Finanční spirála se znovu roztočila, říká Kmoníček. Růžička nesplnil cíl

Foto: mountfieldhk.cz

14. května 2021, 13:52

Pavel Mandát

Chtěli do elitní čtyřky, jenže cíl nesplnili, a tak přišly v hradeckém Mountfieldu změny. K právě uplynulé sezoně (a stejně tak výhledu na tu další) se pro hokej.cz obsáhle vyjadřuje generální manažer Aleš Kmoníček. Ten mimo jiné zmiňuje, že elitní zadák Petr Zámorský se na východ Čech nejspíš nevrátí: „Mám zprávy, že je domluvený v cizině."

Hradec obsadil v letošním extraligovém ročníku páté místo. Vzhledem k ambicím klubu je to umístění, které neurazí, ale ani nenadchne. Souhlasíte?
Vidíme to podobně. Myslím, že páté místo odpovídá našim možnostem. Čtyři mužstva, která skončila před námi, na tom byla o něco líp. Ale nemyslím si, že sezona byla špatná. Myslím, že i vzhledem ke koronaviru jsme si s ní poradili slušně.

Momentálně patříte do širší extraligové špičky. Co by za to řada jiných klubů dala, že?
To mohu potvrdit. Myslím, že málokterý klub může říct, že byl za posledních osm let kromě jedné sezony pokaždé v top šestce: jednou i s bronzovou medailí a ve finále Ligy mistrů. Za to se určitě stydět nemusíme.

Nicméně po výhře 3:0 na zápasy v předkole s Litvínovem jste asi věřili, že Liberec minimálně potrápíte o něco víc.
Určitě jsme v to věřili. Myslím, že jsme měli hrát víc zápasů než jen čtyři. V tomhle je to zklamání. Hlavně první zápas, který jsme měli výborně rozehraný, a nakonec ho pro mě dost nepochopitelně ztratili… Ale Liberec byl celkově lepší a zaslouženě postoupil.

„Myslím, že páté místo odpovídá našim možnostem. Čtyři mužstva, která skončila před námi, na tom byla o něco líp."

Vámi zmíněný kolaps v prvním zápase série mohl být jejím zlomem.
Ano, mohlo to tak být. První zápas nás psychicky dostal trochu do jiné roviny, ale zase bych to nechtěl házet jen na něj. I po něm jsme měli řadu příležitostí, jak Liberec porazit. Na druhou stranu je pravda, že nám ztracené vedení v prvním zápase psychicky nepomohlo a určitým jazýčkem na vahách to asi bylo.

Ale nešlo jen o vás, všechny čtvrtfinálové série skončily letos 4:0. Indikuje to skutečnost, že první čtyři týmy zbytku extraligy výrazněji poodskočily?
Souhlasím. Myslím, že jde o určitý signál, který ukazuje, že kvalita prvních čtyř celků byla na vyšší úrovni než těch ostatních.

Když to stáhnu na vás, letos vám chyběl hráč formátu David Šťastného, Radana Lence nebo Romana Horáka, který by vyrovnané zápasy překlopil na vaši stranu.
Máte pravdu. Na druhou stranu je třeba zmínit, že poptávka po těchto hráčích, kterých je málo, je extrémní a nebudu zastírat, že my do top čtyřky klubů ohledně finančních možností nepatříme. Tak to prostě je. Právě tenhle aspekt většinou rozhoduje.

Proto sázíte spíš na týmové pojetí.
Je to tak, kolektiv je pro nás zásadní. Myslím, že řada hráčů z našeho letošního kádru ani zdaleka nenaplnila svůj potenciál a je otázka, proč tomu tak bylo. Většinu kádru jsme každopádně udrželi pohromadě a pevně věřím, že výkony řady kluků půjdou příští sezonu rapidně nahoru.

Máte pocit, že Vladimír Růžička z některých hráčů nedostal maximum?
Možná, že ano, ale rozhodně bych to neházel jen na trenéra. Mohla v tom hrát roli i zdravotní stránka. Sezonu jsme začali skvěle, ale když tým v říjnu prodělal koronavirus a pak se dlouho nehrálo, tak bylo pro hráče těžké, aby se do toho znovu dostali.

„Nebudu zastírat, že my do top čtyřky klubů ohledně finančních možností nepatříme."

Nicméně Vladimíra Růžičku jste hned po konci sezony odvolali. Nebyla, byť jen minimální šance, že by setrval?
Řekli jsme, že nebyl splněný sportovní cíl, který jsme si před sezonou společně s trenéry dali – tedy být v tabulce do čtvrtého místa. Takhle bych to viděl, a proto jsme se rozhodli ke změně.

Hrála ve vašem uvažování roli i napjatá situace v kabině, o které se v závěru sezony psalo?
Samozřejmě, že když si něco takového přečtete v médiích, není to příjemné. Je třeba vidět, že hráči jsou profesionálové a měli by hrát pod každým trenérem, takže od nich to nebylo moc profesionální. Určité neshody panovaly, někteří hráči poté odešli, ale nemyslím si, že šlo o hlavní důvod, proč Vladimír Růžička skončil. Ten byl, jak už jsem vám řekl, v nesplnění sportovních cílů.

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Navíc vám bylo vyčítáno až příliš defenzivní pojetí hry. Váš názor?
Pojetí hry a systém je věcí trenéra. Nicméně kádr byl částečně složený ještě podle Tomáše Martince a je pravdou, že herní systémy Tomáše Martince a Vladimíra Růžičky jsou rozdílné. Takže někteří hráči byli napasováni do rolí, které jim úplně neseděly a se kterými se nedokázali sžít. Podle mě to bylo vidět na našich výkonech i výsledcích.

„Je třeba vidět, že hráči jsou profesionálové a měli by hrát pod každým trenérem, takže od nich to nebylo moc profesionální."

Nabízí se ale otázka, jestli Vladimír Růžička neměl dostat víc prostoru k tomu, aby mužstvo přebudoval k obrazu svému. S Tomášem Martincem jste během jeho prvního trenérského působení měli víc trpělivosti.
V tom s vámi moc nesouhlasím. Myslím, že Vláďa prostor dostal: nejdříve prvních půl roku společně s Tomášem Martincem a nyní celou sezonu. Skončili jsme na 5. místě, což není na slavení, ale ani žádný průšvih. Nicméně představenstvo klubu dalo před sezonou cíl, který jsme veřejně odkomunikovali a který byl podle trenérů dosažitelný. Ten se nesplnil. Víc se neřešilo.

A tak jste znovu sáhli po Tomáši Martincovi, přičemž vy sám jste se nechal slyšet, že na stole bylo víc variant. Co tedy rozhodlo v jeho prospěch?
Rozhodlo to, že je to místní trenér, který zná prostředí a většinu kluků. Má tady v uvozovkách rozdělanou práci, která měla smysl, ale v době, kdy jsme sáhli ke změně trenéra, tak představenstvu společnosti nepřišla až tak účinná. Teď jsme chtěli, aby se vrátil do vedení sportovního úseku, přišlo nám to jako nejlepší možná varianta. Navíc i s ohledem na zabudovávání mladých hráčů do kádru, k němuž teď vlivem ekonomické krize sahá každý klub. Proto jsme se rozhodli pro obnovení spolupráce.

„Určité neshody panovaly, ale nemyslím si, že šlo o hlavní důvod, proč Vladimír Růžička skončil. Ten byl v nesplnění sportovních cílů."

Jenže před rokem a půl nebyla hra ani výsledky pod Tomášem Martincem ideální, a proto přišel Vladimír Růžička. Nemáte tedy obavy z otřepaného: dvakrát do jedné řeky nevstoupíš?
Zaprvé se změnil kádr, zadruhé si myslím, že Tomáš Martinec si odpočinul, získal během toho roku a půl nové zkušenosti. Doufám, že některé věci vidí jinak. A zatřetí jsme si řekli, že abychom se vyvarovali právě toho efektu se stejnou řekou, přivedeme Tomášovi minimálně jednoho nového a zkušeného asistenta, který nás obohatí a ukáže jiný náhled. To se nám nakonec povedlo, takže z mého pohledu jsme udělali dost kroků pro to, abychom do stejné řeky nevstoupili.

Ladislava Čiháka si Tomáš Martinec vyhlédl sám?
S Tomášem jsem si sednul a řekl mu nějakou svoji představu, na které jsme se poté shodli. Řekl jsem mu, že bych nechtěl, aby bylo trenérské složení z mnoha důvodů stejné jako před dvěma lety a on souhlasil. Neměl s tím problém, naopak uznal, že by bylo dobré přivést stejně zkušeného nebo i zkušenějšího trenéra, který už má zkušenosti se seniorským hokejem. Když pak v Plzni Láďa Čihák skončil, oslovili jsme jeho.

Přijde mi, že s Tomášem Martincem vyznávají podobný styl hokeje, takže by jim to mohlo klapat.
Přesně tak, to jsou právě věci, které se nám na něm líbí. Vyznává moderní hokej, rád do týmu zabudovává mladé hráče. Myslím, že s Tomášem to mají, jak říkáte vy, nastavené velice podobně. Láďovi jsem volal ještě ten den, kdy vyšla tisková zpráva, že nebude pokračovat v Plzni, asi dva dny na to jsme se sešli a já mu nastínil svou představu. Dali jsme mu nějaký čas na rozmyšlenou, protože mu do toho přišly i další nabídky, ale pro nás byl variantou číslo jedna, takže jsme byli ochotní počkat na jeho rozhodnutí. Nakonec jsme se domluvili na spolupráci, za což jsem samozřejmě rád.

„Řekl jsem mu, že bych nechtěl, aby bylo trenérské složení z mnoha důvodů stejné jako před dvěma lety."

Z pohledu kádru jste zatím oznámili pět posil, z toho čtyři hráči jsou zahraniční. Byl to záměr, nebo jste vycházeli vyloženě z možností trhu?
Šlo o kombinaci obojího. Jednak jsme chtěli náš kádr oživit zahraničními hráči, takže jsme celou sezonu sledovali okolní soutěže. Není to tak, že bychom jen tak narychlo někoho vybrali. Ale samozřejmě jsme jednali i s českými hráči, které nám agenti předložili. S některými jsme se nedohodli na podmínkách, respektive někteří dali přednost jiné nabídce. A stejně tak je třeba zmínit ještě další věc.

Jakou?
Jednání s hráči o nových smlouvách započalo už někdy na počátku kalendářního roku. Jednání jsem vedl já a v té době byla s ohledem na další sezonu ještě spousta neznámých. Například to, že smlouvu do 30. dubna tady měl Vláďa Růžička, přičemž jsme měli společně nastavený cíl a v tu dobu se nevědělo, jestli se podaří splnit a jestli budeme ve spolupráci pokračovat. No a pro některé hráče je samozřejmě důležité, kdo je bude trénovat, přičemž já jim to v tu chvíli říct neuměl.

Foto: Daniel Souček, mountfieldhk.cz

Jedním takovým je Petr Zámorský, který se nechal slyšet, že pod Vladimírem Růžičkou hrát nebude. Teoreticky má tedy dveře k vám otevřené.
S Petrem jsem byl v kontaktu, učinil jsem mu nabídku, ale věděl jsem, že jeho preference je zahraničí. Ostatně takovou preferenci má už několik sezon, přičemž dělá všechno pro to, aby se mu to splnilo a on se dostal do kvalitního zahraničního týmu, což se mu nakonec podle mých informací povedlo.

Takže už je domluvený v jiné soutěži?
Mám zprávy, že ano. A moc mu to přeji.

„Mám zprávy, že Petr Zámorský je domluvený v zahraničí. A moc mu to přeji."

Ještě k hráčskému trhu. Jak je na tom z obecného pohledu ten český?
Je těžké tady sehnat opravdu nadprůměrného hráče, který má rozhodovat zápasy. Když se někomu takovému sezona povede, tak většinou dostane nabídku ze zahraničí. Ať je to NHL, KHL, Švýcarsko nebo Finsko a Švédsko. I když musím říct, že finančně jsme se Švédskem a Finskem docela srovnaní. Ale na druhou stranu se klukům nedivím, že si chtějí zkusit zahraničí a jinou soutěž, mnozí z nich se chtějí naučit cizí jazyk, poznat novou kulturu. U těch, kteří zůstanou, je to záležitost nabídky, kdy si vybírají tu nejlepší. Někteří se chtějí pro změnu vrátit domů, kde mají svoje zázemí, ale většinou jde o tu nabídku.

Slevili hráči ze svých požadavků, když kolem sebe vidí, že peněz pro sport už není tolik?
Domníval jsem se, že by k tomu mohlo dojít, protože situace pro kluby a jejich partnery je opravdu složitá. Ztráty jsou obrovské už kvůli tomu, že nechodili fanoušci. Ale musím říct, že jsem nezaznamenal, že by hráči, respektive jejich agenti, ze svých požadavků slevili. Spíš právě naopak. Jelikož si APK odhlasovala a letos opětovně potvrdila, že se bude příští rok sestupovat, mám pocit, že se finanční spirála roztočila do možná ještě větších rozměrů.

Takže hráči jsou si vědomi své silné vyjednávací pozice a využívají strachu klubů ze sestupu proti nim.
Přesně tak. Neříkám, že je to takhle ve všech případech, ale obecně to takto funguje.

„Nezaznamenal jsem, že by hráči, respektive jejich agenti, ze svých požadavků slevili. Spíš právě naopak."

V Hradci ještě máte na někoho políčeno?
Musím říct, že my už za každou cenu posilovat nemusíme a ani nechceme. Kádr máme de facto kompletní, ale samozřejmě, že kdyby se někdo zajímavý a vhodný pro Hradec objevil, budeme jednat. Stejně tak, kdyby nás zaujal někdo nadstandardní, jsme připraveni někoho pro změnu uvolnit. Ale myslím, že takhle je to vždycky. I v průběhu sezony.

Loni jste začali spolupracovat s prvoligovým Kolínem, jak tohle partnerství s ročním odstupem vnímáte?
Za sebe musím říct, že jsem spokojený. Na začátku jsme věděli, že to bude složitější, ale obě strany splnily to, co jsme si řekli. Takže jsme získali partnera, který jedná férově a na rovinu. I proto jsme si řekli, že naši spolupráci ještě rozšíříme – nejen na úrovni áčka, ale také v mládeži. Kolín se chce neustále zlepšovat, což je super. Přináší to sice více práce, ale to je to, co mě neskutečně baví a otevírá nové obzory.

Příští rok by se ale obecně mohlo v Chance lize objevovat méně mladých hráčů, když bude juniorská extraliga opět sestupová.
Je to tak. Myslím, že všichni se budou snažit hlavně zachránit svoje akademie, takže hráči, kteří věkově budou ještě junioři, budou hrát hlavně extraligu juniorů. Ještě tuto sezonu pro nás bylo lepší obehrávat mladé v Chance lize, protože juniorská extraliga neměla kvalitu, jakou by mít měla. I proto souhlasíme s její redukcí, je třeba vytvořit konkurenční prostředí.

Byla letošní sezona pro vás osobně ve vaší funkcionářské kariéře nejtěžší?
Nejtěžší asi ne. Myslím, že pro mě byla ze všech těch problémů spojených s pandemií hlavně nejzvláštnější.

Takže vaše přání pro sezonu nadcházející je hlavně to, aby byl ročník 2021/2022 poněkud normálnější, že?
Jak říkáte, přeju si, aby lidé zase mohli chodit na stadiony, aby hráči cítili jejich podporu… A především si přeju, abychom všichni byli zdraví.

Foto: mountfieldhk.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz