Hokej v číslech: Proč se toho ve Zlíně zas tolik nezměnilo?
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Výsledkově jsou to dvě úplně jiné písničky. Pod Antonínem Stavjaňou hrál Zlín na dně tabulky, kdežto Robert Svoboda ho pozvedl na současné osmé místo. Když se však podíváme pod povrch, zjistíme, že se u Beranů zas tolik nezměnilo.
Když generální manažer Zlína Martin Hosták v půlce října oznámil, že se klub rozhodl odvolat trenéra Antonína Stavjaňu a místo toho povolal staronového Roberta Svobodu, spousta fanoušků tento krok kvitovala.
Berani se koneckonců nacházeli na posledním místě extraligy, v jedenácti zápasech nasbírali pouhých šest bodů. Na střídačku se navíc vracel muž, který v předchozích dvou sezonách dokázal s papírově slabším mužstvem postoupit do play off.
Už tehdy ovšem bylo jasné, že dívat se na krátké působení Stavjani ve Zlíně jako na jednu velkou mizérii nebude reflektovat skutečnost. Ani necelé tři měsíce poté, kdy se srovnání vzhledem k tomu, že Svoboda dokázal ve 24 utkáních zaznamenat 42 bodů, zdá ještě kontrastnější, se na tomto tvrzení nic nemění.
Pojďme už ale vysvětlit, proč pocity mnoha lidí neodpovídají realitě a proč je třeba se na éry dvou zlínských trenérů v letošním ročníku dívat jinak.
Foto: Jiří Zaňát, hokej.zlin.cz
Srovnání při hře 5 na 5
Postupně si výkony Zlína pod oběma trenéry srovnáme – začneme u nejdůležitější herní oblasti, hry 5 na 5, ale zaměříme se také na přesilovky a oslabení.
Ještě předtím je však potřeba dodat, že první jedenáctizápasový vzorek je méně vypovídající než druhý čítající 24 utkání – je tedy možné, že může zkreslovat –, na druhou stranu jedenáct duelů už má svoji vypovídající hodnotu a budeme tak s ním plně počítat.
Už na prvním grafu níže vidíme, že porovnávání zdaleka nebude černobílé. Vždyť Berani měli pod Antonínem Stavjaňou vyšší poměr střeleckých pokusů (CF %) i střeleckých pokusů ze slotů (sCF%), tedy statistik, které dlouhodobě nejlépe indikují gólový poměr (GF %).
Zde to ovšem, jak je vidět, neplatí – pod Robertem Svobodou mají Moravané čtvrtý nejlepší podíl vstřelených a inkasovaných branek (57,3 %), zatímco pod Stavjaňou druhý nejhorší (a to hrozivých 39,3 %).
Vysvětlení tohoto rozdílu je ovšem velmi prosté. Za Stavjani nebyli Zlínští tak efektivní, hůře jim chytali brankáři anebo neměli štěstí (součet úspěšností 94,8 %), za Svobody jsou naopak efektivnější, lépe jim chytají brankáři anebo mají více štěstí (součet úspěšností 101,7 %).
Připomeňme, že průměr, ke kterému se většina týmů po uplynutí delšího časového období přiblíží, se pohybuje okolo stovky.
Z toho nám vychází, že se nedá říci, že by se hokejisté PSG pod Robertem Svobodou opírali pouze a jenom o štěstěnu – 101,7 % není žádné přemrštěné číslo –, už vůbec ale nemůžeme hovořit o tom, že by Stavjaňův Zlín hrál špatně.
Vždyť ve dvou zmíněných statistikách střeleckých pokusům jim patřilo třetí a čtvrté místo (oproti šestému a devátému za Svobody). Důvodem porážek byl do jisté míry příliš malý počet vstřelených branek a příliš velký počet inkasovaných branek ve srovnání se situací, kdyby měli více štěstí, lépe jim chytali brankáři nebo by byli efektivnější.
Podíváme-li se na statistiky při hře 5 na 5 konkrétněji, je patrné, že v obranné činnosti došlo za Roberta Svobody k mírnému zhoršení v počtu inkasovaných střeleckých pokusů za 60 minut (CA/60), ale k výraznějšímu zlepšení u obdržených střeleckých pokusů ze slotu za 60 minut (sCA/60).
Pokud srovnáme zlínské výkony pod prizmatem extraligového srovnání, vidíme, že u CA/60 došlo k pádu ze 7. na 11. místo, zatímco u sCA/60 tým zůstává na osmé příčce.
U ofenzivních statistik došlo ve srovnání obou trenérských období ke zhoršení (s výjimkou statistiky gólů). To však nemusí na první pohled nic znamenat, neboť na začátku sezony jsme zaznamenávali více vstřelených branek.
Lepší tak bude se podívat na to, jak si Zlín vedl v porovnání se zbytkem soutěže. U CF/60 si polepšil z 2. na 1. pozici, zatímco u sCF/60 z prvního místa klesl až na desáté.
Srovnání při přesilovce a oslabení
U speciálních formací jsou karty rozdané poměrně jasně. V přesilovkách zapisovali Zlínští lepší statistiky pod Antonínem Stavjaňou, v oslabeních vládne tým vedený Robertem Svobodou.
U početních výhod (viz graf níže) došlo k poklesu jak u střeleckých pokusů (CF/60), tak u střeleckých pokusů ze slotu (sCF/60), výpadek však u druhého období kompenzuje o více než sedm procent vyšší úspěšnost střelby. Pro srovnání – v prvním období byli Berani v prvních dvou statistikách třetí a šestí, ve druhém sedmí a dvanáctí.
V oslabení se role obracejí. Berani zapsali pod Svobodou méně inkasovaných střeleckých pokusů (CA/60) i střeleckých pokusů ze slotu (sCA/60), o 0,5 % vyšší úspěšnost už měla na snížení počtu inkasovaných branek (GA/60) minimální efekt.
Dodejme ještě tabulková srovnání. Stavjaňův Zlín byl v prvních dvou statistikách osmý a šestý, Svobodův třetí a druhý. Zlepšení je patrné i zde.
Závěr
Pojďme si shrnout, k čemu jsme jsme došli:
- Zlín zapisuje pod Robertem Svobodou menší podíly střeleckých pokusů i střeleckých pokusů ze slotu než pod Antonínem Stavjaňou, ale zaznamenává vyšší gólový podíl (vše při hře 5 na 5).
- Vliv na to má výrazně vyšší součet úspěšností, který byl pod Stavjaňou enormně nízký.
- Při bližším prozkoumání statistik vidíme, že zatímco u defenzivních se toho příliš nezměnilo, u ofenzivních došlo ke zhoršení u střeleckých pokusů ze slotu. Výrazně se to pak odráží na propadu v extraligovém srovnání.
- V přesilovce se Berani pod staronovým trenérem zhoršili, v oslabení zlepšili. V prvním případě však degresi kompenzuje dvojnásobná úspěšnost střelby.
Co říci na úplný závěr?
Srovnávání éry Antonína Stavjani a Roberta Svobody v letošním ročníku tím způsobem, že v prvním případě byli Berani jedním z nejhorších týmů soutěže a ve druhém se řadí mezi ty nejlepší, neodpovídá statistikám.
Mezi oběma obdobími došlo ke zlepšením i zhoršením, při hře 5 na 5 se však Berani až na jednu výjimku nezlepšili. Na rozdíl od prvního období pod Antonínem Stavjaňou se ovšem mohli spolehnout na lepší brankáře a střelce (a patrně i více štěstí). Právě to je ten hlavní rozdíl.
Share on Facebook
