Hlinka o těžkém návratu, bojkotu fanoušků i křeči Sparty: Na týmu leží deka
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Ostřílený útočník Jaroslav Hlinka se ve 42 letech vrátil do extraligového kolotoče. Takřka po roce na sebe navlékl dres Sparty. Ale nebyl to vítězný návrat, Sparta padla s Oceláři 2:3.
Jaroslav Hlinka, který se po měsících bez angažmá dohodl s druholigovým Vrchlabím, na konci přestupního období kývl na nabídku sparťanského šéfa Petra Břízy. S týmem trénoval, předával mu zkušenosti a teď už přišel čas k tomu, aby mu pomohl také v ostrém zápase.
Nejproduktivnější hráč ve sparťanské historii zapsal 839. extraligový start. Na ledě strávil přes patnáct minut, z toho přes šest minut odehrál v přesilové hře. Na buly měl padesátiprocentní úspěšnost, vyslal tři střely na branku a ve statistice +/- zapsal jeden záporný bod.
„Je to perfektní kluk do kabiny, který ji umí řídit. Má velký respekt všech hráčů. Co řekne, to platí. Poradí mladším klukům, jeho přínos je obrovský.”
Ve třetí třetině mohl být sparťanským spasitelem, ale šanci neproměnil. „Tam jsem to prováhal. Snažil jsem se nahrávat, jak je mým blbým zvykem. Vystřelil jsem až v poslední chvíli, kdy už se mi přihrávka zavřela,” líčí muž, který hrál vedle Lukáše Klimka a Robertse Bukartse.
Jak jste viděl svůj první zápas po návratu do Sparty?
Myslím, že jsme odehráli docela dobré utkání. Nevím, jak to vypadalo z tribuny, ale řekl bych, že dvě třetiny jsme byli lepším týmem a nějaké body jsme si zasloužili. Bohužel jsme zase udělali chyby, dostali blbý gól a Třinec už si to v závěru pohlídal.
Co vás napadlo, když jste zase vyjel ve sparťanském dresu na led?
Měl jsem co dělat, abych stíhal ten kvapík zápasu, takže jsem neměl myšlenky na žádnou historii, co jsem tady kdy odehrál. Měl jsem co dělat sám se sebou.
Hned první střídání a inkasovaný gól, to asi člověku moc nepomůže.
To tedy ne. To byla pro mě hodně velká nepříjemnost. Chtěl jsem začít bez inkasovaného gólu. A to, co bych předvedl navíc, by byl jenom bonus. Mrzí mě to.
„Abych byl upřímný, tak půl zápasu jsem se necítil vůbec dobře. Možná jsem měl k soutěži až zbytečný respekt.”
Určitě jste si říkal, čím můžete Spartě přispět, když jste byl osloven.
Rád bych přispěl dobrým hokejem. Snažím se dělat to, co umím nejlépe. Chtěl bych pomoct v přesilovkách. Tam bych měl být platný, v nich by měla být asi moje největší role. V oslabeních moje síla určitě nikdy nebyla. Takže v přesilovkách a možná v produktivitě.
Jak jste se cítil po příchodu ze třetí nejvyšší soutěže?
Abych byl upřímný, tak půl zápasu jsem se necítil vůbec dobře. Možná jsem měl k soutěži až zbytečný respekt. Potom jsem se začal cítit trošku lépe a poslední třetina byla z mé strany asi nejlepší. To už jsem se cítil relativně dobře, ale půlka zápasu byla taková, že jsem se hodně rozkoukával. Rychlost a kvalita je tady vyšší než ve druhé lize, ale tím nechci kluky ve Vrchlabí shazovat. Jsou tam taky šikovní hokejisté. Ale ten můj roční herní výpadek je samozřejmě znát.
Nechybělo vám trošku céčko na dresu, se kterým jste byl zvyklý hrát?
Ne, mně stačí to esko. (usmívá se)
Připravujete se s týmem už měsíc, v jaké situaci se Sparta nachází?
Myslím, že to je trošku křeč. Je vidět, že na týmu leží deka. Je tam tíha zodpovědnosti... Musíme to dotáhnout do play off a věřím tomu, že to pak z nás může spadnout a sezona se ještě může obrátit.
„Je to o nás. Když budeme hrát dobrý hokej, tak fanoušci za námi budou stát.”
Předchozí zápasy jste sledoval z tribuny, byl už proti Třinci lepší obraz hry?
To je úplně jiný pohled. Jak už jsem říkal, tak si myslím, že jsme hráli opravdu dobrý hokej. Čtyřicet minut jsme měli šance, nesehráli jsme špatný zápas. Ale těžko srovnávat, když to vidíte z tribuny a když sedíte na střídačce s klukama. Ten hokej vypadá úplně jinak.
V první třetině proběhl bojkot sparťanského kotle, jak jste to vnímal?
Samozřejmě jsem si toho všiml. Věděli jsme o tom, že to takhle bude. Musíme doufat, že nás diváci podpoří v dalších domácích zápasech. Je to o nás. Když budeme hrát dobrý hokej, tak fanoušci za námi budou stát.
Musel jste platit nějaké zápisné?
Nějaké zápisné nejspíš přijde.
Už víte, co teď s vámi bude dál?
Vůbec nevím. To je vyloženě na trenérech. Jsem tady jako každý další hráč. Když budu v sestavě, tak nastoupím. A když ne, budu normálně s mužstvem a jede se dál.
Share on Facebook
