Flek: Člověk musí věřit do poslední vteřiny, byť je to prakticky nereálné
Jakub Flek
|
Foto: Jan Beneš, Český hokej
(MALMÖ, od naší zpravodajky) Česká hokejová reprezentace na cenný skalp švédského výběru navázat nedokázala a s Finy utrpěla nelichotivou porážku 1:6. Přestože svěřenci Kariho Jalonena prohrávali po druhé třetině 0:6, útočník Jakub Flek byl až do poslední chvíle koncentrovaný a nabuzený s výsledkem něco udělat. V samotném závěru k tomu dokonce neměl příliš daleko, když se dostal do samostatného úniku.
Jakube, dnes jste utrpěli možná až příliš krutou porážku s Finy. S výkonem tak asi nemůžete být úplně spokojeni. Je to tak?
To nemůžeme být nikdy, když prohrajeme. První třetina úplně nenasvědčovala tomu, že by ten výsledek měl vypadat takto, byť jsme prohrávali 0:2. Myslím si ale, že soupeř neměl úplně viditelnou převahu. Bohužel druhá třetina se nám trochu sesypala a soupeř nás tvrdě trestal. Dostal se do velkého vedení a dvacet minut na otočení takového výsledku je hodně málo.
Jaké pocity u vás momentálně převládají?
Samozřejmě negativní. Po prohře asi pozitivní ani být nemohou. Zítra nás ale čeká od dvanácti další zápas, takže si to rozebereme večer na videu, řekneme si, co bylo špatně a půjdeme do toho.
Jak už jste zmiňoval, začátek zápasu vůbec nevypadal špatně. S Finy jste hráli vyrovnanou partii, pak ale přišly dva rychlé góly. Zaskočilo vás to?
To asi zaskočí každého. Nechci úplně říkat, že jsme měli tlak, nicméně myslím si, že jsme měli v první třetině daleko více ze hry než Finové. Pak jsme dostali dva góly prakticky z toho, že nám uletěli z jejich kontrolovaného založení. My jsme tam vždy někde zaspali, z toho jsme ty góly dostali. Samozřejmě nechci říkat, že nás to zaskočilo, ale vždycky to tým srazí trochu dolů. Především ve chvíli, kdy cítí tlak, a má ze hry asi více. Bohužel druhá třetina byla potom hodně špatná.
„I když prohráváme, tak se pořád snažíme držet náš systém.“
Nebyli jste po druhé inkasované brance až příliš pasivní?
To si nemyslím. I když prohráváme, tak se pořád snažíme držet náš systém, zvlášť když je to o dva góly. To v hokeji není až tak extrémní vedení. Nechtěli jsme nikde zbytečně plašit nebo bláznit a už vůbec vypadnout z našeho systému. Chtěli jsme pořád věřit naší hře a dát gól, což se nám bohužel nepovedlo. A znovu se budu opakovat, druhá třetina nám pak hrubě nevyšla a zápas následně už jen doběhl.
Po druhé třetině už bylo víceméně rozhodnuto. Jak je těžké pro hráče udržet koncentraci, když prohráváte takovým vysokým rozdílem?
Já jsem zastáncem toho, že není rozhodnuto, dokud nezazní poslední siréna. Udržet koncentraci pro mě není těžké. Vždy se chci nabudit a s výsledkem něco udělat, i když se prohrává o tolik gólů, jako se prohrávalo. A myslím si, že takhle to mají všichni hráči. Člověk musí věřit do poslední vteřiny, byť se to samozřejmě zdá prakticky nereálné. V hokeji se může stát cokoliv.
Jiří Smejkal hodnotí utkání s Finskem
Co vám dnes dělalo největší problémy, v čem byl soupeř lepší?
Těžká otázka. Myslím si, že největší problém nám dělalo obranné pásmo. Zvlášť ve druhé třetině, tam jsme podle mě inkasovali trošku laciné góly, když jsme si dali špatný puk a špatnou rozehrávku. Soupeř nám to sebral z jejich forčeku a z toho jsme pak inkasovali. Jinak úplně nevím, takhle se mi to hrozně těžko hodnotí. Jak jsem řekl, večer budeme mít nějaký mítink. Trenéři to do té doby rozeberou, takže si pak ukážeme chyby a řekneme si, co zlepšit. Vím, že je to takové klišé, ale tento zápas už nevrátíme. Nezbývá nám nic jiného, než to hodit za hlavu a zítra nás čeká další souboj.
„Nezbývá nám nic jiného, než to hodit za hlavu a zítra nás čeká další souboj.“
Jako jeden z mála jste si dnes udržel neutrální bilanci pozitivní a negativní účasti na ledě. Jak jste se svým výkonem spokojený?
Já vždycky hrozně nerad hodnotím svoje výkony, to bych raději nechal na trenérovi. Že jsem si udržel nějakou bilanci, na to už pár let nehraji. To jsem řešil možná někdy v osmnácti nebo devatenácti letech. Teď je nejdůležitější týmový výkon, zvlášť když člověk reprezentuje Českou republiku. Důležitý je především konečný týmový výsledek. Vždy je to v zápase tak, že se někomu daří víc a někomu zase míň, někdo ten gól dostane a někdo ho zase dá. Důležité ale je vždy to číslo na konci a pak si s kluky zařvat v kabině.
V závěrečné části jste se dostal do samostatného úniku. Věděl jste hned, co uděláte, respektive jak budete zakončovat?
Věděl jsem přesně, co chci udělat, dělám to často. Led tady ale není úplně optimální, to asi v televizi vidět nebude. Po pár minutách začne být těžký, puk se hodně zasekává a je tam hodně sněhu. Nechtěl jsem tedy vymýšlet nějakou kličku, já to prakticky nedělám ani v lize, takže jsem zvolil střelu. Chtěl jsem to dát gólmanovi pod vyrážečku, protože jsem viděl, že je trošku více nacpaný na levé straně. Bohužel jsem to ale netrefil, respektive on mi to chytil. Škoda.
„Já osobně nerad ležím celý den na hotelu“
Co říkáte na atmosféru? Chvílemi sice bylo ticho jako v hrobě, nicméně dnes dorazilo daleko víc českých fanoušků a za vaší střídačkou byli hodně slyšet...
Já jsem je slyšel poměrně často. Aspoň takto přes kameru bych jim chtěl moc poděkovat, že nás takhle hnali mezinárodní scéně. Bylo super cítit jejich podporu. Bohužel jsme se jim výsledkově moc neodměnili, ale věřím, že aspoň ten hokej si nějakým způsobem užili. Zítra se jim to pokusíme vrátit výhrou.
Jaký je váš následující plán do zítřejšího utkání?
Máme týmový oběd, pak nějaký čas pro sebe. Půjdeme se asi někam projít, i když je venku zima. Já osobně totiž nerad ležím celý den na hotelu. Pak máme týmovou večeři a mítink, kde si rozebereme dnešní zápas a nachystáme se na ten zítřejší.
Share on Facebook
