Hokej v číslech: Vítkovice přišly o nejproduktivnějšího hráče. Jak ho nahradit?
Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
Pro uplynulou sezonu dostaly Vítkovice na zapůjčení ze Sparty útočníka Robertse Bukartse, který se sice loňským ročníkem protrápil, na východě země ale obrovsky ožil a vysloužil si návrat do KHL. Ridera se však bude muset s takto výraznou ztrátou vypořádat...
Dlouhodobě základní pilíř lotyšské reprezentace se ve Vítkovicích usadil na křídle první lajny a stal se nejvytěžovanějším útočníkem mužstva. V průměrném zápase stihl bez jedné vteřiny odehrát rovných devatenáct minut a byl také nejčastější volbou pro přesilové hry – v nich každý zápas strávil přesně tři a půl minuty, neboli 18 % svého celkového herního přídělu.
Za to se Bukarts modro-bílým odvděčil na výbornou – 42 body (16+26) ve 47 utkáních, čímž s poměrně výrazným devítibodovým náskokem vyhrál žebříček produktivity týmu. Ačkoliv tedy čtrnáct z nich nasbíral v početních výhodách, za stavu 5 na 5 si připsal neméně výborných 21 bodů a dokonce i při zohlednění velké porce minut na ledě jeho kvality nehasnou.
Každých 60 minut při daných početních podmínkách totiž rodák z městečka Jurmala, nacházejícího se co by pukem dostřelil od lotyšského hlavního města Rigy, obohatil své konto o 1,9 bodu a v tomto ohledu mu patřilo třetí místo v týmu – jen o nepatrný chloupek za Patrikem Zdráhalem a Janem Hruškou. Celkově se tedy postaral o 27,27 % všech bodů získaných vítkovickou pětkou s ním na ledě.
A hlavní zbraně pravorukého křídelníka? Tou první je střelba. S 15,6 střeleckým pokusem za 60 minut hry byl vůbec nejčastěji střílejícím hráčem Vítkovic; z této sumy pak 6,1 rány mířilo ze slotu, tady se Bukarts zařadil na čtvrté místo v týmu.
Právě role hlavního šutéra byla tou, kterou si devětadvacetiletý Lotyš přisvojil, dohromady totiž stál za 28,76 % všech střeleckých pokusů jeho lajny, větší podíl zaznamenal v klubu už jen velmi sporadicky nastupující Tomáš Guman.
Druhou činností, v níž Roberts Bukarts vynikal, bylo zakládání útoků. Čtvrtý nejproduktivnější cizinec uplynulého ročníku pak zejména rád stál u zrodu akce už ve vlastním pásmu, což dokazuje vůbec nejvyšší počet úspěšných výstupů z vlastního pásma mezi hráči Ridery – 19,2 za 60 minut hry 5 na 5.
Schéma rolí útočníků Vítkovic podle podílu odehraného času za stavu 5 na 5 v porovnání s ligovým průměrem jednotlivých útočných trojic. Tučná jména s tmavými značkami znázorňují nové posily. Z důvodu absence pokročilých statistik ve slovenské extralize v grafu chybí Josef Mikyska.
Ovšem nyní se všechny tyto kvality přestěhovaly doprostřed evropské části Ruska a na jihu Ostravy za ně musí najít náhradu. Vždy, když nějaký hráč odejde, má klub dvě hlavní možnosti – získat novou posilu, nebo nahradit onoho hokejistu z vlastních řad.
Nejprve tedy k variantě první. Z hráčů typologicky podobných Bukartsovi by se v obdobném kvalitativním pásmu nabízeli například Pavel Kousal či Aleš Jergl, ovšem nevýhoda angažování výborných hokejistů je ta, že je o ně velký zájem a drtivá většina z nich v době, kdy byste je potřebovali, už dávno zaměstnavatele má.
V současné době však přeci jen možnosti stále jsou a jako poměrně zajímavá se jeví pardubický Martin Látal. Ten totiž v nedávno skončené sezoně předváděl výborné výkony – například byl střelecky ještě aktivnější než Roberts Bukarts, konkrétně se za 60 minut hry zasloužil o 16,4 střeleckého pokusu, z čehož pak hned 7,3 mířilo ze slotu.
I on pak také často zakládal útoky z vlastní třetiny, konkrétně 15,3krát za 60 minut. Jedinou z výše popsaných oblastí, kde Látal oproti svému lotyšskému protějšku zaostával, byla produktivita – celkově zaznamenal patnáct bodů (7+8), neboli 1,4 za průměrnou šedesátiminutovku při hře 5 na 5.
Ovšem na tom mají výrazný podíl celkově podprůměrné výkony Pardubic, ostatně když se podíváme na podíl bodů získaných Látalem z celkových bodů jeho pětky, zjistíme, že na tom byl s 27,66 % ještě o chloupek lépe než Bukarts. Nicméně jeden háček tato varianta přeci jen má...
Vítkovice totiž už náhradu za lotyšského šutéra nejspíš sehnaly, a to když zpět do týmu přivedly svého odchovance Zbyňka Irgla. Devětatřicetiletý veterán totiž v uplynulé sezoně vykazoval ještě lepší čísla – 19,0 střeleckého pokusu za 60 minut a z toho rovnou 9,2 z mezikruží, v obou případech nejvyšší počet v celé Olomouci; či třetí největší množství úspěšných výstupů z vlastního pásma, 17,9 za daný časový úsek.
Celkově zaznamenal 37 bodů (15+22) v padesáti duelech, čímž ovládl bodování svého celku, a postaral se o 27,87 % bodů získaných všemi pěti kohouty v době, kdy byl Irgl na ledě, v přepočtu pak své konto obohatil o 1,6 bodu každých 60 minut hry za plných sil na obou stranách.
Zbyněk Irgl - úspěšný výstup z pásma a brejk zakončený gólem
S výjimkou poslední hodnoty tedy ve všech sledovaných oblastech předčil jak Martina Látala, tak i původního člena první vítkovické lajny Robertse Bukartse. Ridera tedy měla ještě třetí a velmi zajímavou možnost v Patriku Zdráhalovi, jenž vykazoval čísla přinejmenším srovnatelná s Bukartsem, a navíc měl navrch v nahrávačských schopnostech, ten ovšem z hostování v Plzni zamířil do Litvínova.
Sečteno podtrženo
Odchod Robertse Bukartse, nejproduktivnějšího hráče týmu, byl pro Vítkovice opravdu velkou ztrátou. Nicméně v Ostravě se s tím vyrovnali opravdu výborně, před několika dny totiž do svého kádru přivedli navrátilce Zbyňka Irgla, jehož statistiky ty Bukartsovy dokonce i v mnoha ohledech předčí. Kdyby to ale z nějakého důvodu (například zranění) modro-bílým nestačilo, z možných posil se nabízí například Martin Látal.
Share on Facebook
