Favorit? Zodpovědnosti se nezříkáme, tvrdí Neuman. Staví na odchovancích
Foto: Alena Zapletalová, hokejprerov.cz
Postup do nejvyšší juniorské soutěže bude v letošní sezoně obzvlášť těžkým oříškem. Jestli o něj ale někdo může reálně usilovat, pak jsou to mladíci Přerova. Sezonu v Lize juniorů začali výtečně, což těší i jejich trenéra a zároveň šéftrenéra zubří mládeže Pavla Neumana.
Co zatím říkáte na hru přerovských juniorů?
Do soutěžní sezony jsme vstoupili dobře. Každé kolo bude samozřejmě těžké, každý zápas je vyrovnaný a musíme se na něj maximálně nachystat. Jsme rádi, že jsme většinu utkání z rozjezdu zvládli, ale ještě nás čeká hodně kol a záleží na mnoha dalších okolnostech.
Jak byste přiblížil váš tým? Stavíte na odchovancích, nebo jste museli před sezonou kádr doplnit?
V zásadě jsme tým nedoplňovali. Přišli jen kluci z dorostu a pracujeme s kádrem, který tu byl loni. Starší kluci ročníku 2001 už samozřejmě hrát nemůžou, ale přišli kluci ročníku 2004. Pracujeme s kluky, kteří jsou tady buď domácí kmenoví, nebo přišli z dorostu. Jestli nějací kluci do Přerova přišli z jiných klubů, tak už v dorostu nebo žácích. Chceme s kluky pracovat tak, aby tým fungoval a abychom je mohli posouvat výkonnostně v rámci jejich individuálního rozvoje.
Foto: Alena Zapletalová, hokejprerov.cz
Potýkáte se v této kategorii s odchodem hráčů do jiných klubů?
Odchody hráčů jsou, z každého ročníků nám někdo odešel. Z ročníku 2002 například Daniel Ministr a Patrik Tarnoczy, z ročníku 2003 Stanislav Svozil, Tomáš Suchánek, Martin Ryšavý nebo Jonáš Jobánek, z těch nejmladších ročníku 2004 třeba Tadeáš Hlávka a další. Vesměs všichni šli do akademií. Byli tam kluci, kteří přesahovali náš klub a už byli draftovaní do NHL nebo hráli v extralize. Tam jsou odchody samozřejmě pochopitelné. Každý hráč musí jít v rozvoji dál. Někteří kluci mohli třeba ještě rok zůstat, ale to už je rozhodnutí rodičů a jejich osobní, jak to mají nastavené. My jsme samozřejmě v odchodu nikomu nikdy nebránili.
Hráči ročníku 2001 o svou poslední sezonu mezi juniory přišli. Jak to vaši svěřenci brali?
Tento problém jsme spolu řešili. Kluci se nás na to s kolegou Petrem Dočkalem ptali, protože ve Švédsku této kategorii údajně chtěli ročník prodloužit, ale nevím, jak to nakonec dopadlo. S kluky jsme komunikovali, nabízeli jim různé možnosti a snažili se jim vyjít vstříc. Není ideální, aby v juniorském hokeji končili takhle. V dané situaci s tím ale nešlo nic dělat. Daniel Indrák nebo David Dobša pokračují v A-týmu, další kluci šli hrát krajskou ligu, druhou ligu nebo univerzitní hokej. S každým jsme se jednotlivě bavili, jak dál. Všichni chtěli u hokeje na nějaké úrovni pokračovat, tak jsme se jim snažili pomoct, některým i něco domluvit.
„Nevím, jestli jsme největší favorit soutěže, ale žádné zodpovědnosti se nezříkáme a přijímáme roli jednoho z favoritů soutěže s nejvyššími ambicemi.“
Vraťme se k aktuální sezoně. Jaké jsou vaše cíle? Přerov je přece jen favoritem soutěže...
