Foto: Karolína Štolcová, hclitomerice.cz
16. listopadu 2018, 13:12
Martin VoltrUž loni získával první zkušenosti s dospělým hokejem, letos na něj přeřadil naplno. Anglický rodák Oscar Flynn se prosazuje v Litoměřicích, vedle toho si dva zápasy před reprezentační pauzou zahrál i za Mladou Boleslav a pak dostal nominaci do dvacítky.
útočník, 25 let
Devatenáctiletý útočník měl původně zamířit s juniorskou zálohou do Finska, nakonec ho povolal Václav Varaďa. Jenže v Hodoníně ho potkala pořádná smůla: Hned ve druhém střídání si ošklivě zranil prst na ruce a na turnaji skončil skoro dřív, než začal.
Jinak by na poslední týdny vzpomínal rozhodně v dobrém. K loňským osmi startům v extralize totiž přidal další dva, když ho povolali trenéři Mladé Boleslavi. „Měli marodku, tak jsem rád, že jsem se tam mohl vrátit a něco odehrát. Byl to krásný pocit,“ hlásí Flynn na adresu zápasů s Vítkovicemi a Kometou. „Škoda že nám ten první nevyšel, chybělo nám třicet vteřin a mohli jsme mít nějaké body. Ve druhém už jsme si šli od začátku za výhrou, a povedlo se,“ vzpomíná na cenný skalp mistra.
Bruslaři se víceméně už třetím rokem nepohybují v extraligové tabulce tam, kde by si přáli. A to poznal i mladý forvard, když do jejich kabiny přišel. „Nálada byla v rámci možností docela dobrá, ale spíš na ledě jsem cítil, že kluci na sobě mají trochu deku. Myslím, že kádr je hodně silný, akorát se to zatím neprokazuje. Ale je za námi teprve třetina soutěže, takže věřím, že to bude lepší a lepší,“ říká s klidem.
Velkou naději vidí i v nových trenérech. Přece jenom – Miloslav Hořava a Radim Rulík patří mezi extratřídu. „To je pravda. Myslím, že právě tohle bude zlomové a že se díky trenérům odrazíme,“ reaguje Flynn, který se musel rychle přizpůsobit. „Řekli jsme si nějaké systémové věci, co ode mě čekají. Učil jsem se za pochodu.“ Ve čtvrté formaci měl soupeřům znepříjemňovat život. „Ano, ale taky chtěli, abych hrál svoji hru a nějak ji neměnil. Ne abych dorážel na obrovské hráče nebo podobně. Měl jsem v hlavě klid,“ ujišťuje.
Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Se 174 centimetry je jasné, že Oscar Flynn nebude protivníky bourat. Co ale ztrácí ve fyzických parametrech, to zkouší dohnat šikovností. Právě v bitvě s Kometou byl hodně vidět, jeho útok s dalšími mladíky Najmanem a Kousalem měl svůj podíl na vítězství. Byť ne gólový.
„Myslím, že pro mě osobně to byl výborný zápas. S klukama ve čtvrté lajně jsme si dobře sedli, už v juniorce jsme spolu hráli, takže se známe a víme, co od sebe čekat. Tím to bylo ještě příjemnější,“ pokyvuje talent boleslavského hokeje.
Loni ještě patřil mezi tahouny juniorského týmu, kromě toho naskočil ke čtyřem utkáním extraligové základní části a další čtyři přidal v play out. Sedmkrát už nakoukl do druhé nejvyšší soutěže v dresu Kadaně a Ústí nad Labem.
Na startu nové sezony už se usadil v Litoměřicích pod hlavičkou svazového projektu Dukla. „Jsem tam opravdu hodně spokojený, nemůžu si na nic stěžovat. Je tam výborné zázemí a i kluci jsou super. Navíc se nám daří,“ pochvaluje si solidní průběh ročníku, ve kterém Stadionu zatím patří osmé místo s minimální ztrátou na další týmy.
Flynn nasbíral v 19 duelech čtyři góly a šest nahrávek, v Chance lize dostává průměrně 15 minut na zápas. „Máme první lajnu starších, což jsou vůdci, a za nimi jdeme. Já jsem zatím hrál ve druhé a třetí lajně. Ale všechny lajny mají skoro stejný ice time, podle vývoje utkání.“ Spojení mezi mazáky a junáky podle něj klape. „Právě že výborně. Až jsem byl překvapený, že jsou kluci fakt výborní a snaží se poradit ve všech směrech. Nemáme žádný problém,“ hlásí.
Foto: Karel Švec, Český hokej
A od koho hbitý mladík odkoukává nejvíc? „Asi od Klozáka. To je výborný útočník, má klid na holi,“ vypálí přezdívku Jana Kloze. „Většinou to vyplyne ze hry, že mi něco poradí. Taky Markus a Káca jsou výborní,“ doplňuje zbylé borce z prvního útoku, Fina Korkiakoskiho a Martina Kadlece.
Litoměřice chtějí právě tímhle způsobem „ládovat“ zkušenosti do juniorů z širšího hledáčku reprezentací do 19 a 20 let. Mají zájem na dobré pozici v tabulce, ale prioritou je výchova mladých hráčů, takže tlak na výsledky ustupuje trochu do pozadí.
„Pan trenér nám nechává nějakou volnost, abychom mohli tvořit hru, extrémně na nás nekřičí. Taky umí zařvat, ale většinou nám to v klidu vysvětlí,“ zmiňuje Flynn na adresu zkušeného Davida Bruka. „Díky tomu pak máme ten klid na hokejce a můžeme se v klidu rozhodovat.“
O vynikajícím tréninkovém zázemí přímo v litoměřické hale už se všeobecně ví. „Je tam všechno na jednom místě, můžeme se soustředit na hokej. Všechno máme po ruce, stačí jenom sejít dvě patra dolů,“ potvrzuje ryšavý útočník. I když denní program už může hráčům přijít po čase poněkud monotónní. „Je to taková rutina. Ale nějak na to nemyslíme, já jsem rád, že jsem dostal tuhle šanci,“ říká Flynn.
V akademiích, kde se chtějí špičkoví hráči posouvat, to prostě takhle chodí. „Přesně tak. Já jsem tam šel s tím, že se chci nějakým způsobem posunout, a musím říct, že to na sobě cítím. Jsem takový sebevědomější. Bavili jsme se s trenéry, že když jsem přišel do Litoměřic, hrál jsem pořád takový ten mládežnický hokej. A teď už tam prý jsou ty znaky dospělého hokeje, čehož si cením,“ přemýšlí mladík uvážlivě.
Vzhledem ke zranění teď už na mistrovství dvacítek moc nemyslí a může se soustředit na domácí scénu. Dostane další šanci v extralize? „Bylo by to krásný. Budu se snažit podávat co nejlepší výkony a uvidím, co mi trenéři řeknou. Litoměřice by pro mě ale vůbec nebyly krok zpátky, hraju tam opravdu hodně a nemůžu si na nic stěžovat,“ dodává průbojný sympaťák.
Foto: Karolína Štolcová, hclitomerice.cz
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz