na zápasy chodí. A když pak chcete uspořádat velký zápas, uděláte jej v Rondu v centru.
O nový stadion se prý snaží i v Plzni?
Skupina kolem Pavla Francouze se už delší dobu snaží stavět v Černicích. A třeba v Brně by chtěli rektoři vysokých škol projekt stadionu jako v Praze. Funguje efekt pošťuchování navzájem, kterým se všichni tlačíme kupředu. Zároveň například v Jihlavě je vysoká škola přímo naproti stadionu.
Taky chystáte Final Four.
Učíme se s tím, sami jsme zvědaví. (směje se) Play off je pro nás složitější, protože studenti nejsou zvyklí chodit 2-3x týdně na svůj tým. Tenhle formát, kdy se týmy pobijí v jednom rozhodujícím zápase a potom se sejdeme na Final Four, je pro nás zajímavější. Slibujeme si od toho dvoudenní nejvyšší sportovní kvalitu. Také máme pod kontrolou, jak bude stadion vypadat – zimák i led v barvách ULLH, show bude prvotřídní. Zároveň tam bude pokrytí televize. V příštích třech letech bychom to rádi uspořádali v Edenu. A pak, pokud se Slavii povede projekt nového stadionu, tak bychom s Final Four chtěli objet republiku, může se konat i v Brně, v Ostravě.
„Final Four nabídne tu nejlepší sportovní i fanouškovskou kvalitu.“
Zároveň jsem četl, že chcete skrze sport i spojovat lidi a vytvářet síť absolventů?
Sportovní komunita si navzájem dokáže obrovsky pomáhat. Doteď studenti neměli nic, co by je semklo, aby měli důvod křičet, z jaké jsou univerzity. Teď ale vznikají rivality a studenti jsou hrdí na to, z jaké univerzity pochází, nosí merch, chodí na zápasy. Vzniká komunita, která má obrovskou sílu. Vidíme to v USA a chtěli bychom to přenést i do Česka. Mezilidské vztahy a kontakty jsou velmi důležité. A mohou být i přínosné pro samotné univerzity.
Jak na tom jsou další univerzitní sporty?
Je to složitější. My jsme vyrůstali zespoda – od nás hokejistů. Ale další sportovní univerzitní ligy byly vytvořené odshora a na starost je dostali učitelé na univerzitách. Na druhou stranu univerzitní basketbal má velmi zajímavé lidi a je k tomu i vůle ve federaci, fotbal je také na vzestupu, jenom hůř sedí na rozpis akademického roku. A ještě florbal, volejbal. Teď byly volby do České asociace univerzitního sportu (ČAUS), kde bychom chtěli více spolupracovat a ukázat, co fungovalo hokeji a co by mohlo pomoct dalším sportům. Univerzitní hokejové ligy ale vznikají i ve Skandinávii a zavedené týmy už jsou na Slovensku, takže sledujeme, zda by nebyla možnost i zápasů v Evropě.
A co vaše podpora od svazu, od Českého hokeje?
Nechávají nás dělat, co chceme, nikdo nám v rozvoji nebrání, ale rozhodně je kam celou spolupráci ještě posouvat. Zároveň cítíme zvyšující se podporu od extraligových klubů. V Plzni skvěle spolupracuje Škodovka s Akademiky, v Budějovicích udělal Motor utkání pro školy, v Praze nám přeje Sparta i Slavia.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: tym@redakce.hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz