Hokej na severu? Velká zkušenost, hlásí Štancl. Holčákovi chybí svíčková

Foto: Erica Perreaux / Hockey Canada Images; Ronald Hansel, Juniorský hokej

(RED DEER, od našeho zpravodaje) Oba se v mladém věku rozhodli jít na zkušenou do světa a oba zamířili na sever Evropy. Tomáš Holčák už dvě sezony hraje za finský celek JYP ve městě Jyväskylä, Jakub Štancl strávil uplynulou sezonu ve švédském Vaxjö. Jak rodák z Mostu, tak odchovanec Slavie tak už nasbírali spoustu cenných zkušeností. V rozhovoru se rozpovídali nejen o rozdílných pohledech na hokej, ale i o tom, co jim v zahraničí chybí a jak se učí místní jazyk.

Fanshop národního týmu

Ještě v sezoně 2019/2020 figuroval Tomáš Holčák na soupisce sedmnáctky Litvínova, poté si však sbalil hokejové náčiní a vydal se do Finska, kde hraje už dva roky. Díky působení v Jyväskylä tak může porovnávat.

„Myslím, že ve Finsku se k hokeji už od mládeže celkově přistupuje jinak. Je tam o dost víc dětí, které chtějí hrát, protože je to na severu, kde je zima a zamrzají tam rybníky. Ve vyšších kategoriích je hokej celkově rychlejší a mám pocit, že přístup k hráčům je individuálnější,“ rozpovídal se sedmnáctiletý křídelník o finském hokeji. „Hraje se tam hodně rychlý a kombinační hokej. Celkově bych ho přirovnal k modernímu kanadskému stylu,“ doplnil.

Že je jeden z nejpopulárnějších zimních sportů v severských zemích na vrcholu, potvrdil i Jakub Štancl. „Oproti Česku se všichni chtějí živit hokejem, a proto makají pořád na sto procent. Konkurence je dvakrát větší než u nás. Finové mají vynikající defenzivu. Obránci jsou výborní a šikovní, takoví hračičkové,“ uvedl odchovanec pražské Slavie.

Ten si pochvaloval i švédské prostředí. „Lidé jsou ve Švédsku milí. Člověk si může snadno popovídat, třeba i v obchodě. Každý se na vás směje,“ přiznal mladý útočník. To Holčák má trochu jinou zkušenost. Potvrdil totiž, že Finové se zpočátku zdají být jako „studení čumáci“, jak se o nich říká.

Kdo je větší spáč a kdo tráví víc času na telefonu? Odpovídají spolubydlící Michael Hrabal a Adam Dybal

„Určitě to platí. Na trenérech nikdy nepoznám, jestli jsou naštvaní, nebo šťastní. Jsou takoví nepřístupní. Ale když vás lépe poznají, jsou to dobří kamarádi a je s nimi sranda,“ popsal své pocity z finské nátury. 

Po hokejové stránce mu na severu Evropy nechybí nic, stýská se mu ale po českém jídle a atmosféře české kabiny. „Co se týče hokeje, tak mi asi nic nechybí, spíš co se týče kluků. Třeba teď tady na repre jsem hrozně rád, protože jsou tu čeští kluci a líp si s nimi popovídám. A strašně mi chybí česká kuchyně, ve Finsku je jídlo sice zdravé, ale chuťově to není ono. Vždycky po týdnu, co se vrátím, už mám chuť na svíčkovou,“ přiznal bývalý hráč Litvínova.

To Štancl si švédskou kuchyni pochvaluje. „Jídlo je dobré. Masové koule už mě omrzely, ale ryby jsou super a fakt mi chutnají,“ uvedl rodák z Prahy. Ve Finsku i Švédsku se oba hráči učí místní jazyk. A jsou na tom celkem rozdílně.

„Ve finštině úplně neexceluju. Je to fakt těžký jazyk, ale snažím se něco chytat,“ pověděl Holčák. To jeho spoluhráč z národního týmu je na tom o poznání lépe. „Mám dvě hodiny švédštiny týdně, takže bych si dal 7,5 bodu z 10,“ věřil si Štancl, pro něhož byl podle jeho slov přesun do země Tre Kronor krokem dopředu.

„Určitě mi to hodně dalo. Bydlím se spoluhráči. Musíme se o sebe starat, vařit si. Změnilo mě to hokejově i lidsky. Co se týče hokeje, tak jak je soutěž rychlá a všichni výborně bruslí, tak jsem taky zrychlil, a to i hokejové myšlení,“ řekl na závěr.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz