Heindl o bleskovém konci: Facka, která musí hráčkám otevřít oči

Foto: ČOV / Václav Pancer

(LAUSANNE, od našeho zpravodaje) Nepovedlo se. Česká dívčí šestnáctka nenavázala na stříbro z poslední mládežnické olympiády, v Lausanne vypadla hned v základní skupině. Pro hlavního kouče Romana Heindla je to k zamyšlení nejen do dalšího průběhu sezony.

S olympijským turnajem se loučíte už po dvou zápasech. Jak velké je to zklamání?
Určitě je to velké zklamání. Já jsem doufal, a taky jsem o tom mluvil, že do turnaje chceme vstoupit s pokorou, že budeme mít respekt k soupeřkám a nebudeme se jich bát, ale bohužel jsme to nezvládli. Utkání se Švýcarskem se určitě nějakým způsobem podepsalo na psychice hráček, proti Japonsku měly elán a snahu, ale prostě jsme to nezvládli. Trochu nám došla šťáva, přestaly nám jít nohy a Japonky nás vyučovaly v organizaci hry, klidu na hokejce, přesnosti přihrávek. Myslím si, že pro hráčky to bylo trpké poučení a měly by otevřít oči a víc na sobě pracovat. Turnaj nám ukázal, že kondičně na tom nejsme úplně bezvadně.

„Pro hráčky to bylo trpké poučení, měly by otevřít oči a víc na sobě pracovat.“

Přitom jste v zápase dali první gól a vypadalo to dobře. Co se pak stalo? Japonky vás začaly brzo přehrávat.
Já bych řekl, že Japonky tam šly trochu dolů a my jsme chvíli byli na koni, protože ta branka nás nakopla. Pak nám ale přestaly jezdit nohy, ve druhé třetině nás začaly mačkat a hráli jsme oslabení, která nám brala sílu. Proto si myslím, že klíčovým hráčkám ve finální fázi docházely síly. Japonky se zklidnily, začaly si přesněji přihrávat, měly víc pohybu, a to nám dělalo velké potíže hlavně v obraně, kde nám vázla rozehrávka a všechno dlouho trvalo. Prostě jsme je neměli čím překvapit, protože nám nechodil puk. A když není pohyb ani přihrávka, tak můžeme tak bruslivého a organizovaného soupeře těžko přehrát.

Bylo pak těžké na Japonky něco vymyslet? Co jste hráčkám říkal v kabině před třetí třetinou, když jste prohrávali o gól?
Už v předzápasové přípravě jsme koukali na japonskou brankářku, že není úplně v ideální pohodě a má problémy se střelami. Nabádali jsme hráčky k tomu, aby střílely ze všeho, cpaly to do branky a chodili jsme do tlaku. Japonky ale opravdu dobře blokovaly předbrankový prostor a moc nás do střelby nepouštěly. Hrály opravdu poctivě dozadu, měly všechno dobruslené, takže jsme si nevytvořili žádné přečíslení. Byly to spíš jenom takové nahodilé akce, kdy jsme je přihrávkou nedokázali přehrát.

„Trochu mě mrzí, že nás Čechy, kteří vždycky oplývali takovou herní inteligencí, v tomhle ohledu vyučovaly Japonky.“

V zápase naprosto dominovala první japonská formace, která strávila na ledě minimálně polovinu času, viďte?
Určitě to jsou hráčky, které jsou šikovné na kotouči, navíc ve finální fázi nezmatkují. Zachovají klid při řešení přihrávkou nebo střelou. Trochu mě mrzí, že nás Čechy, kteří vždycky oplývali takovou herní inteligencí, v tomhle ohledu vyučovaly Japonky.

Jakmile se blížil konec utkání, z tribuny se zdálo, jako by hráčky byly už trochu odevzdané. Souhlasíte?
Myslím, že tam už hrála roli ta únava. Klíčové hráčky toho měly dost. Když je potom člověk v únavě a navíc se mu nedaří, soupeř ho přehrává a přebrusluje, tak podlehne takové skepsi, že to prostě nezvládne. I když jsme holky burcovali a snažili se je nabudit, bylo vidět, že psychicky trochu padaly dolů. Myslím, že je pohltila i atmosféra olympiády.

