Kapitán Jiříček: Z týmu mám skvělý pocit! Proč se klaní parťákům?
Foto: Martin Voltr
Očekává se od něj dominantní role – jak po herní stránce, tak v kabině. David Jiříček se po hořkém konci v extraligovém play off připojil k reprezentační osmnáctce a proti Slovákům vedl tým jako kapitán.
Jakou stopu jste podle vás ve dvou zápasech zanechali?
Dvě výhry se určitě počítají. Slováci jsou dost nepříjemný soupeř, hrajou spolu celou sezonu. Hlavně v prvním zápase nás prověřili, tam nás ve třetí třetině dost zatlačili. Velký respekt k nim. Musíme jim poděkovat, že přijeli a mohli jsme s nimi hrát ty dva zápasy.
Trenéři naznačil, že po prvním duelu vám dali celkem jasně najevo svou nespokojenost.
Nebyli spokojeni, my samozřejmě taky ne. Výsledek 2:1, to není úplně ono. Něco jsme si řekli, pořád je to jenom hokej. Podle mě jsme v tom prvním zápase hráli strašně bojácně. Moc jsme si toho nedovolili a od toho se celý zápas odvíjel.
V odvetě už to bylo lepší.
Měli jsme skvělou první třetinu, do zápasu jsme nastoupili parádně a dali dva rychlé góly. Bylo to tím, že jsme se nebáli hrát na kotouči. Útočníci skvěle napadali, přes jejich modrou čáru hráli velmi sebevědomě. My beci jsme jim podle mě v první třetině dobře rozehrávali. Všechno klapalo.
Ale nemohli jste si myslet, že máte vyhráno. Slováci s vámi začali od startu druhé třetiny závodit…
Trošku jsme se uspokojili a dostali góly, ale vždycky jsme dostatečně rychle odpověděl. Je plus, že umíme takhle zareagovat. Samozřejmě ale není optiální inkasovat na začátku třetiny.
„Nebyly tam žádné zákeřné zákroky, i když nějaké sekerky za zády rozhodčích ano. I já jsem jich pár rozdal, za to se musím Slovákům omluvit.“
Potom do zápasu vstoupily emoce. Naložili jste s nimi správným způsobem?
Myslím, že jsme se ještě mohli krotit. Máme tady dost výbušné povahy, jako jsem třeba já (usmívá se). Vedli jsme, takže jsme to mohli zvládnout líp. Ale obešlo se to bez nějakých vážných potyček a zranění. Myslím, že to byl férový boj až do konce.
Je to o rivalitě mezi Čechy a Slováky? O téměř stejných jazycích a o tom, že se znáte konkrétně?
To ano, ale podle mě to bylo o tom, že Slováci museli něco změnit. Prohrávali 0:3 a začali nás trochu řezat. My jsme si to nenechali líbit a od té chvíle to začalo. Nebyly tam žádné zákeřné zákroky, i když nějaké sekerky za zády rozhodčích ano. I já jsem jich pár rozdal, za to se musím Slovákům omluvit. Ale taky jsem jich dost schytal. Myslím, že to bylo v mezích hokeje a fair play.
Výborný úvod a výhra: ČR U18 – SVK U18 7:4
Na to, že jde o přípravu, jste pak radost hodně prodali a vítězství jste si užili.
To my umíme (směje se). Hlavně abychom si ta vítězství užívali v Dallasu. Doufám, že se tam budeme moct radovat stejně (směje se). Ale teď, i když to nechci shazovat, to jsou přece jenom přípravné zápasy, které nejsou tak důležité jako ty skupinové boje na mistrovství.
Máte pocit, že na herním projevu musíte ještě hodně vyladit?
Ještě máme měsíc, to je dlouhá doba. Klukům, kteří přišli přede mnou a jsou tady už nějakých pět týdnů, musím říct velké díky a vyseknout velkou poklonu. Nemají to vůbec lehké, a samozřejmě to samé platí i pro trenéry. Kvůli té době už nemůžeme domů a jsme daleko od rodin. Trochu se nám stýská, babičky nás na tu dobu vybavily (usmívá se). Je to dlouhé a ještě bude. K tomu kluci dělají i školu… Ale jsme rádi, že můžeme v téhle době jet na takhle důležitý turnaj.
„Už nemůžeme domů a jsme daleko od rodin. Trochu se nám stýská, babičky nás na tu dobu vybavily.“
Vy jste prožil s Plzní velké zklamání. Aspoň jste pak mohl rychle přepnout na tu radost, že jedete k reprezentaci, že?
Jo, to jo. Samozřejmě jsme chtěli hrát déle. Ale zase jsem měl tu výhodu, že se v tom teď nemusím patlat a čekat na další sezonu, můžu si spravit chuť tady na repre a snažit se o nějaký úspěch.
Stejně jako v Piešťanech jste měl na hrudi kapitánské céčko. Jaké to je?
Vnímám tu zodpovědnost, každý, kdo má v reprezentaci céčko na hrudi, to má podle mě těžké. Ale cítím se velmi poctěn, že jsem na téhle pozici mohl být.
„Když budu mít za celý turnaj 0+0 a získáme medaili, tak budu ohromně šťastný.“
Jakub Petr upozorňoval, že u vás – očekávaných tahounů – rozhodně není automatické, že vám to na osmnáctkách po těžké sezoně půjde „samo“. Věříte, že si s náročnou rolí poradíte?
To je těžké teď říct. Uvidíme na turnaji. Tam to ale není o jednotlivcích, tam je to o týmu. Když budu mít za celý turnaj 0+0 a získáme medaili, tak budu ohromně šťastný. My se soustředíme hlavně na první zápas s Německem, k tomu to všechno směřuje. Od toho se budou odvíjet další zápasy a další dny. Ale teď je pro nás cílem to Německo.
Když je to o týmu: Máte z něj dobrý pocit?
Mám z něho doslova skvělý pocit. Teď vypadla Kometa, takže se k nám připojí Svozka, další skvělý obránce s velkými zkušenostmi. Bude to velká posila. Z týmu cítím, že má odhodlání a je disciplinovaný. Samozřejmě tam jsou ještě chyby, ale na nich zapracujeme a věřím, že tím českým srdíčkem můžeme udělat úspěch.
Share on Facebook
