Jako jediní ještě nezískali bod. Co stojí za bídným startem Žihadel?
Foto: Facebook Hockey Club Moravské Budějovice 2019
Moravské Budějovice drží mezi letošními účastníky 2. ligy jeden nelichotivý primát. Tým z pomezí jihu Moravy a Vysočiny totiž ještě nezískal ani bod. Není to přitom tak dávno, co patřil klub ze stejného města k lídrům třetí nejvyšší soutěže.
Na jaře letošního roku byly jedním z nejsilnějších týmů 2. ligy. Tým, který byl tehdejším majitelem systematicky budován několik let, ukazoval svoji sílu. Žihadla se nakonec dostala až do superfinále, ve kterém se hrálo o právo účasti v Chance lize.
A i když skončila pro žlutočerné barvy série se Sokolovem neslavně, malé město z Vysočiny rozhodně napsalo v kontextu celé sezony velký příběh. Připomeňme, že už v době, kdy hokejisté stále bojovali na ledě o dosažení co nejlepšího výsledku, bylo jasné, že dlouholetý klubový mecenáš Zdenek Stojánek ukončí s koncem sezony svou činnost v klubu.
Byl to právě Stojánek, kdo Žihadla, tak jak je hokejová mapa zná dlouhé roky, vytvořil. Vyvstala tak otázka, zda bude mít tým po jeho konci, kdo převzít. Zánik z podobných důvodů už totiž potkal nejeden hokejový klub, a to i z podstatně větších měst.
Žihadla svou loňskou pouť ukončila v superfinále, ale pouť za záchranu moravskobudějovického hokeje měla teprve začít...
Foto: Facebook Hockey Club Moravské Budějovice 2019
Během letních měsíců se rozběhla řada jednání. Možné scénáře byly v podstatě tři – pokračování ve 2. lize, krajský přebor, anebo úplný konec hokeje v sedmitisícovém městě.
Nakonec přispěchalo s pomocnou rukou nedaleké Znojmo. Orli jsou vlastníkem druholigové licence, kterou klub odkoupil od zmíněného Zdenka Stojánka. A právě od nich vzešel nápad vytvořit s Moravskými Budějovicemi velmi úzkou formu spolupráce.
Ta je ve své podstatě velmi podobná té mezi Plzní a Klatovy. Přesně tento případ také zmiňoval nový klubový jednatel Miroslav Vybíral před sezonou jako jakýsi svůj vzor. Právě před ním však stál během léta nelehký úkol. Bylo zřejmé, že nově vzniklá organizace s názvem Hockey Club Moravské Budějovice 2019 nebude disponovat rozpočtem v takové výši, který měl jeho předchůdce. I to se projevilo na skladbě nového kádru, jenž musel být budován takřka z gruntu od začátku.
Dominik Groh. | Foto: Facebook HC Moravské Budějovice 2005
Z klíčových hráčů úspěšného mužstva zůstali v podstatě jen útočníci David Horký s Petrem Krutišem, kapitán Jiří Peroutka a také obránce Tomáš Pelikán. V týmu dále pokračují i členové loňského širšího kádru Patrik Bulín, Aleš Trnka, Tomáš Hačecký a David Vacek, ale to je vše.
Ostatní hokejisté se rozprchli asi jako pověstná pára nad hrncem. Nejvíce jmen přitom nabralo směr Havlíčkův Brod. Jmenujme si Romana Mikeše, Marcela Juráně, Michala Klimenta a Ladislava Pospíchala. Další z hlavních strůjců jarních úspěchů, brankář Dominik Groh, zakotvil ve Znojmě, které působí v mezinárodní EBEL. A tak bychom mohli pokračovat...
Na jejich místo dorazili mladí, talentovaní, ale ještě ne příliš zkušení mladíci většinou ze Znojma, ale i okolí. A že je čeká těžká řehole, bylo zřejmé už během přípravných zápasů. Mužstvo plné mladíků, které posílil prakticky jen jeden zkušený hráč, a to Milan Procházka, prohrálo šest z osmi přípravných zápasů.
Foto: Facebook HC Moravské Budějovice 2019
A lepší to prozatím není ani v soutěži samotné. Z osmi zápasů nedokázali moravskobudějovičtí hokejisté vytěžit ani bod. Několikrát přitom byli k bodovému zisku blízko, ale v klíčových momentech utkání je vždy srazila do kolen zkušenost soupeře. Tak jako v Šumperku, kde ještě tři minuty před koncem drželi stav 3:3, ale nakonec odešli z utkání s velkým favoritem s prázdnou.
Bojovnost se mladému výběru upřít nedá. Ani šikovnost a potenciál, ale zkušenost a herní praxe zkrátka chybí. Mladé pušky si stále zvykají na seniorský hokej a bude to nějaký čas nejspíš ještě chtít, než si na něj zvyknou úplně. Krutou daní za nezkušenost jsou pak hned tři desetigólové příděly od Valašského Meziříčí, Žďáru nad Sázavou a Opavy.
Vedení klubu už zahájilo snahu o posílení, když přivedlo Michala Horkého a Martina Kosnara, přičemž nemusí zůstat jen u nich. Jestli to bude stačit k tomu, aby se Žihadla v brzké době zbavila nelichotivé nuly na bodovém kontě, se teprve ukáže.
Jedno je však jasné. Myšlenka nejen této konkrétní spolupráce, ale i všech podobných, je dobrá zvláště pro rozvoj mladých hráčů. Vždy to však chce trpělivost, neboť vždy je to běh na dlouhou trať.
Share on Facebook
