Extraliga? Bruslil jsem jako drak, hlásí Handl. Za rady od Krejčího je vděčný
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V letošní osmnáctce se najde několik hráčů, kteří už okusili Tipsport extraligu. Tobiáš Handl se v závěru minulé sezony protlačil do kádru Olomouce a zaujal. Vysoký útočník je dostatečně obratný i zručný, skýtá zajímavý potenciál. Na rozdíl od některých jiných talentů nemíří za Atlantik, dal přednost Moře. "Pokud budu hrát nejvyšší soutěž, věřím, že mi to v kariéře pomůže víc," povídá.
Syn bývalého ligového hokejisty Pavla Handla je aktuálně členem ofenzívy osmnáctky a po základní skupině Hlinka Gretzky Cupu se musí srovnat se zklamáním. "Všichni jsme si to představovali jinak. V přípravě proti Američanům jsme předvedli výborný výkon, podařilo se nám vyhrát. Pak nevím, co se stalo. Bylo to horší," připomíná smutně. Místo bojů o medaile čeká na reprezentanty jen duel o páté místo s výběrem USA.
Souhlasíte, že s ohledem na postup do play off byla klíčová bitva s Finy?
Ano. Nedařilo se nám dát gól. Ze začátku tam určitě šance byly, jenomže my je neproměnili. Oni naopak ano. A je také pravda, že Finové jsou na tom výborně bruslařsky. O tom žádná.
Jak velkou školou byl pro vás duel s Kanadou, která na turnaji zatím jasně vládne?
Samozřejmě, hrát proti Kanadě je svátek. Nepopsatelný zážitek. Řekl bych, že v úvodu utkání to bylo vyrovnané, snažili jsme se s nimi hrát. Pak jsme dostali góla a sklopili hlavy. Nevyšlo to, moc jsme chtěli uhrát lepší výsledek. Hlavně kvůli fanouškům, kteří jsou neskuteční. I když soupeř vedl 5:0, lidé nás pořád hnali.
Zápasy v Břeclavi mívají vždycky skvělou kulisu. Sledoval jste turnaj dřív?
Sledoval, hlavně kluky od nás z olomouckého klubu. Třeba Kubu Galvase nebo Toma Dajčara. Všem jsem přál, aby se jim podařilo dostat do týmu. Sám si toho také moc vážím. Hlinka Gretzky Cup je pro mě zatím největší akcí, na níž jsem hrál.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Asi se nemusíme bavit o tom, co pro českou osmnáctku znamená závěrečné střetnutí s USA o páté místo, co říkáte?
Motivaci máme určitě! Budeme se snažit, abychom ten zápas zvládli a s turnajem se rozloučili vítězně. S Američany jsme hráli v sobotu, jenže to už je minulost. Teď vím, že je třeba bojovat jako tým, musíme do toho dát srdíčko.
Po turnaji se znovu zapojíte do přípravy extraligové Olomouce. S jakými představami půjdete do nové sezony?
Určitě bych se chtěl probojovat do základní sestavy Olomouce a později získal nominaci na mistrovství světa osmnáctek ve Spojených státech. To jsou moje cíle.
Domácí nejvyšší soutěž jste si zahrál už v minulém ročníku. Potvrdíte, že to je pro mladé hráče velký rozdíl?
Určitě, je. V extralize dospělých se zase až tolik nebruslí, ale ti starší borci hrají zkušeně. Přemýšlejí, počkají si. Mají přehled. Musím přiznat, že to je fakt změna. Bylo to docela hrozné. Pořád jsem bruslil jak drak, ale tam je to trošku o něčem jiném.
Pomáhali radami starší hráči?
Jasně. Například David Ostřížek s Honzou Knotkem mi hrozně moc pomohli. Pak se přidal i Zbyněk Irgl.
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Někteří spoluhráči z osmnáctky se brzy vydají do zámoří. Nepřemýšlel jste o tom také?
Jeden čas jsme o tom s rodiči a agentem uvažovali, ale nakonec jsme řekli, že ještě zůstanu tady. Kdyby se mi povedlo hrát za Olomouc nejvyšší soutěž, bude to lepší než kanadská juniorka.
Jste typem hráče, který na sobě pracuje nad rámec běžných povinností?
Chodil jsem na ledy dobrovolně, ve volném čase. Do posilovny také. Rád si zahraju florbal a zkusím i jiné sporty, abych byl všestrannější.
Je nějaký hráč, který vás hokejově inspiroval?
Herním stylem se mi hodně líbí David Krejčí. Měl jsem možnost ho poznat, chodili jsme spolu do posilovny. Ve všem mi radil, což bylo úžasné. Je to úplně normální fajn člověk. Jsem hrozně rád, že mě jakoby vzal a začal si se mnou povívat.
Když jste zmínil jiné sporty, proč padla volba právě na hokej?
Protože můj táta ho hrával, stejně tak brácha. Máme to v rodině.
Takže jste vlastně ani nedostal na výběr?
Asi ne (směje se). Jako malej jsem chodil s tátou do kabiny, bylo tak nějak automatické, že jsem začal také hrát.
Je táta vůči vám hodně kritický?
Jak kdy. Někdy je hrozně velký kritik, když se mi ale zápas povede, tak mě pochválí. Je mi jasné, že za turnaji v Břeclavi chválit nebude.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
