Jediným cílem je mistrovství, nezastírá Přikryl. Doma se ani nezastavil
Foto: Dan Culberson
Filip Přikryl se před sezonou po domluvě s Plzní rozhodl pro zámořskou cestu, která vedla do kanadského týmu Saint John Sea Dogs hrajícího QMJHL. Čerstvě osmnáctiletý útočník aktuálně bojuje na přípravném kempu o místo v sestavě pro mistrovství světa ve Švédsku, kde zahájí Hadamczikův výběr turnaj krátce po polovině dubna.
S týmem Saint John Sea Dogs jste do vyřazovacích bojů QMJHL nepostoupili. Jak to s odstupem pár dní hodnotíte?
Měli jsme nejmladší tým, co kdy v CHL byl. Tvořili ho převážně nováčci, což bylo v první polovině strašně znát, protože si všichni zvykali na nové věci a proti starším týmům to bylo náročné. Postupem času bylo vidět, jak jsme šli nahoru a bojovali do posledního zápasu o play off. Když jsme slezli z ledu po posledním zápase, byli jsme na play off pozici, ale potřebovali jsme, aby tým pod námi nezískal ani bod. Koukali jsme na jejich třetí třetinu, celý zápas to vypadalo nadějně, protože prohrávali, ale sedm minut před koncem srovnali. Jeden gól nás vlastně vyřadil z play off. Byl jsem zklamaný, ale když se podívám zpátky, jsem pyšný na to, jak jsme dokázali bojovat až do konce i v některých chvílích, kdy to nebylo úplně lehký.
Dostal jste se na 31 kanadských bodů za 14 gólů a 17 asistencí. Jak vidíte sezonu z osobního hlediska?
Bylo to fyzicky a psychicky hodně náročné. Rozdělil bych to na dvě půlky. Nejdřív jsem si zvykal, moje hra nebyla špatná, ale neproměňoval jsem šance a celkově mi chyběla potřebná lehkost. Každý hráč zná pocit, kdy se cítí dobře a kdy to prostě nejde, i když udělá cokoliv. Druhá půlka byla úplně jiná. Cítil jsem se lépe a s tím šla nahoru i moje hra. Zvykl jsem si na malé hřiště, tlačil jsme se hodně do brány, byl jsem silnější na puku a časem to tam začalo padat. Když se na podívám zpátky, sezona i přes tu náročnou situaci nebyla vůbec špatná, i když to vždycky muže být lepší.
„Je to skvělý kluk, ale umí i vybouchnout. Já jsem tam byl vždycky od toho, abych ho uklidňoval.“
Co pro vás bylo nejhorší, když jste přišel do Kanady?
Nejtěžší pro mě osobně bylo zvyknout si na jiný hokejový styl, je strašně individuální. Někomu to vyhovuje, někdo si na to zvyká déle a někdo si na to třeba nezvykne vůbec. Mně to trošku trvalo, ale časem si to všechno sedlo a bylo to v pohodě.
Bylo velkou výhodou, že byl s vámi v týmu Slovák Maxim Čajkovič?
Pomáhali jsme si navzájem. Pomáhal mi v začátcích s angličtinou a celkově jak žít mimo rodinu, protože byl předtím už dva roky ve Švédsku. Bylo znát, že tu zkušenost měl. Můžu říct, že je to skvělý kluk, ale umí i vybouchnout. Já jsem tam byl vždycky od toho, abych ho uklidňoval a on tím pádem nevypadl ze své hry. Jsme rádi, že jsme tam mohli být spolu.
Kdy jste se dozvěděl o nominaci na přípravný kemp osmnáctky a jak moc vás potěšila?
Zjistil jsem se to na stránkách, když to vyšlo. Samozřejmě jsem v to tak nějak doufal. Tahle nominace je takový start, můj cíl je se dostat na mistrovství světa.
Foto: Dan Culberson
Doma jste toho asi moc nestihl, že?
Když jsem přiletěl, byl jsem doma tři dny a hned jsem jel do Kravař na přípravný kemp. Stavil jsem se u známých pozdravit a mohl jsme jim říct, že už zase odjíždím (smích).
Nyní jste opět v kabině plné Čechů. Jak si to užíváte?
Strašně moc. Všichni ví, že český humor a ještě v hokejové kabině je jiný. Byla to jedna z věcí, která mi v Kanadě chyběla. Neříkám, že tam není legrace, je, ale trošku jiná. I kdyby nám rozuměli, náš humor by nechápali. Jsou odlišní, ale neříkám, že nejsou vtipní.
V přípravě vás čekají dva duely se Slovenskem…
Půjdeme do zápasu jako do každého jiného, budeme ho chtít vyhrát a budeme se chtít co nejlíp připravit na mistrovství. Jsou to důležité zápasy, protože nám můžou ukázat, co nám chybí a na čem bychom měli pracovat. Pro mě to budou trošku speciální zápasy, protože poslední zápas za reprezentaci jsem odehrál před odchodem do Kanady, což bylo někdy v srpnu. Moc se těším. Navíc by měl za Slováky přijet Max, můj celoroční spoluhráč, takže tam určitě rivalita bude.
„Jsem tady, abych se dostal na mistrovství. To je můj jediný cíl.“
Jak bude těžké se z konkurence dostat do finální sestavy na šampionát?
Jsem tady, abych se dostal na mistrovství, to je můj jediný cíl. Vím, na čem jsem a co se ode mě očekává. Budu to chtít na sto procent plnit. Myslím, že konkurence je slušná, a je to vidět i v trénincích, protože úplně všichni si tady hrajeme o místo. A tak by to mělo být.
Vnímáte mistrovství jako poslední a nejlepší možnost ukázat se před draftem?
Jestli pojedu, tak tam pojedu reprezentovat naši zemi a ne sebe. Sebe jsem mohl reprezentovat celou sezonu. Každý hráč tam samozřejmě chce předvést nejlepší výkon včetně mě, ale prioritou je udělat úspěch. Tenhle turnaj není o individualitách, ale aby každý věděl, co se od něho čeká, a plnil roli, kterou dostane. Až potom můžeme být úspěšní.
Už víte, kam půjdou vaše kroky v příští sezoně? Budete pokračovat v Saint John Sea Dogs, nebo se vrátíte do Čech?
Předtím, než jsem odcházel, podepsal jsem smlouvu s Plzní. Domluvili jsme se, že půjdu do Kanady jenom na rok. Hodně jsem přemýšlel, co by pro mě bylo nejlepší. Nakonec jsem se rozhodl pro tento krok. Věřím, že kdybych neodešel, dostal bych šanci v extralize, ale cítil jsem, že rok v Kanadě mi mohl ještě pomoct v mnoha ohledech. Proto jsme se domluvili takhle a jsem moc vděčný, že mi to bylo umožněno. Uvidíme, jak to bude dal, ale mojí prioritou je hrát dospělý hokej.
Foto: Dan Culberson
Share on Facebook
