Dětský sen? Národní mužstvo pro nás bylo víc než NHL, říká dříč Birner

Foto: Aleš Krecl, cslh.cz

28. dubna 2016, 15:30

Václav Jáchim

Libereckým Bílým Tygrům pomohl vybojovat historický titul, teď má Michal Birner před sebou další ohromnou metu. Vyhlášený bruslař a dříč se pere o světový šampionát. Není to poprvé - v roce 2010 mu šanci na turnaj v Německu vzalo zranění kolena, před rokem vypadl jako jeden z posledních. "Uvidíme, jak to vyjde letos. Strašně jsem se do týmu těšil, udělám maximum. A když neuspěju, určitě nezanevřu. Nároďák je vždycky čest!" povídá upřímně.

Nový fanshop

Odchovanec litoměřického hokeje má za sebou nesporné úspěchy, na klubové scéně slavil triumfy v domácí soutěži a ve Finsku. Dlouho válel zámořskou AHL, se Lvem se podíval do finále play off Kontinentální ligy. Jen v nejcennějším dresu zatím čeká na velký turnaj. "Jako kluk jsem snil o tom, že si jednou zahraju mistrovství světa. Kluci, které jsem tehdy na šampionátech sledoval, byli moji idolové," připomíná.

Užil jste si vůbec mistrovské oslavy, nebo jste se vzhledem k nástupu do reprezentace spíš krotil?
"Celkově nejsem moc slavící typ v daný moment. Mám to tak, že mi to většinou dojde, až sezona skončí. Navíc jsem věděl, že pojedu do Znojma. Vnitřně jsem si radost užíval, ale navenek to moc najevo nedával. Kluci v Liberci si titul užili a to je důležité. Pro většinu z nich šlo o první velký týmový úspěch, já už něco podobného zažil. Spíš to bylo o emocích. Zase jsem si uvědomil, jak je těžké dostat se daleko v play off. A vyhrát!"

Před šesti lety jste slavil s Turku triumf ve finské lize, dají se tehdejší oslavy srovnat s těmi libereckými?
"Bylo to jiné. Ve Finsku neskutečná sezona, do play off jsme šli ze šestého místa, ale pak jsme byli úplně suverénní. Město tím neuvěřitelně žilo. V Turku jsou zvyklí na tituly, vyhráli jich dvanáct - my udělali ten poslední. A po deseti letech. Fanoušci věděli, jak slavit. V Liberci to bylo trošku složité tím, že jsme ukončili sérii v neděli. Lidé šli druhý den do práce. Strašně moc děkujeme všem, kteří v noci dorazili do arény. A pak přišli na podpisové akce a další oslavy. Zájem tam byl určitě cítit, což je podle mě příslib do budoucna."

V roce 2010 jste také dostal pozvánku do reprezentace, trenér Růžička vás a Tomáše Plíhala chtěl do týmu na Švédské hry, těsně před šampionátem. Nebleskly vám teď hlavou vzpomínky? 
"Jo, vzpomněl jsem si. Tenkrát jsem polovinu play off hrál s přetrženým vazem v koleně. I když jsem měl náznaky, že bych mohl na mistrovství světa být, byl jsem soudný. Řekl jsem, že  prostě nepojedu. Nebyl jsem zdravotně na sto procent, na takový turnaj musíte být maximálně připravený. Teď jsem zdravý a uvidíme, jak to dopadne."

Těšil jste se asi hodně, že? Ve Znojmě jsme se měli hlásit ve středu večer, ale všichni Bílí Tygři dorazili už po obědě.
"Samozřejmě. Člověk cítí, že šampionát je za nějakých sedm dní. Už je to blízko. I kdybych tady měl být na jeden zápas, jsem za každé utkání v narodním týmu rád. Není to jednoduchá pozice, člověk musí přesvědčit během krátké doby, že si zaslouží být v mužstvu. Udělám pro to všechno."

Jak jste na tom po extraligovém play off se silami?
"Mám jich určitě dost. Jak jsem už několikrát řekl, play off české extraligy má zvláštní systém zápasů, takže je tam dost času na odpočinek. Se silami není problém."

Do pátečního utkání se Švédskem nastoupíte ve formaci vedle Jana Kováře a Michala Řepíka. To by vám všem mohlo vyhovovat, co říkáte?
"No, to jsme si říkali před zápasem turnaje Karjala ve Švédsku taky, ale prohráli jsme 2:6. A naše lajna byla docela špatná. Teď jsme se shodli, že je na čase to napravit. Honza je jeden z nejlepších centrů v Evropě, Řepa má fazonu z play off. A já? Budu tam spíš od toho, abych odváděl černou práci, srážel se a vybojoval nějaké puky. Klapat by to mohlo, uvidíme v zápase."

Středeční duel jste sledoval z tribuny. Znamená porážka 2:7 výrazné varování směrem k vrcholu sezony?
"Měli jsme skvělý začátek, pak se Švédové dostali ke střelám od modré a nám to tam napadalo. Stalo se. Nedělal bych si z toho těžkou hlavu, pořád jde o přípravu. Nějaké varování to možná je - něco jsme si k tomu řekli ve čtvrtek ráno, něco probereme u videa večer. Myslím, že tým máme kvalitní, druhý zápas bude úplně jiný."

Všichni bojujete o mistrovství světa, co by start v Moskvě pro vás osobně znamenal?
"Takovou třešničku za sezonou, která byla fantastická. Už v létě jsem hlásil, že jdu do Liberce vyhrát titul. Když se to povedlo hned v prvním roce, tím je to sladší. Kdyby vyšel ještě šampionát, jenom by to to skvělé období završilo."

Znamenalo mistrovství světa váš velký dětský sen?
"Každopádně. Já bych řekl, že jsem možná poslední ročník z generace, pro kterou bylo národní mužstvo víc než NHL. Kluci, kteří reprezentovali na šampionátech, pro mě vždycky byli idolové. Chtěl jsem být jako oni. Několikrát jsem měl hodně blízko ke konečné nominaci. Loni jsem vypadl jako poslední útočník. Uvidíme, jak to dopadne letos. Ale ať se stane, co se stane - nikdy na nároďák nezanevřu. Pro mě je vždycky čest, když v reprezentaci mohu být."

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz