Tradice se nemění, junioři Liberce obsadili i na třetím ročníku evropského turnaje EVZ Prospects Challenge ve švýcarském Zugu pátou příčku. Vzhledem k tomu, že vyhráli dva zápasy ze tří, je pro ně celkem hořká...
Jestliže ve druhém utkání skupiny otočili Bílí Tygři zápas z dvougólového manka, v souboji o páté místo předvedli ještě povedenější otočku. Na finskou Tapparu Tampere, která měla v sestavě i českého zadáka Davida Svozila a také řadu úřadujících mistrů z kategorie U18, v prvních dvou třetinách nestačili a prohrávali už 1:4. Jejich gól obstaral Matěj Kučera.
Třetí část ale zase zcela ovládli mladíci zpod Ještědu. Po rychlém snížení Adama Němce hráli v 54. minutě přesilovku a tu chvíli před koncem využil Patrik Křížek. Vzápětí se Tygři naopak bránili v oslabení, ale i při něm Vasyl Špilka vyrovnal!
Právě útočník, který nedlouho před odjezdem na turnaj podepsal v Liberci profesionální smlouvu, přidal po 47 sekundách prodloužení svou druhou branku a třetí bod, jímž završil velký obrat. Týmu zajistil opět po roce umístění na páté příčce.
Svěřencům trenéra Vojtěcha Fialy nepochybně vylepší dojem z turnaje jednak zmíněný fakt, že vyhráli dva zápasy ze tří, ale také ten, že prvenství po jednoznačném finále slavilo Rögle – tedy celek, který zvládli liberečtí junioři porazit.
„V první třetině jsme rozhodně nebyli týmem, který byl připravený jít za výhrou. Prohráli jsme prakticky každý osobní souboj, nedůrazný forček otvíral Finům snadné cesty do naší zóny a s fyzičtějším soupeřem nás to ještě bolelo. To, jak tým dokázal reagovat a změnit tvář během dalších čtyřiceti minut, byla radost sledovat. Rozhodně jsme neplánovali Csaplárovu past jako herní plán, ale momentum, které jsme získali ve třetí třetině, nám dalo šanci srovnat skóre z 1:4. V prodloužení se pak výhra znovu překlopila na naši stranu – podobně jako v předchozím zápase s Rögle,“ zhodnotil pro klubový web Fiala.
Neopomněl ani shrnout dojmy z celého turnaje:
„Ceníme si skalpů obou soupeřů ze severu a moc děkujeme pořadatelům za skvělou akci, turnaj, zkušenosti a možnost poměřit síly s předními kluby ze Švédska, Finska a Švýcarska. Jako celkovou bilanci bych vyzdvihl výkony obou našich brankářů a také lídry ze starších ročníků, kteří v rozhodujících chvílích dokázali udělat rozdíl. Je však nutné vypíchnout i fakt, že jsme na turnaj přivezli čtyři útočníky ročníku 2009, dva útočníky a jednoho obránce i brankáře ročníku 2008 – a právě tito mladí hráči dávali týmu neskutečnou energii a mají velký podíl na týmovém výkonu. V porovnání se soupeři, za které nastupovali i overage hráči ročníku 2004 s kostrou 2005 a 2006, to byl obrovský věkový rozdíl, ale na ledě rozhodně nebyl určující. V individuální rovině, která nesouvisí s výsledky, bych chtěl moc pogratulovat Adrienovi (Bartovičovi), že naskočil po roce zpátky do hokejového kolotoče v plném tréninkovém i zápasovém nasazení. To, co bylo před pár měsíci jen sen a zbožné přání, se mu nyní plní,“ doplnil.
