Čtyři tréninky a zpět do akce. Není to ideální, přiznává Marcinko
Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz
Oceláři jako první v letošním roce museli přerušit svůj program kvůli onemocnění covid-19. Hráči s drakem na prsou se po dlouhé karanténě už vrátili do zápasového kolotoče, první souboj s plnou sestavou úřadující mistři absolvovali proti Olomouci, jíž se naopak koronavirus zatím vyhýbá.
V první třetině to ze strany lídra extraligové tabulky nebylo optimální. Třinečtí se do tempa dostávali pozvolněji, hosté z Olomouce do kabiny šli s jednobrankovým vedením. Oceláři ale ve druhé třetině srovnali a v závěrečné dvacetiminutovce dvěma trefami otočili utkání na svou stranu. Pojistku do prázdné branky přidával Tomáš Marcinko.
Návrat po covidu docela dobrý, ne? Gól a asistence.
Dopadlo to 3:1. Bylo to dlouhé období, které jsme někteří absolvovali bez jediného tréninku. Potřebovali jsme se do toho dostat, v posledních dnech jsme měli kvalitní tréninky. Těch sice mnoho nebylo, takhle to ale má skoro každý v tomhle období. Jsme rádi, že jsme uspěli. Bylo to velmi těžké utkání. Nechci říct, že to bylo s přispěním štěstí, protože to slovo nemám rád. Oni ale své šance nevyužili, my ano. Jsme velmi rádi, že body zůstaly u nás.
Olomoučtí v zápase dvakrát hráli v šesti, pomohli vám tím?
Obzvlášť na konci. U prvního vyloučení šli do šance, ale byli v šesti. My tu přesilovku využili, což bylo skvělé, gól nás vrátil do hry. Posledních osm vteřin bylo velmi těžkých, tam se mohlo stát cokoliv. Chvála Mazimu, dopadlo to dobře.
Jak těžké je po nemoci se vracet do sestavy?
V této době není nic ideální. Věřím, že to přejde a liga se vrátí do normálu. Výborné by bylo, kdyby se postupem času do hlediště dostalo více lidí. Musíme myslet pozitivně, nic jiného nám nezbývá. Je třeba být stále zodpovědný, chovat se tak vůči sobě i jiným. Tohle je takové období, kdy nás může ze dne na den překvapit úplně cokoliv.
„Tohle je takové období, kdy nás může ze dne na den překvapit úplně cokoliv."
Jak pro vás osobně bylo těžké se zase dostat do tempa?
Snažil jsem se udržovat v tempu i v karanténě. Doma mám dost prostoru, kde se dá něco dělat. Byť jsem měl covid, tak já osobně jsem se cítil úplně normálně. Snažil jsem se udržovat v kondičce, dělal jsem, co se dalo. Samozřejmě vám to nenahradí trénink na ledě, a ani ten není to, co zápas samotný. Utkání vám dají nejvíc. Měli jsme asi čtyři tréninky a dělali jsme, co se dalo, abychom všichni byli zpět ve hře.
Rozjezd byl ale trochu pozvolný, že?
To je součást tohoto období. Někdo v tomto roce ještě nenastoupil, jiní mají jeden, dva zápasy. Bylo to dlouhé období, navíc ta nejistota je dost nepříjemná. Prožíváme to ale úplně všichni, ať už ve sportu nebo normálním životě. Je potřeba být vždy připravený. Byť to je nepříjemné, tak se snažíme pracovat. Zápasy chceme vyhrávat, v únoru totiž máme před sebou dost zápasů a bude to těžké období.
„Kluci nám budou hodně chybět, na druhou stranu máme silný tým a věříme si."
Navíc hodně hráčů bude reprezentovat na olympiádě.
To jsme věděli celou sezonu, že to takhle může dopadnout. Kluci nám budou hodně chybět, na druhou stranu máme silný tým a věříme si. Budeme dělat vše, abychom vyhráli co nejvíc zápasů. Zároveň věříme, že se reprezentantům bude v jejich týmech dařit. Že budou reprezentovat klub a svou zemi co nejlépe. My se budeme soustředit na naší hru a z dálky jim budeme fandit.
Jak to bylo s vámi a slovenskou reprezentací?
Netuším, tohle není v mých rukách. Sám nevím, jestli jsme na nějakém širším seznamu. Je to volba trenérů, já se soustředím sám na sebe. Nikdo se mnou nemluvil.
Foto: Lukáš Filipec, hcocelari.cz
Share on Facebook
