Emotivní návrat Novotného: Mráz po zádech, rozklepané nohy. Za rozlučku je rád
Foto: Aleš Bedlík, hokejkv.cz
Pět let strážil v lázeňském městě domácí klec, nyní se poprvé postavil do té hostující. Filip Novotný se už jako člen hradeckého kádru vrátil do Karlových Varů a svému novému týmu pomohl k těsné výhře 4:3 po samostatných nájezdech.
Filipe, gratuluji k výhře. Jaké pocity převládají po tomto pro vás speciálním zápase?
Já ani nevím. Pořád mi jde mráz po zádech. Neumím to ani popsat, protože mi tady lidi na konci tleskali a bylo to něco úžasného. Nemám ani moc slov, protože to pro mě bylo těžké utkání. Vím, že se to všechno semlelo najednou v krátké době, a hned prvním soupeřem jsou Karlovy Vary. Nevím, jestli se můžu radovat. Je to takové specifické, tím bych to uzavřel.
Na druhé straně se Štěpán Lukeš nacházel ve stejné situaci jako vy. Byla pro vás extra motivace porazit ho v pomyslném souboji?
Určitě ne. Já se soustředil hlavně sám na sebe. Pro mě je důležité se soustředit a koncentrovat na každý puk. Vím, že hráči zde často ujíždějí do úniků a jsou nepříjemní v protiútocích, takže jsem se hlavně soustředil sám na sebe. Kdyby proti mně chytal Luky (Lukeš), nebo Haby (Vladislav Habal), tak by to bylo úplně jedno.
„Neumím to ani popsat, protože mi tady lidi na konci tleskali a bylo to něco úžasného.“
Jak moc jste o tom přemýšlel, jestli vás tady fanoušci přijmou v dobrém? Nebo jaké vlastně bude to přivítání, co zde zažijete?
Strávil jsem tady pět let, když jsme přijížděli do Lubence, tak se mi klepaly nohy a říkal jsem si: Co je? Vždy jsem tudy jel z Varů pryč a teď jsem ani nevěděl, kde se tu můžu rozcvičit. Pět let je dlouhá doba a samozřejmě, hokejový život je takový. Jsem rád, že jsem si tady ještě mohl zahrát a rozloučit se s diváky, protože jsou úžasní a moc jim děkuji za to, že mi na konci zatleskali a já se mohl uklonit.
Štěpán Lukeš říkal, že to bude výhoda buď pro něj, nebo jeho protihráče, že se navzájem znají. Jak tohle vnímáte vy?
Já o tom ani nepřemýšlel. Pro mě bylo hlavní se připravit na zápas hlavou. Říkal jsem si, že to nějak dopadne a myslím si, že to pro obě strany dopadlo nějak dobře. Myslím si také, že to bylo specifické i pro diváky a pro nás oba šílené. Musím Štěpánovi pogratulovat, protože chytal výborně. Odvedl tady velký kus práce a bude se mu určitě dařit.
Myslíte, že by to mohlo ovlivnit i samostatné nájezdy?
Já dostal hned ze začátku dva góly, takže vůbec nevím. Pak jsem to nakonec zavřel a brali jsme druhý bod. Jezdili jsme na sebe pět let, takže nechápu, jak mě Kobly (Petr Koblasa pozn. red.) mohl takhle vykoupat, protože na tréninku mě nikdy takhle nevykoupal.
Proběhlo ještě při rozbruslení nějaké popichování mezi vámi a energetiky?
Vůbec ne. Já se soustředil na sebe. Maximálně jsme se navzájem poklepali. Až na konci jsme si pogratulovali a popřáli vše nej, hlavně to zdraví.
„Až na konci jsme si pogratulovali a popřáli vše nej, hlavně to zdraví.“
Nyní přejděme už k zápasu, hned v úvodu jste musel čelit střele Jakuba Fleka z první v přečíslení. Čekal jste takový rychlý výpad?
Připravovali jsme se na to. Věděli jsme, že Vary mají rychlé protiútoky, takže jsme se na to nějak přichystali. Ale jak jsem už řekl, soustředil jsem se hlavně na sebe.
Uklidnil vás hodně průběh druhé části?
Já to nějak nevnímal. Jakkoliv to bylo, já se snažil hlavně o to, abych nedostal gól a dotáhl to do vítězného konce. Nechtěl jsem se ke konci samozřejmě radovat, ale nakonec jsme tedy vyhráli.
Co říkáte na to, že tento duel došel až do toho nejdelšího možného konce? Mám na mysli prodloužení a sedmou sérii samostatných nájezdů…
Hrajeme to pro lidi, takže to pro ně muselo být super, užili si to až do konce. Vyhrál vlastně ten trochu šťastnější a ke konci to byla už taková loterie.
Jaké bylo hrát za hradeckou obranou? Vnímal jste rozdíly oproti té karlovarské?
Nemůžu nic říct, protože jsem tam zatím odehrál jeden trénink a jeden zápas, takže to nemůžu ani nějak zhodnotit. Kluci mi pomohli, udělali jsme dva super body.
„Bylo to problémové, protože jsem se s hráči ani trenéry nemohl kvůli karanténě rozloučit.“
Jak se vlastně zrodil váš přestup a proč zrovna Hradec Králové?
Na tohle neumím úplně odpovědět. Prostě došlo k výměně, Energie podepsala Štěpána a nejspíš ho chtěli vidět už teď. A já šel prostě do Hradce, takovou výměnu jsem asi nečekal.
Jak probíhal váš rozchod s Energií? Bylo to spíše v klidném duchu, nebo tam byly třeba i jitřivé emoce?
Bylo to problémové, protože jsem se s hráči ani trenéry nemohl kvůli karanténě rozloučit. Takže jsem přijel sem sbalit si výstroj a pádil do karantény. Až ve čtvrtek jsem mohl v Hradci na led, takže jsem se rozloučil až po dnešním zápase. Určitě jim přeji, aby vše zvládli, hráli tam, kde chtějí a makali dál.
Foto: Aleš Bedlík, hokejkv.cz
Share on Facebook
