<

Ján Niko o Kolínu či konci v Dukle. A Vrchlabí? Mrzí mě to

Foto: sckolin.cz

V Kolíně loni ožil. 32letý obránce Ján Niko minulou sezonu přestoupil z Jihlavy právě ke Kozlům a patřil ke stěžejním hráčům celku. V rozhovoru pro hokej.cz popisuje tento přesun a rozpovídal se také o svých zálibách, sestupu Benátek a pádu Vrchlabí.

V Dukle měl ve 21 zápasech čtyři asistence, ale v Kolíně? 3+13 během 23 duelů včetně play off!

„Bylo to tím, že jsem v Kolíně dostal více prostoru ve hře i na přesilových hrách. Více jsem si věřil, měl čistou hlavu a snažil se splatit důvěru,“ líčí Ján Niko.

A opravdu je jeho křestní jméno s dlouhým „á", což možná některé překvapuje.

„Táta je původem ze Slovenska. Jméno jsem po něm zdědil,“ usmívá se rodák z Liberce, který patří v první lize k produktivním bekům.

Bodoval také v Benátkách nad Jizerou, Prostějově, Třebíči a Vrchlabí. V Chance lize má na kontě už 115 bodů ve 410 utkáních.

Do Kolína jste přestoupil během minulé sezony. Proč jste tehdy opustil Jihlavu?
Došlo k tomu z rodinných důvodů, které nechci rozebírat. Potřeboval jsem být blíže k Liberci, kde bydlím. V Jihlavě jsem zašel za trenéry s prosbou, zda by mě uvolnili. Vyšli mi vstříc s tím, že za mě potřebují náhradu. S agentem jsme řešili nějaké možnosti, a nakonec projevil zájem Kolín a poslal za mě na trejd svého hráče (do Dukly tehdy zamířil Ondřej Kachyňa – pozn. red.).

„Došlo k tomu z rodinných důvodů, které nechci rozebírat. Potřeboval jsem být blíže k Liberci, kde bydlím."

Jak se zvykalo na nový tým?
Adaptoval jsem se celkem rychle. Pomohlo mi, že jsem znal Zděnka Krále a Lukáše Krejčíka, od kterých jsem zjišťoval, jak to v klubu chodí. V Kolíně se mi líbí a jsem tu spokojený.

Co se vám například líbí?
Máme pěknou kabinu, ve které došlo pro novou sezonu ještě k některým úpravám a máme vše, co potřebujeme. Pan Šťastný společně s dalšími lidmi udělali velký kus práce a klub ještě více zprofesionalizovali. Máme i skvělé fanoušky, které budeme letos zase potřebovat a my se jim budeme snažit předvádět co nejlepší hokej.

Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz

V Kolíně pokračujete, důvod ke změně nejspíš nebyl.
Nějaké možnosti jsem měl, ale vedení o mě projevilo zájem už od konce sezony a já chtěl zůstat. Mám to hodinu cesty domů s tím, že budu mít ve městě ubytování a někdy přespím.

Vraťme se k minulé sezoně Kolína. Jak ji nakonec hodnotíte?
Velice pozitivně. Hlavní cíl byla záchrana, my skončili na devátém místě, a ještě jsme si zahráli play off. Upřímně si myslím, že nikdo nevěřil tomu, že se Kolín v Chance lize zachrání a my jsme hodně lidí překvapili. Záchranu jsme si vyhráli v předposledním kole na Vsetíně, kde jsme odehráli výborný zápas. Bylo to fyzicky i psychicky hodně náročné, ale jsem rád, že to pro nás dobře dopadlo. Nechtěl jsem být podepsaný při sestupu Kolína.

„Nechtěl jsem být podepsaný při sestupu Kolína. Upřímně si myslím, že nikdo nevěřil tomu, že se Kolín v Chance lize zachrání a my jsme hodně lidí překvapili."

Nakonec jste došli do předkola play off a bojovali jste o postup do čtvrtfinále.
Vypadnutí nás všechny mrzelo, chtěli jsme jít ještě dál. Myslím, že rozhodlo první utkání doma, které jsme měli zvládnout lépe. V Prostějově jsme potom vyhráli, ale rozhodující zápas si už soupeř zkušeně pohlídal.

Série s Prostějovem byla hodně vypjatá…
Jo, to byla, ale to je play off hokej, kde se jde na krev. Pro nás to byla taková odměna za zvládnutou sezonu.

