Detroit? Vůbec ničeho nelituju, vzkazuje Šulák. V Čerepovci chce hrát všechno!

Foto: nhl.com

20. června 2019, 9:07

Václav Jáchim

Kariéra hokejistů bývá nevyzpytatelná, nikdy pořádně nevíte, co bude za rok či za dva. Libor Šulák bleskově vystoupal ke hvězdám, na jaře 2017 si vysloužil smlouvu s Detroitem, ovšem na NHL si musel počkat. V dalším ročníku stihl šest startů, jinak bojoval na farmě, teď má před sebou úplně jinou výzvu. "Potřebuju hrát. A co nejvíc! Proto jsem se rozhodl pro ruský Čerepovec," vysvětluje.

Odchovanec hokeje v Pelhřimově mohl pomýšlet na známější adresy a podle jména lepší kluby. Ve hře byly, to ano. Jenomže vlasatý bruslař má pořád velké sportovní ambice. „Chtěl jsem jít tam, kde se mnou budou počítat," říká s tím, že nemíní marnit čas. Vybral si ruský klub, který nepatří k nejzvučnějším, ovšem českým vyslancům vždycky seděl. Josef Straka, Ondřej Němec, Petr Čáslava nebo třeba Dominik Furch by mohli vyprávět.

Z Detroitu do Čerepovce? Nevidím v tom problém

Šulák po uplynulé sezoně zvažoval další varianty. Byl na rozcestí. „Mohl jsem zůstat v Americe a dál se o to prát, zároveň jsem řešil nabídky z Evropy. Byly tam jiné kluby Kontinentální ligy, něco se objevilo ze Švýcarska. Hodně jsem o tom přemýšlel a nakonec zvolil Čerepovec. Bylo mi řečeno, že dostanu velký prostor. Bude jen na mně, jestli to potvrdím. Motivaci mám velikou," ujišťuje.

Foto: Aleš Krecl, ČSLH

Čeká ho značná změna. Nová soutěž, jiný hokej. A také hodně velký skok, když si uvědomíme, jak vypadá rozdíl mezi americkými městy a Čerepovcem. „Ale já to takhle nevidím," namítá. „Rusko jsem poznal v době, kdy jsem hrál juniorskou MHL za Tatranské vlky. Tehdy jsem byl i v Čerepovci. Vím, že ve městě jsou velké ocelárny, jenže to bývá i jinde. Nevidím v tom žádný problém. Když jsem o Severstalu přemýšlel, především jsem řešil, abychom tam byli s rodinou spokojeni. Aby měl malý kam chodil do školy. Povedlo se, žádné obavy tam nejsou."

NHL je nejlepší liga světa, pro mě ohromná zkušenost

Prozatím neměl možnost mluvit o konkrétních představách klubového vedení. S agentem Markem Vorlem, který transfer vyřizoval, probírali základní otázky týkající smlouvy, stěhování, zázemí a podobně. „Co vím, do společné přípravy se mám zapojit někdy mezi 10. až 15. červencem. Už tři týdny trénuju individuálně, budu si vyřizovat víza. Léto je kratší, než kdybych pokračoval v Americe, ale v KHL se pak zase většinou dřív končí – tedy pokud člověk nehraje na mistrovství světa," připomene.

Za zády prozatím nechá kapitolu s názvem NHL. Nebyla moc obsáhlá, Šulák si za Detroit nakonec zahrál jen šest soutěžních utkání. První rok, kdy měl kontrakt u Rudých Křídel, strávil ve finském Lahti. Uplynulou sezonu hrál především na farmě v Grand Rapids. „Ale vůbec ničeho nelituju," ujistí. „Neberu to tak, že kdybych podepsal jiný klub, bylo by to lepší. Byla to pro mě ohromná zkušenost. Jde o nejlepší ligu světa, zahrál jsem si ji. Jen je škoda, že jsem na jaře onemocněl. Zavolali mě do prvního týmu, jenže já měl angínu a bral antibiotika. Do konce soutěže zbývaly tři týdny, ty zápasy mě mrzí."

Foto: nhl.com

Posléze se rozhodl, že změní vzduch. V Detroitu byl Libor v kontaktu s Jiřím Fischerem, který pracuje ve vedení klubu a mj.se věnuje rozvoji hráčů. Právě mistr světa 2005 před dvěma lety hodně stál o to, aby Šulák do organizace přišel. „Po sezoně jsme si psali, popřál mi v novém klubu hodně štěstí," hlásí. Progresivní bek dveře do NHL nezavírá, jeho práva dál vlastní Red Wings. Nicméně teď je před Šulákem štace v Rusku. „Chci Čerepovci co nejvíc pomoci a hrát tak, abych udělal krok dopředu. Pokud se mi bude dařit, bude šance na další dobré angažmá," uvědomuje si.

Trenéři mě na MS nepozvali, ale já to chápu. Celý rok mě neviděli

K adaptaci na ruské frontě je třeba nejen hokejového umění. „To je pravda, už jsem se začal učit rusky," usměje se. „Zatím umím základní fráze a výrazy. Když tam člověk přijde, bylo by dobré, aby uměl aspoň něco říci. Ale ruština je dost podobná češtině, je to slovanský jazyk. Věřím, že se naučím."

Foto: Jussi Puuri

Když Šulák ukončil minulý ročník, v koutku duše doufal, jestli nedostane pozvánku do národního týmu. Bývalý zadák Znojma či Chomutova startoval na světových šampionátech 2017 a 2018, ten v Bratislavě ho minul. „Trenéři mě nepozvali, ale to nevadí. Určité zklamání tam sice bylo, ovšem já to chápu. Na akce Euro Hockey Tour jezdili jiní kluci, mě trenéři celý rok neviděli. Kdybych hrál pravidelně NHL, možná by to vypadalo jinak. Takhle to bylo těžké," říká s nadhledem.

Přesunem do Ruska bude šance na národní tým výraznější. „Budu se snažit," slibuje. „Chci hrát úplně všechno, přesilovky i oslabení. Koukal jsem, že mezi beky jsem zatím jediným cizincem, uvidíme, koho ještě podepíší. Každopádně udělám maximum, abych to zvládl," doplňuje závěrem. 

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz