Havířovské srdce se loučilo. Stadion tleskal legendě mířící do Zlína

Foto: Karel Vaculík

Zpráva o odchodu Jana Maruny do Zlína extraligou nijak zvlášť nezahýbala. Ve východním koutě České republiky, ve slezském Havířově, však jeho přestup vyvolal spoustu emocí. Nutno dodat, ostatně jak to v takových případech bývá, velice rozporuplných. Na jednu stranu pocítili fanoušci zklamání z odchodu týmového lídra, zároveň ale obrovskou hrdost na jeho úspěch. Důkazem budiž husí kůži nahánějící moment ze středečního zápasu proti Benátkám nad Jizerou.

Nebylo to naposledy, co mohli diváci vidět Jana Marunu v havířovském dresu, přesto to byl pro všechny zúčastněné velice emotivní okamžik. V čase 10:10, symbolicky s ohledem na Marunovo číslo, stadion povstal, zaházel led konfetami a zatleskal. Za vše, co bojovný útočník pro svůj klub v minulosti udělal. Za to, že mu zůstal věrný i v těch nejtěžších časech. Za to, že pomohl AZetu ke znovuzrození. Za to, že měl jedinečný vztah s věrnými fanoušky. Za to, že inspiroval spoustu začínajících hokejistů. Za to, že se stal v šestadvaceti letech havířovskou legendou.

„Měl jsem po celém těle husí kůži. Pro mě jako Havířováka je to úplně nejvíc."

Bylo to něco neskutečného. Čekal jsem, že něco proběhne, protože se o tom mluvilo, ale stejně se na to člověk nedokáže připravit. V ten moment, kdy celý stadion vstal, začal tleskat a vyvolávat moje jméno, tak jsem měl po celém těle husí kůži. Byl jsem z toho naměkko. Jsem za to hrozně rád," přiznal Jan Maruna pro hokej.cz. „Pro mě jako Havířováka je to úplně nejvíc," dodal klubový odchovanec.

S Janem Marunou neodchází do Zlína pouze skvělý útočník, ale hlavně srdce a duše týmu. AZet bez Jana Maruny? Nezní to po těch letech zvláštně? Samozřejmě, že zní. Takový je ovšem hokejový život. Nabídka z extraligy se prostě odmítnout nedá. A nemá. To ví v Havířově každý.

„V první lize je plno šikovných hokejistů, je to ale o tom, dostat tu šanci."

Každý mu také bude v cestě za splněním snu držet palce. Všechny čtyři. Nikdo jiný si to nezaslouží víc. „Je to moje životní šance. Myslím si, že jsem dobře připravený. V první lize je plno šikovných hokejistů, je to ale o tom, dostat tu šanci. Já jsem ji dostal a budu se snažit Zlínu maximálně pomoci," hlásí šestadvacetiletý srdcař, který si ve středu odbude premiéru v nejvyšší soutěži. „Nervozitu teď necítím, ale ono to určitě ještě přijde. Člověk musí být před zápasem zdravě nervózní, mít trošku chvění. Ale jak vlezu na led, tak si myslím, že to opadne. Věřím, že to bude dobré a doufám, že něco odvezem a budeme všichni spokojení," říká.

A zároveň přeje fanouškům AZet vše nejlepší: „Samozřejmě, že nás ta novinka ohledně fanoušků mrzí (nejvěrnější část kotle si dala jakousi přestávku, kvůli malé aktivitě ostatních, pozn. redakce), oni si to ale mezi sebou vyřeší a já si myslím, že to zase bude všechno dobré. Přál bych si, aby chodili pořád v hojném počtu, aby si ten hokej užívali a podporovali tak, jak to umí."

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz