Jan Koller na bruslích. Nadějný Kondelík vyrostl v Hannoveru

Foto: FB Jáchym Kondelík Official

Je mu šestnáct let a měří přes dva metry. Vyroste ještě? „Doktor mi řekl, že určitě nebudu vyšší než 196 centimetrů, jinak že vrátí diplom. Tak teď nevím," směje se Jáchym Kondelík, talentovaný útočník Českých Budějovic a národního mužstva.

Jágr Chance liga

Od kolika let hrajete hokej?
Bruslit jsem začal ve čtyřech.

Váš otec tehdy chytal v Německu. První krůčky jste tedy udělal tam?
Ano, v Hannoveru.

Být brankářem vás nelákalo?
Přiznám se, že lákalo. A to až do dorostu. Táta mi to ale nedovolil. Teď jsem za to rád. Zachytal jsem si ale v hokejbalu, kde jsme byli několikanásobní mistři republiky.

Možná je to hloupá otázka, protože váš táta byl profesionální hokejista, ale proč jste si vybral zrovna tento sport?
V rozhodování jsem neváhal, protože jsme se s mamkou vždycky chodili koukat na tátovy zápasy.

„Považuji se za Čecha, ale půl srdce mám v Hannoveru."

Váš táta působil takřka celou kariéru v Německu. Narodil jste se tam?
Ano, narodil.

Berete se za Čecha, nebo je ve vás i kus Německa?
Považuji se za Čecha, ale půl srdce mám v Hannoveru.

A občanství máte jaké?
Jen české.

Umíte jazyk?
Umím, ale hodně zapomínám. Každopádně stačí pár dní s lidmi z Německa a je to zpět.

„Přiznám se, že mě být brankářem lákalo. A to až do dorostu. Táta mi to ale nedovolil."

Jak vzpomínáte na Německo?
Hokej v mládeži tam byl takový všelijaký. Život jsme si tam ale užívali krásně. Byly to asi nejhezčí roky života.

Pracujete se tam s mládeží jinak než u nás?
Rozdíl tam byl velký. Tréninky nebyly tak časté a asi ani ne moc kvalitní. Na druhou stranu trenéři přistupovali k dětem absolutně bez stresu a kamarádsky. Pamatuji si, že když jsem dal gól, tak mě trenér hladil po helmě (smích).

Jáchyma Kondelíka na ledě prostě nepřehlédnete.

Jáchyma Kondelíka na ledě prostě nepřehlédnete. | Foto: hcmotor.cz

Jaká byla vaše hokejová cesta, než jste začal hrát za České Budějovice?
S hokejem jsem začínal v Hannoveru. Poté, co táta ukončil profesionální kariéru, jsme se vrátili zpět do Českých Budějovic, kde jsme měli trvalé bydliště. A tak jsem začal hrát za Motor.

Chodil jste na zápasy Českých Budějovic i jako divák?
Ano, samozřejmě.

Máte nějaký fanouškovský zážitek?
Vybavuji si, že když hrál ještě Mountfield proti Vítkovicím, padl nějaký extraligový rekord v délce zápasu. Nakonec rozhodl Húževka

Chodíte se dívat i teď?
Ano, s klukama chodíme snad na každý zápas.

„Fanoušci Motoru jsou určitě nejlepší v republice."

Co říkáte na českobudějovické fanoušky?
Fanoušci Motoru jsou určitě nejlepší v republice. I v rámci extraligových klubů by byla atmosféra na zápasech mezi třemi nejlepšími.

Motor je, dá se říct, fenomén. Byla by pro vás velká čest zahrát si za něj?
To určitě ano.

Bavili jste se už s trenéry, jestli je šance, že by to mohlo být už letos?
Samozřejmě bude záležet na tom, jak se mi bude dařit a jak mi to půjde. Pak se uvidí. Ale pokud bych na to měl, věřím, že bych šanci dostat mohl.

Připravoval jste se už s áčkem?
Ano, při letní přípravě jsem absolvoval pár tréninků. Moc si toho vážím.

Byl jste před prvním tréninkem nervózní?
To je jasné. Ale pak, když se přijde mezi kluky, tak to z vás spadne. Chlapi mě přijali super.

„První jsme na zimáku byli my dva s Tomášem Vochozkou, pak dorazil Jakub Suchánek, ze kterého šel asi největší respekt. Pozdravili jsme dobrý den. Pár slovy nám vysvětlil, že vykání nebude zrovna nejlepší nápad."

Jaké to je trénovat s hráči jako jsou Josef Straka a další?
Hned na prvním tréninku jsem dostal „strom“, takže na ten trénink určitě nikdy nezapomenu (úsměv). Ne, že bych měl z přípravy s áčkem strach, ale respekt. Jak jste zmínil pana Straku, tak ten je neskutečný svým talentem a hokejovou chytrostí.

Máte nějaký zážitek z kabiny?
Hned první den, co jsme s Tomášem Vochozkou přišli vyklepaní na první trénink, jsme nevěděli, jestli vykat nebo tykat. Tak jsem ho nakonec ukecal k vykání. První jsme na zimáku byli my dva, pak dorazil Jakub Suchánek, ze kterého šel asi největší respekt. Pozdravili jsme dobrý den. Pár slovy nám vysvětlil, že vykání nebude zrovna nejlepší nápad (úsměv).

Vtípky na váš účet také proběhly?
Vtípky dělají hlavně mladí kluci jako Luboš Rob, Radek Prokeš nebo Tomáš Guman. Zatím na nás byli hodní, ale i kdyby si z nás srandu dělali, tak to k hokeji patří.

Jáchym Kondelík na tréninku reprezentace do sedmnácti let.

Jáchym Kondelík na tréninku reprezentace do sedmnácti let. | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej SK/CZ

Našel jsem, že měříte 198 centimetrů. Je to tak?
Už dokonce dvě stě jedna (úsměv).

A budete ještě růst?
Doktor mi řekl, že určitě nebudu vyšší než 196 centimetrů, jinak že vrátí diplom. Tak teď nevím (smích).

„Jako každé dítě i já sním o NHL nebo KHL. Dnes už ale vím, jak je to těžké."

Jaktože nejste s takovou výškou obráncem?
Když jsem byl malý, závodil jsem s mým českým kamarádem Adamem, který také hrál v Hannoveru, o to, kdo dá víc gólů. Tak už jsem u toho zůstal.

Jaké má pro vás výška výhody a naopak nevýhody?
Myslím, že v dnešní době jsou vysocí hráči cenění. Musí být ale dobře zkoordinovaní, jinak jsou, jak říká pan Jaromír Pytlík, jen další vysocí hráči, co neumí bruslit. Bruslení a koordinace je opravdu těžká. Pracuji na tom, co to jde.

Hrál jste někdy proti ještě vyššímu hráči?
Jediný vyšší hráč, proti kterému jsem kdy hrál, byl Michal Steinocher. Můj dobrý kamarád, se kterým se ve výšce předháníme.

Přizpůsobujete své výšce i tréninky, nebo to neřešíte?
Pokud je trénink na mně a ne na trenérech, snažím se dělat výbušnost a obratnost. To asi potřebuji s mojí výškou nejvíce.

„Myslím, že v dnešní době jsou vysocí hráči cenění. Musí být ale dobře zkoordinovaní. Pracuji na tom, co to jde."

Jaký je váš dosavadní největší hráčský zážitek?
I když si cením každého zápasu v Motoru, největší zážitky jsou určitě z reprezentačních zápasů.

Jaké jste měl pocity, když hrála hymna a měl jste na sobě dres s národním znakem?
Adrenalin, husí kůže, zodpovědnost... Člověka to šíleně nakopne k výkonu.

Jaký je váš hokejový sen?
Jako každé dítě i já sním o NHL nebo KHL. Dnes už ale vím, jak je to těžké. Proto si přeji hlavně se hokejem bavit a mít ze své hry dobrý pocit.

Máte sportovní vzor?
Určitě tátu. Pak také, snad jako každý hokejista v Česku, Jaromíra Jágra. Dále obdivuji tenisty Novaka Djokoviče a Andyho Murrayho.

Podle vaší výšky se nabízí také Zdeno Chára.
Slyšel jsem o něm spoustu věcí, například jak to měl s výškou těžké... Obdivuji ho, jak to zvládá, ale spíše se koukám po útočnících.

Jáchym Kondelík.

Jáchym Kondelík. | Foto: hcmotor.cz

A co škola? Chodíte na střední?
No, snažím se, co to jde (úsměv). Chodím na zdravotnickou školu, tady v Českých Budějovicích. Obor rekondiční masér.

Asi to musí být náročné skloubit s hokejem, že?
Moji učitelé by vám řekli, že určitě ano (úsměv).

Berete školu jako důležitou, nebo jako nutné zlo?
Jako důležité a nutné zlo (úsměv).

„Určitě se nespoléhám jen na hokej. Může se mi přestat dařit, můžu se zranit... To člověk nikdy neví."

Hokejový život je nevyzpytatelný. Jaké povolání by vás bavilo, kdybyste se hokejem nemohl živit?
Určitě bych se chtěl věnovat trenérství. Moc by mě to bavilo.

Připouštíte si vůbec, že byste někdy dělal něco jiného než hokej, nebo na to nemyslíte?
Připouštím. Určitě se nespoléhám jen na hokej. Může se mi přestat dařit, můžu se zranit... To člověk nikdy neví.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej SK/CZ

Nejvyšší hráči v NHL

1. Zdeno Chára (Boston Bruins), 205 cm
2. Viktor Svedberg (Chicago Blackhawks), 204 cm
3. John Scott (Montreal Canadiens), 203 cm
4. Tyler Myers (Winnipeg Jets), 203 cm
5. Nikita Tryamkin (Vancouver Canucks), 202 cm

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz