Kanada? Splněný sen, září Cibulka. Francouzsky umí jen slovo
Foto: Martin Voltr
Tomáš Cibulka po jednoleté štaci v organizaci Liberce uspěl na draftu kanadských juniorek a odchází do zámoří, kde si bude plnit sny. Jako 44. v pořadí si ho vybral tým Val-d'Or Foreurs, který hraje QMJHL.
Co pro vás draft do CHL znamená?
Určitě je to splněný sen, protože jsem si vždycky přál být draftován do Kanady a jít tam hrát. Navíc je to takový malý draft před tím velkým do NHL. Potěšilo mě to a jsem rád. Je to asi jeden z největších úspěchů, na který jsem zatím dostáhl. Myslím, že je pro mě velký krok odejít do nejlepší juniorské ligy na světě.
Takže odcházíte?
Ano, odcházím. Bylo to pro mě těžké rozhodnutí a do poslední chvíle jsem ani pořádně nevěděl, protože Liberec je skvělá organizace, která mě toho hodně naučila a se spoustou věcí mi pomohla. Není to nic špatného proti Liberci, že bych odcházel, ale rozhodl jsem se pro odchod, protože jsem si myslel, že to bude to nejlepší. Chtěl jsem to jít zkusit.
Co všechno jste při rozhodování zvažoval?
Velkým plusem zůstat by byl jazyk, taky bych nešel do jiné party a byl bych blíže rodině. Pro mě to ale byla nabídka, která se neodmítá. Moc mínusů, abych tam nešel, jsem nenašel, i když francouzsky umím akorát „děkuju“ (směje se). S angličtinou bych neměl mít velký problém.
„Bylo to pro mě těžké rozhodnutí a do poslední chvíle jsem ani pořádně nevěděl, protože Liberec je skvělá organizace.“
A budete se chtít naučit i francouzsky?
Nevím. Psal jsem si s Maximem Čajkovičem, který tam hrál, a ten mi doporučil, abych si francouzštinu nastudoval aspoň trošku, než tam pojedu. Ze začátku budu chtít mluvit anglicky, než si tam na to zvyknu, ale postupem času bych se chtěl začít učit i francouzsky.
Už víte, jestli budete bydlet v rodině?
Budu bydlet v rodině, kde teda doufám budou mluvit i anglicky. Jenom francouzština by nebyla legrace. Bude to pro mě úplně nová zkušenost a moc se na to těším. Ze začátku nebude legrace zvyknout si, ale nemyslím si, že by to bylo špatné. Určitě tam budou fajn lidi, takže se toho nebojím. Další podrobnosti zatím nevím, více se dozvím až později.
Foto: Martin Voltr
Tušil jste dopředu, že si vás vyberou Val-d'Or Foreurs?
Ano, spíš jsem věděl, že by to měl být Val-d'Or. Byl jsem s klubem pár dní před draftem v kontaktu, takže jsem doufal, že budu jejich první volba, kterou si zvolí. Nakonec to vyšlo, za což jsem jenom rád.
A koukal jste, jak to tam vypadá?
Není to žádné velké město, žije tam asi 33 tisíc obyvatel a je to ve francouzské provincii. Koukal jsem i na nějaké obrázky. Je to malé a hezké městečko. Bude tam teda asi zima, ale jsou tam okolo lesy a jezero, takže to určitě bude hezké. Z prostor zimáku jsem viděl asi tři roky staré video, které mi posílal manažer přes agenta. Je to menší zimák, ale hezký a vyvedený do klubových barev – do zlaté a zelené. Za tu dobu ale bylo provedeno dost úprav i v šatně a v zázemí.
„Je super, že tam bude tým, který má ambice na ty nejvyšší příčky.“
Foreurs hráli v poslední době pokaždé play off a naposledy prohráli až ve finále. Jste rád, že jdete do týmu, který má velké ambice?
Jsem za to rád a chtěl bych s týmem jít co nejvýš, abychom dosáhli na to, co se jim minulou sezonu nepovedlo. Je super, že tam bude tým, který má ambice na ty nejvyšší příčky.
Jak se těšte na kanadský hokej?
Těším se, ale mám z toho i respekt, protože budu přecházet na úzké kluziště, což bude úplně nová zkušenost. Doufám, že se mi bude dařit a půjde mi to na menším prostoru. Čekám, že tam bude jiný hokej než v Česku a blíže k seniorskému, vyspělému a rychlému hokeji. Tvrdá hra mi nevadí, ale souboje úplně nevyhledávám, i když jsem si na to dost zvykl díky tomu, že jsem minulou sezonu nastupoval v první lize za Benátky. Naučil jsem se být opatrnější a více pozorovat hru, abych se nedostal do nějakých situací na zabití.
Foto: Martin Voltr
Troufnete si říct, čím jste si vysloužil pozornost za mořem?
Nevím. Nerad sám sebe hodnotím a za něco se vychvaluju. Určitě mi ale pomohly právě zápasy za Benátky. Byl jsem hrozně moc rád, že jsem dostal takovou příležitost. Myslím, že mě to i hrozně moc posunulo, takže možná i díky tomu jsem zaujal na draftu a dostanu příležitost odejít.
Jak na vás zapůsobila první liga?
Určitě to byl úplně jiný hokej, než na který jsem byl zvyklý z mládeže. Samozřejmě to bylo daleko rychlejší a díky starším hráčům vyspělejší. Ke všemu jsem musel přistupovat daleko zodpovědněji a mít se více na pozoru.
„Z tréninku vím, že mi to vychází, takže jsem v to doufal i tehdy a prostě jsem to zkusil.“
Vaše jméno hodně rezonovalo, když jste v lednu předvedl dost drzý nájezd proti Jihlavě. Jak na něj vzpomínáte?
Je to nájezd, na který si hodně věřím, a věděl jsem, že ho udělám, když pojedu. Nebyl jsem při tom ani nervózní. Z tréninku vím, že mi to vychází, takže jsem v to doufal i tehdy a prostě jsem to zkusil. Vyšlo to. Kluci mě navíc předtím povzbuzovali, abych udělal to, co umím. Věděli, co udělám. Já jsem byl potom jenom rád, že se mi to takhle povedlo a vedlo to k vítěznému konci.
Jakto, že si jako obránce věříte na nájezdy?
Nejsem na tom úplně špatně technicky a zrovna nájezdy mě dost baví. Před tréninkem a po tréninku jezdíme s gólmany různé soutěže, takže jsem to trénoval už spoustu let. Nějaké nájezdy mám najeté, takže už vím, co v nich udělat.
Ten kluk nemá nervy! 16letý Cibulka nádherně rozhodl v Jihlavě
Share on Facebook
