Daniel Kolář rozhodl o islandském mistru, titul získali celkem tři Češi
O islandském hokeji se v Čechách ví opravdu málo. I Daniel Kolář (na snímku), jenž se spolu s bratry Miroslavem a Petrem Křivánkovými velkou měrou zasloužil o to, že i letos zůstal titul v Reykjavíku, začal hokej na tomto ostrově sledovat až ve chvíli, kdy už téměř seděl v letadle směr Island.
Jak jste se do této hokejově exotické země vůbec dostal?
"Bylo to díky Mirku Křivánkovi, který tam působil už vloni."
Měl jste o tamním hokeji nějaké informace?
"O islandský hokej jsem se až do loňského října vůbec nezajímal. Úroveň je tam, abych tak řekl, minimální, skoro žádná. Ale zvedá se to. Kluci se moc snaží, ale bude jim to trvat ještě hodně dlouho, než se vyhrabou z druhé divize mistrovství světa."
Jací jsou islandští hokejisté?
"Všichni jsou to naprostí amatéři. Ani my jsme neměli žádné smlouvy. Hrajou tam převážně mladí kluci. Mirek Křivánek byl ve svých 28 letech snad nejstarší v celé soutěži. Jsou to všechno víceméně junioři a jen pár trochu starších hráčů."
Jak se na Islandě trénuje?
"Máme kanadského trenéra, takže tréninky měly docela úroveň. Trénovali jsme čtyřikrát týdně. Letní přípravu jsme měli teď po sezoně úplně poprvé. Začal s námi trénovat kondiční trenér z Německa. Islanďané se opravdu snaží zavádět nové věci, které by posunuly hokej někam dál."
Jak si stojí hokej na žebříčku popularity?
"Jedničkou je házená, pak fotbal, pak dlouho nic a potom následuje hokej. Přesto lidi příliš nezajímá, na zápasy nechodí moc diváků. Rodiče, pár kamarádů, ale že by šel někdo „na Reykjavík“, to ne. Návštěvy se pohybují tak kolem 300 lidí. V Akureyri jich bývá více, než v Reykjavíku."
Existuje mezi oběma nejlepšími celky, tedy Reykjavíkem a Akureyri, nějaká rivalita?
"Ta je spíše mezi Reykjavíkem a Björninnem, což je též mužstvo z hlavního města. Akureyri chtělo letos vyhrát, a moc. Na finále dokonce přijeli dva kluci, kteří hrají v Dánsku. Moc jim ale nepomohli. A rivalita? Vyhecované to bylo až ve finále. V průběhu sezony jsme si zahráli hokej a šli jsme domů. Bylo to něco, jako když si kluci z fabriky jdou strčit hokej."
Jakou úroveň měl finálový souboj?
"Finále, to byl opravdu nejlepší hokej za celou sezonu."
V úvodních čtyřech zápasech ani jednou nezvítězil domácí celek…
"Islandští hokejisté si doma hrozně věří. Myslí si, že jsou doma neporazitelní. My jsme je v zápasech na domácím ledě hrozně podcenili, stejně jako oni nás. Až před posledním zápasem jsme si sedli a řekli si, co je třeba dodržovat. Naštěstí se nám to povedlo."
Ve čtvrtém utkání to s vámi nevypadalo příliš dobře. Rychle jste prohrávali 0:2.
"Ale naštěstí jsme stejně rychle vyrovnali. Akureyri přestalo hrát. Mysleli si, že to mají v kapse. Ale Islanďané si to nějak moc neberou. Já nebo Mirek jsme se fakt snažili, a oni, když nás viděli, tak šli s námi."
Rozhodující zápas asi také neprobíhal podle vašich představ. Těsně před koncem jste inkasovali na 1:2…
"Náhodná rána od modré a teč, padlo to tam. Vedli jsme 1:0, ale soupeř to otočil. Když dal někdy v 57.minutě na 2:1, už jsme byli docela zlomení. Ale šli jsme do toho a vyšlo to."
Nakonec rozhodly až samostatné nájezdy a za stavu 3:2 přišla v páté sérii řada právě na vás. Neklepaly se vám ruce?
"Říkal jsem klukům na střídačce, že to ukončím. Nějaké nájezdy jsem jezdil i v Čechách, takže jsem moc nervózní nebyl. Věřil jsem, že to dám."
Jak proběhly oslavy zisku titulu? Byly bujaré?
"Radost byla samozřejmě velká, proběhly i oslavy, ale někteří kluci si sbalili výstroj a jeli domů. Na pivo nás šlo asi šest nebo sedm. Pro veřejnost pak proběhla oslava s grilováním a vyhlášením nejlepších hráčů. To bylo docela pěkné."
Budete na Islandu pokračovat i v příští sezoně?
"Ano, ale tentokrát tam budu jenom já. Mirek Křivánek jde studovat do Anglie a vypadá to, že tam bude i hrát. Petr kvůli zdravotním problémům bude možná muset s hokejem skončit úplně."
Zbýval vám čas i na to, abyste poznal Island nikoli jen jako hokejista?
"Island je opravdu nádherná země. Jezdili jsme na výlety a pokud to šlo, snažili jsme se vyrazit někam každý víkend. Měli jsme na to čas i prostředky, dokonce i služební auto. Snažil jsem se vidět z Islandu co nejvíc. Je pravda, že jsem sice musel do práce občas i v sobotu a v neděli, ale přesto jsem toho viděl už docela hodně."
Jak vysoko stavíte zisk islandského titulu?
"Pro mě je to nejvíc, co jsem kdy dosáhl. Jsem poprvé mistr. A ještě jsem se na titul podepsal rozhodujícím gólem."
Share on Facebook