Zápasy jsou velmi vyrovnané, a tak chceme být do každého jednoho duelu nachystaní a každé utkání vyhrát. Nechci teď úplně mluvit o cíli sezony, ale v první řadě se chceme vyhnout bojům o záchranu, chceme hrát nahoře a postoupit do play off. To jsou naše aktuální cíle. Dál se nedíváme, díváme se vždycky zápas dopředu, na který se snažíme připravit. Nevím, jestli jsme největší favorit soutěže, ale žádné zodpovědnosti se nezříkáme a přijímáme roli jednoho z favoritů soutěže s nejvyššími ambicemi. Jsme sebevědomí a odhodlaní, ale známe sílu a kvality soupeřů a ke každému z nich přistupujeme z respektem.
Máte přehled, kdo by mohl být vaším největším konkurentem?
Týmy máme zmapované, ale soutěž je vyrovnaná a my můžeme každého porazit a s každým prohrát. Svou hru máme postavenou na týmovém výkonu a systému naší hry, takže je jenom na nás, jak se na zápas připravíme a jak utkání zvládneme. Můžou do toho vstoupit objektivní věci jako například nemoci a zranění, což potká každý tým. Přijde horší série zápasů a je pak na celém týmu, jak se dokáže s nepříjemnými okolnostmi v sezoně vypořádat.
„Zužování je z pohledu českého hokeje určitě správný krok. Může to být klidně i na dvanáct týmů, soutěž tím nabere kvalitu.“
Když nepočítáme loňskou sezonu, tak je to letos poprvé, co se hrají zápasy napříč skupinami. Je pro hráče lepší, když poměří síly s více týmy?
Sportovně je to určitě lepší, je to dobré zpestření. Jelikož ale padá hodně týmů, tak by bylo spravedlivější, kdyby hrály s každým soupeřem stejný počet zápasů, tedy kdyby byla soutěž celorepubliková. Nicméně jsou tu i ekonomické faktory. Když to vezmu z tohoto úhlu pohledu, tak je samozřejmě kvůli cestování a dalším nákladům lepší hrát jenom moravskou část. Má to dvě roviny, my jsme svůj názor za klub sdělili. Rozhodlo se ale takhle, my to akceptujeme a připravujeme se na systém, který platí teď.
Foto: Alena Zapletalová, hokejprerov.cz
Letos padá více týmu nejen v Lize juniorů, ale také v nejvyšší juniorské soutěži. Je to podle vás dobrý krok?
Zužování je z pohledu českého hokeje určitě správný krok. Může to být klidně i na dvanáct týmů, soutěž tím nabere kvalitu. Druhá věc je proces a práce v samotných klubech. Čím víc se to zúží, tím je větší pravděpodobnost, že se nás to může dotknout i nás, ale je to sport a podmínky jsou pro všechny stejné.
Vy jste také šéftrenérem přerovské mládeže. Jaké jsou vaše cíle v této oblasti na klubové úrovni?
V mládeži chceme mít naplněné ročníky. Aktuálně je trošku úbytek dětí, což nesouvisí jenom s covidem, ale s dobou celkově i situací v regionu. Určitě chceme mít v každém ročníku naplněnou třídu a pak alespoň pět šest hráčů, kteří budou konkurenceschopní do dorostenecké a juniorské kategorie. V některých ročnících se to daří, v některých míň. Je to o dlouhodobé práci.
Kromě juniorů trénujete také sedmou a devátou třídu, co je pro vás v těchto kategoriích nejdůležitější?
Je to o výchově obecně, o usměrnění přístupu ke sportu a konkrétně k hokeji. Jde o to, že hokej už není jen zábava, ale děti musí vnímat, že je to také sport a určitá povinnost vůči sobě i týmu. Na ledě pracujeme zejména na individuálních dovednostech a principech spolupráce, mimo led na pohybových schopnostech. Děti v tomto věku už by měly chápat principy soutěživosti, kolektivního sportu a hry.
Share on Facebook