Zaujal mě jeden moment ze základní části, kdy jste proti Litoměřicím vyfasoval 12 trestných minut za nesportovní chování. Některý fanoušek na led hodil dokonce podle komentátora klobásu. Jak si na to celé pamatujete?
Šlo hlavně o to, že podle mě nebylo utkání pískáno objektivně. Byli jsme často vylučovaní. Litoměřice proměnily tři přesilové hry a my jsme jeli domů bez bodů. Byl to moment, kdy jsem dostal ránu golfákem do nohy a pan rozhodčí nechtěl přerušit hru. V tu chvíli jsem už neovládl emoce a vyfasoval trest do konce utkání. To, že po mně někdo hodil z hlediště klobásu, jsem ani nevěděl. Asi mu moc nechutnala. (směje se)

Ještě bych se vrátil k angažmá v Dukle. Jak byste ho zhodnotil?
Přípravu v Jihlavě jsem odehrál podle svých představ. Měl jsem z toho dobrý pocit. V průběhu sezony začaly komplikace doma, které mě i trošku poznamenaly na výkonu, kdy jsem od sebe čekal více. Jihlava mi ale dala cenné zkušenosti a gratuluji jí, že to dotáhla až do baráže.

Několik sezon jste odehrál také ve Vrchlabí, to ale bude hrát jen druhou ligu a licenci získalo béčko Pardubic. Co na to říkáte?
Vrchlabí mě mrzí a bude v lize chybět. Pokud je to vše tak, jak bylo psané, tak je to strašné a každý si udělá obrázek sám. Pár hráčů, co má třeba rodinu a hypotéku, se v červnu dozví, že jsou bez práce. V té době mají navíc týmy uzavřené soupisky… Volal mi to hned David Kajínek, byl jsem z toho hodně překvapený.

„Vrchlabí mě mrzí a bude v lize chybět. Pokud je to vše tak, jak bylo psané, tak je to strašné a každý si udělá obrázek sám."

Do toho spadly Benátky, kde jste toho také hodně prožil. Jak moc vás to zasáhlo?
Benátky hrály dobrý hokej, jen dávaly málo gólů a v rozhodujících chvílích jim chyběla zkušenost. Pro Liberec je škoda, že přišel o farmu. Za tu dobu se pro Tygry vyhrálo spoustu hráčů. V těžké sezoně se rozhodlo, že se půjde úspornější cestou, a to se nakonec nevyplatilo.

Zpátky do současnosti. Jak jste prožil dovolenou a jaké máte koníčky mimo hokej?
Dovolenou jsem strávil s manželkou na jižní Moravě v Lednicko-valtickým areálu. Máme to tam rádi a nic nám tam nechybí. A moje koníčky? Patří tam fotbal, rád si zahraju na play stationu, baví mě práce na zahradě a zajímám se o vojenství – hlavně o historii 2. světové války.

Foto: archiv Jána Nika

Jak byste přiblížil váš zájem o vojenství?
Mám přečtených pár knížek a divám se na různé dokumenty. Měl jsem možnost poznat pár zbraní z 2. světové války a doma mám i nějaké modely tanků.

Zkoušel jste už střílet ze zbraní?
Střelnici jsem měl možnost vyzkoušet zatím pouze jednou. Lákala by mě i jízda tankem, tak snad se to někdy povede. (usmívá se)

A jaké modely tanků doma máte?
Jsou malé. Z těch známějších mam třeba T-34, Tigera nebo Shermena.

„Zajímám se o vojenství – hlavně o historii 2. světové války. Lákala by mě i jízda tankem."

Ve volném čase prý pilujete cizí jazyk…
Když to jde, chodím na kurzy angličtiny. Učení mě nebaví, ale je to potřeba. Jazyk se mi hodí všeobecně jak v hokeji, tak v běžném životě.

Už jste přemýšlel o tom, co by vás lákalo po hokejové kariéře? I tam by se vám jazyk mohl hodit…
Zatím jsem o tom nějak nepřemýšlel, ale mám trenérskou licenci C a nejspíš bych chtěl zůstat u hokeje.

Foto: sckolin.cz

Čeho byste v hokeji chtěl ještě dosáhnout?
V poslední době jsem měl několik nešťastných zranění, tak chci být hlavně zdravý a hrát hokej tak, aby mě bavil.

V extralize máte dva starty za Liberec. Mohla by být v Kolíně šance, abyste ji ještě okusil?
To neřeším, chci být hlavně prospěšný Kolínu a uvidíme, co přinese čas.

„Osobně budu hrát v obraně s Matějem Pinkasem, kterému chci pomoci v jeho rozvoji. Pro Hradec Králové je to velký příslib do budoucna."

Jaká očekávání máte od nového ročníku?
Těším se a čekám zase těžkou sezonu, ve které už nebude ani papírově slabšího soupeře. Od prvního zápasu si půjdeme za svým cílem – udělat dobrou sezonu. Máme dobře složený tým ze starších a mladších kluků. Osobně budu hrát v obraně s Matějem Pinkasem, kterému chci pomoci v jeho rozvoji. Pro Hradec Králové je to velký příslib do budoucna.

Navíc budete mít za kapitána mistra světa Petra Koukala…
Ano, Kouky je pro nás velká posila s bohatými zkušenostmi a určitě bude lídrem jak v kabině, tak i na ledě.

Foto: sckolin.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz