Jak probudit opory? Zjednodušit hru, pak se štěstí přikloní, radí Eliáš
Foto: Martin Voltr
(VANCOUVER, od našeho zpravodaje) Chtěli být trošku jinde, v základní skupině šampionátu to ale českým juniorům zatím úplně neladí. Po porážkách s Ruskem a Kanadou nemají jisté play off, postup jim zajistí jakýkoli bodový zisk ze silvestrovského mače proti Dánsku. "Začíná pro nás play off. Čeká nás zápas, ve kterém půjde o všechno," upozorňuje asistent Patrik Eliáš.
Zatím to nebylo ono. Reprezentanti si skupinu sami představovali jinak, především vinou mizérie v koncovce ale dvakrát padli a na internetu si tím pádem čtou hromadu kritiky. Ovšem pořád mají všechno ve svých rukách. První krok je před nimi v poslední den roku 2018: pokud skolí severského soka, čtvrtfinále je nemine.
Je utkání proti Dánsku těžké především z hlediska psychiky? Reprezentanti budou favority a musejí zabrat, aby postoupili do play off.
Nebude to jednoduché, protože Dánové hrají urputný hokej. Dobře bruslí, myslím, že se zlepšují zápas od zápasu. Ale to si na druhou stranu myslím i o nás. Zahráli jsme těžké utkání proti Švýcarům, s Rusy jsme v zápase byli, tam bychom si zasloužili vítězství. A proti Kanadě byl výsledek krutější než předvedená hra. Kluci se nebáli, i když chyby tam jsou. A proti týmům jako Kanada nebo Amerika musíte podobných věcí udělat minimum, protože vás jinak hnedka potrestají.
Příslib tam určitě je, teď jen přidat patřičnou produktivitu. Souhlasíte?
Pevně věřím, že to kluci zvládnou. Když budeme makat jako v posledních dvou utkáních, přijde čas i pro ty kluky, kteří by to měli vzít za své.
Schultz: Pokud půjdeme do vedení, může se stát cokoliv
Snažíte se být směrem k trápícím se oporám pozitivně naladěni, nebo proběhla zásadnější kritika?
Člověk nemůže být pořád jenom pozitivní. Nikdo nechce, aby hráči byli uspokojeni, že se odehrál třeba OK zápas. Prohra je prostě prohra. Samozřejmě, rozlišujete to podle vývoje utkání. Ale už to chceme přetočit. Ve stylu, že to byla dobrá nebo špatná výhra. Ale výhra! Potřebujeme, aby to kluci v hlavách takhle měli.
Má na mužstvo velký dopad, že Zadina, Nečas nebo Kaut zatím nenašli potřebnou střeleckou formu?
To si nemyslím, třeba to ti kluci i takhle chtěli. Když jsme byli my ve stejné situaci, měli jsme jako by zkušenosti a také chtěli být lídry. Potíž je spíš v tom, že kluci toho kolikrát na sebe vezmou víc, místo aby byli sami sebou a hráli svoji hru v rámci konceptu týmu.
Jak s nimi vy trenéři pracujete, aby nastalo zlepšení?
Je tam povídání. Individuálně i před týmem. Samozřejmě to rozebíráme z herní stránky. Jde nám o to, aby si to kluci uvědomovali. Že to není jenom o tom vozit puk a brát hru sám na sebe. Jsou talentovaní. Jsou tam, kde jsou, protože v sobě něco mají. Musejí si však uvědomit, že v jednoduchosti je krása. V zápase mívají záchvěvy. Ačkoli například Filip Zadina nemá žádný bod, je to jedno. Ale celková hra od něj musí být trošičku lepší. Do šance se dostane, je to jen o tom gólu.
Zápas s Dány bude zatím nejdůležitější, ví Machala
V utkání s Rusy jste dali všechny zmíněné útočníky dohromady. Uvažujete, že byste tuto variantu oprášili?
Když máte tři talentované kluky, nemusejí umět hrát všechny situace. V lajně má každý trošku jinou odpovědnost. Mohou být spolu, ale byť jsou od sebe, šance mají. Venca Varaďa ví, kdy je v pravý moment dát dohromady. A kdy to naopak rozložit. Protože kdybychom kluky nasadili do jednoho útoku proti Kanadě, oni by na ně posílali defenzivní pětku a tím pádem by to bylo pro všechny úmorné.
V neděli jste dali mužstvu volno, dopolední trénink byl dobrovolný. Šlo o to vyčistit si hlavy a na chvíli do nich pustit jiné myšlenky?
Ano. I pro tyhle kluky je toho docela dost, odehráli tři zápasy ve čtyřech dnech. Já vím, že jsou mladí. Ale stejně. Fyzicky a hlavně psychicky si trošku odpočinou. Nešli na zimák, byli se projít. Potřebujeme, aby byli nažhaveni na Dány.
Cítíte, jak hráče štve, že se jim nedaří podle očekávání?
To víte, že jo. Když se prohrává, musí je to štvát! Kluci si i určité věci vyříkají. Samozřejmě, nic nesmí přejít do nevraživosti, což my určitě pohlídáme. Ale jsou tady kvůli týmovému úspěchu. Jestli si něco mezi sebou řeknou, jenom dobře.
Každý hokejista v kariéře zažil období, kdy puky do brány ne a ne padat. Jak se v takovém případě zachovat? Věřit tomu, co umím? Snažit se hrát jednoduše?
Zjednodušit to, o tom to vždycky je. V podobné situaci jsem byl mnohokrát. Nelepilo to - a pak se kotouč odrazil do brány od nohy, od zadku. I od brady, když je někdo vysokej jako Jáchym Kondelík (usměje se v narážce na branku proti Rusku). No a v hlavě se všechno změní. Psychika je strašně silná. Pokud hru a zakončení zjednodušíte, štěstěna se nakonec vždycky přikloní.
Share on Facebook