Foto: ČOV / Václav Pancer

Hráčky ještě mají všechno před sebou. Berete výsledek jako ponaučení do dalšího pokračování jejich kariér?
Myslím, že je to velké ponaučení. Mluvili jsme o tom po zápase v kabině, že zkrátka být v reprezentaci není jenom o tom, že si na sebe obleču dres, ale předcházejí tomu litry potu, bolavé nohy a spousta dřiny. To by si hráčky měly uvědomit. Jsou samozřejmě ve věku, kdy je trénink bolí a nechtějí nebo možná nepracují tak, jak by měly. Myslím, že tahle facka jim musí otevřít oči, aby opravdu pochopily, že pokud chtějí hrát vrcholový hokej za reprezentaci České republiky, musí na sobě víc pracovat.

„Být v reprezentaci není jenom o tom, že si na sebe obleču dres, ale předcházejí tomu litry potu, bolavé nohy a spousta dřiny. To by si hráčky měly uvědomit.“

Takhle jste jim to po utkání řekl?
Ano, takhle jsem jim to v šatně řekl, když jsme dělali hodnocení. Snažili jsme se utěšit to slzavé údolí, ale zmínil jsem se i o tomhle. Je to věc, kterou řešíme už od srpna, od prvního kempu, kdy jsme je nabádali, aby na sobě pracovaly, že nás čeká olympiáda a bude to náročné na fyzičku. Ale každý s tím naloží tak, jak s tím naloží. Já vůbec nechci kritizovat práci klubů, které mají různé podmínky. Holky musí chtít i samy. Instrukce dostaly, měli jsme společný kemp šestnáctky, osmnáctky a žen, kde jsme jim říkali spoustu věcí. Nabádali jsme je k suché přípravě a dostaly i ukázkové materiály, jak na sobě mají pracovat. Teď je otázka, jak děvčata chtějí. V tomhle ohledu jsem kritický a vždycky jsem byl náročný, protože si myslím, že pokud není kondice, tak nejsou výsledky.

Nemrzí vás, že turnaj má tak zkrácený formát? Aniž bych se chtěl vymlouvat, letos je to hodně o náhodě.
Hodně mě to mrzí. Přijeli jsme, druhý den jsme hráli a měli dvě utkání po sobě, takže prostoru na aklimatizaci bylo málo. Vůbec se na to nechci vymlouvat, ale myslím, že jak je formát nastavený, na ty děti je to dost.

Foto: ČOV / Václav Pancer

Vezmete si z olympiády něco pozitivního?
Každopádně si vezmu spoustu věcí, které jsem viděl u soupeře. Viděl jsem to, že zkrátka naše hráčky musí pracovat na dovednostech a na kondici, abychom měli pohyb a přihrávku. Pokud tohle nebudeme zvládat v rychlosti, se světem budeme těžko držet krok.

„Obával jsem se, že klíčové hráčky budou trochu v problémech, a to se potvrdilo.“

Myslíte, že hráčky, které se předtím účastnily turnaje tři na tři, už byly unavené?
Viděl jsem na nich, že byly hodně unavené. Měly toho dost. Obával jsem se, že klíčové hráčky budou trochu v problémech, a to se potvrdilo. Samozřejmě se nebudeme na nic vymlouvat, ale únava potom hraje velkou roli, když potřebujete, aby zabraly a strávily víc času na ledě. Když chybí síla, výsledek je takový, jaký je.

Berete to tak, že jste nesplnili očekávání, která na vás byla vzhledem ke stříbrné medaili z Lillehammeru kladena?
Laťka byla určitě nastavená vysoko a my jsme si toho byli vědomi. Věděli jsme o síle soupeřek, určitě jsme zklamaní. Na druhou stranu si zase říkám, že všechno špatné je pro něco dobré. Tak uvidíme do budoucna.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz