Hrát finále není zadarmo, ví Krajdl. Mladý tým? Ale s rozdílovými hráči, chválí
Dominik Krajdl
|
Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz
První místo po nadstavbě možná dalo libereckým dorostencům na záda pomyslný terč. Tým vedený kapitánem Dominikem Krajdlem si s úlohou jednoho z hlavních favoritů poradil velmi dobře, ale ve finálové sérii sebral Karlovým Varům jen první zápas a musel se spokojit se stříbrem.
„Sezonu celkově hodnotím pozitivně, jsem moc rád, že jsme to dotáhli tam, kam jsme to dotáhli. Škoda, že máme na krku stříbrnou a ne zlatou. Hokej byl nahoru dolů, střídalo se to. Myslím si, že jsme v zápasech byli lepším týmem, ale možná trošku víc štěstíčka přálo Varům,“ cítil Dominik Krajdl po vrcholu finále.
Co v závěrečné sérii mrzelo Bílé Tygry nejvíc, o tom není sebemenší pochyb: Poztrácené náskoky. Po úvodním duelu, který vyhráli 4:3, ani jednou nevedli pouze ve druhém utkání, i tehdy však se soupeřem drželi krok až do konce.
„Škoda, že máme na krku stříbrnou a ne zlatou. Myslím si, že jsme v zápasech byli lepším týmem, ale možná trošku víc štěstíčka přálo Varům.“
Třetí zápas rozehráli dvougólovou první třetinou a ještě ve 45. minutě hýčkali náskok 3:1. Potom přišla pětibranková karlovarská smršť.
I v odvetě na soupeřově ledě otevřeli skóre. Vedení si tentokrát užili pouhých 25 sekund, Energie se přes ně přehnala třemi góly během čtyř minut.
A po návratu domů? Tygři před první pauzou ve dvou minutách otočili manko 0:1 a přes narůstající převahu soupeře byli napřed až do 47. minuty. Řadu oslabení ale nakonec neustáli a krutě znovu schytali dalších pět gólů. Poslední tři výsledky tak pro ně nabraly dost nelichotivou podobu.
Dominik Krajdl | Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz
„Tohle se nám nemůže stávat,“ lamentoval Krajdl především nad dvojicí silně nevydařených třetích třetin. „Teď už to nevrátím. Škoda, měli jsme to ve vlastních rukou. Ale jak říkám, Vary asi měly víc štěstíčka a musíme jít dál.“
(Nejen) poslední duel doprovázely emoce už od rozbruslení. Soupeři si párkrát navzájem vyčítali přifilmované zákroky, ve Svijanské aréně se navíc do rozmíšek (alespoň slovně) zapojili i diváci, kteří stojí bezprostředně nad ledem a střídačkami.
Zlá krev se ale po závěrečném ceremoniálu snad rozplynula. „Finále a celkově play off je vždycky o emocích. Myslím si, že nich tam bylo dost,“ nezastíral Krajdl. „Bylo to super pro diváky, myslím si, že viděli hodně soubojů a podobně. Gratuluju Varům a my bereme stříbro,“ vzkázal sympaticky.
Stříbrný tým libereckého dorostu | Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz
Tygři v celkovém účtu vyhráli sedm z dvanácti zápasů vyřazovacích bojů. A všech sedm v jedné řadě! Po zakopnutí na úvod čtvrtfinále s Litvínovem zabrali, v semifinále díky skvělým defenzivním výkonům přejeli Třinec a úspěšně zahájili i finále.
„Ty série jsme odehráli dobře. Dařilo se nám, až na první zápas s Litvínovem, kde jsme to trošku podcenili. Byli jsme na dobré vlně, hráli jsme všichni pospolu. Rozhodně to nebyly snadné zápasy, byly těžké, ale myslím si, že jsme měli dost sil na to, abychom to všechno zvládli, což jsme taky udělali,“ liboval si Krajdl.
„Rozhodně to bylo znát, ale nemyslím si, že jsme prohráli jenom kvůli tomuhle. Vyhráváme i prohráváme spolu.“
Nelze si ale nevšimnout jednoho „spojovacího prvku“ všech výher.
Právě na druhé utkání play off se k týmu připojil Lukáš Kachlíř, jenž v tu chvíli zahájil neuvěřitelnou porci pěti utkání v pěti dnech. Po vypadnutí se starším týmem pomohl k postupu v Litvínově, nechyběl u jízdy proti Ocelářům a stačil odehrát ještě první dva domácí zápasy finále.
Vzápětí už se ale musel připojit k reprezentační osmnáctce, s níž pojede na mistrovství světa. A Tygři bez něj nezapsali ani jedno vítězství...
„Rozhodně to bylo znát, ale nemyslím si, že jsme prohráli jenom kvůli tomuhle. Vyhráváme i prohráváme spolu. Jakou sestavu jsme měli, s takovou jsme chtěli vyhrát, což se bohužel nepodařilo. Život jde dál,“ krčil rameny liberecký kapitán. V poslední bitvě Kachlíř alespoň svým parťákům fandil osobně, neboť se otočil doma mezi kempy. Je logické, že pár dnů před odletem do Ameriky už ho reprezentační trenéři do hry nepustili.
Dominik Krajdl poslední zápas nedohrál kvůli pohmožděnému rameni | Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz
Celý ročník i tak skončil pro liberecké dorostence velkým úspěchem. V tom předešlém vůbec nepostoupili do play off, ale teď už sběr zkušeností zúročili. „Sezona nebyla úplně růžová. Na začátku byly chvíle, kdy jsme bojovali o play off, ale naštěstí jsme to dali. Potom už jsme si kráčeli na vlně, bojovali jako jeden a byli super parta,“ cenil si Dominik Krajdl.
Podobně jako před rokem navíc musíme podtrhnout, že Tygři hráli s jedním z nejmladších týmů v extralize! Hráči ročníku 2009 měli v kádru větší než nadpoloviční zastoupení.
„Škoda, že jsme to nedotáhli do vítězného konce, ale rozhodně na to nikdy nezapomenu.“
„Možná jsme to měli o něco těžší, když jsme měli mladý tým. Ale nemyslím si, že ten rok znamená extra rozdíl. Nešlo o to, jaké máme ročníky, ale o to, jak ti hráči hrají a vystupují. Myslím si, že jsme měli rozdílové hráče, což nás dovedlo až do finále,“ vnímal Krajdl.
S ohledem na výkonnost spousty prvoročáků – ať už nováčků Adama Němce a Petra Hörniga, nebo Dominika Beneše, Šimona Šejce i dalších zlatých medailistů z loňské devítky – nelze než souhlasit. Tygři budou v mladších kategoriích nepochybně dál patřit mezi špičku.
Dominik Krajdl | Foto: Jan Běhounek, janbehounek.cz
Krajdla stejně jako další zkušence teď čeká posun do juniorky, ale na svůj poslední rok v dorostu bude vzpomínat v dobrém.
„Hrát finále není zadarmo, vždycky si to musíte vybojovat. Škoda, že jsme to nedotáhli do vítězného konce, ale rozhodně na to nikdy nezapomenu. Byly to super zkušenosti a snad se příště podaří,“ dodal s vidinou vysněné zlaté tečky v budoucnu.
Share on Facebook
