Dopingová kauza? Nejtěžší období kariéry, líčí Chalupa. Mluví o očištění i budoucnosti
Matěj Chalupa
|
Foto: Jan Kobzáň, jackfoto.cz
Útočník Matěj Chalupa má za sebou těžký rok. Po pozitivním testu na zakázanou látku – konkrétně Sibutramin – si od hokeje musel na dlouhou dobu odpočinout.Nejen o tom vypráví v rozhovoru pro Hokej.cz: „Bylo to těžké. Na začátku jsem věřil, že se na led vrátím mnohem dříve...“
Vaše dopingová kauza je definitivně uzavřena, s jakým výsledkem?
Nakonec jsem dostal trest na devět měsíců, takže došlo k jeho výraznému snížení oproti původnímu rozhodnutí.
Je velká úleva, že už máte tyhle peripetie za sebou?
Obrovská! Byl to těžký rok, především po psychické stránce. Věřím, že teď už bude všechno, jak má být. Jsem rád, že se můžu soustředit na další část své kariéry.
Loni na jaře jste byl pozitivně testován na přítomnost Sibutraminu, tehdy jste prohlásil, že nevíte, jak se vám zakázaná látka do těla dostala. Později vyšlo najevo, že jste svou obhajobu opíral o kontaminaci.
Je to tak. Zakázaná látka pocházela z doplňku stravy, který jsem užíval. Firma, od které jsem ho zakoupil, tuto látku neuvedla na obalu ani v příbalovém letáku a dodnes tvrdí, že se v produktu nenachází. Doplněk však nechala otestovat jak kriminální policie, tak odborník spolupracující s Antidopingovým výborem České republiky. Obě analýzy přítomnost zakázané látky ve vysokém množství potvrdily.
„Zakázaná látka pocházela z doplňku stravy, který jsem užíval.“
Předpokládám, že proces zpětného dokazování byl časově velmi náročný, že?
Nechali jsme udělat několik rozborů, abychom dokázali, že zakázaná látka pochází z doplňku stravy, který jsem zakoupil a užíval. Takže ano, časově to bylo dost náročné, ale ještě těžší to bylo psychicky.
Dokázal jste se oprostit od mediálních dopadů kauzy a zejména v první fázi negativních reakcí fanoušků?
Bylo to těžké, protože fanoušci umí být někdy opravdu krutí. Neříkám, že mi nepřišly zprávy, nebo že jsem si nepřečetl spoustu nelichotivých komentářů. Na druhou stranu je v dnešní době sociálních sítí do určité míry běžné, že se lidé vyjadřují velmi ostře, zvlášť když mohou vystupovat anonymně. Postupem času se ale začaly objevovat další informace o tom, o jakou látku šlo, jak se celý případ vyvíjel. Viděl jsem, že si někteří lidé zjistili více informací a svůj původní názor přehodnotili. To pro mě bylo důležité a pomohlo mi celé období zvládnout.
Matěj Chalupa | Foto: Jan Kobzáň, jackfoto.cz
Kdo pro vás byl při zvládání těžkého životního období největší oporou?
Přítelkyně a syn. Neměli to se mnou jednoduché, protože moje psychika nebyla v dobrém stavu. Často jsem byl nepříjemný a odnášeli to právě oni, což mě dodnes mrzí. Velké poděkování patří také celé mé nejbližší rodině. Především mamce a hlavně tátovi. Pro něj to bylo také velmi náročné období. Měl toho plnou hlavu, často kvůli tomu nespal a bojoval za mě od začátku až do konce. Bez jeho pomoci bych dnes možná nemohl říct, že je všechno za mnou a že se mohu vrátit k hokeji. Poděkovat bych chtěl také svým nejbližším kamarádům, kteří tu pro mě byli vždy, když jsem je potřeboval. A všem, kteří mi po celou dobu věřili a podporovali mě. Zároveň děkuji všem právníkům, kteří na mém případu pracovali.
„Na druhou stranu je v dnešní době sociálních sítí do určité míry běžné, že se lidé vyjadřují velmi ostře, zvlášť když mohou vystupovat anonymně.“
Uškodilo vám, že v době, kdy k celé záležitosti došlo, jste byl součástí organizace Hradce Králové, která už v nedávné minulosti měla podobné problémy?
Nevím, jestli mi to uškodilo, ale určitě nebylo ideální, že se to stalo právě v Hradci Králové.
Jak těžké bylo vědomí, že zdravotně vás nic netrápí, a přesto nemůžete hrát?
Velmi. Na začátku jsem věřil, že se na led vrátím mnohem dříve. Jak se ale celá situace dál řešila a dokazovala, bylo pro mě čím dál náročnější sledovat, že nemohu dělat to, co mám nejraději.
Sledoval jste hokejové dění?
Ano, sledoval. Zároveň jsem chodil na zápasy v Litvínově.
Matěj Chalupa | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Jakým způsobem probíhal tréninkový proces?
Připravoval jsem se především s tchánem Ivo Prorokem, kterému bych chtěl touto cestou poděkovat. Mimo led jsem zpočátku spolupracoval s Michalem Hamršmídem a později jsem pokračoval podle jeho tréninkového plánu. Program byl po většinu roku podobný. Když byl k dispozici led, šel jsem trénovat, následovala posilovna. Zároveň jsem se snažil trávit co nejvíce času se synem Matějem, protože během běžné sezony na to tolik prostoru nebývá.
K vašemu návratu došlo v průběhu semifinálové série Kolína se Zlínem. V čem byl nejtěžší?
Asi v tom, abych se znovu dostal do zápasového tempa. Trénink je jedna věc, ale zápasová zátěž a herní rytmus se ničím nahradit nedají.
„Určité obavy jsem měl, ale zájem ze strany klubů je."
Na konci dubna vám skončila smlouva v Kolíně, už máte jasno o budoucnosti?
Nějakou představu mám, ale zatím bych si ji nechal pro sebe. Myslím si však, že už bude brzy jasno.
Neměl jste obavy, že vám dopingový škraloup zkomplikuje hledání nového angažmá?
Přiznám se, že obavy tam trochu byly, ale zájem ze strany klubů je. Teď už bude záležet jen na tom, abychom se s některým z nich domluvili na spolupráci.
Share on Facebook
