Kapitán Myšák: My jsme si hráli, užívali. A jeho čas už vypršel...

Foto: Martin Voltr

24. července 2020, 22:57

Martin Voltr

Dostal od trenérů velkou důvěru, aby českou dvacítku vedl do úvodního zápasu sezony jako kapitán. Jan Myšák ji naplnil a při výhře 6:2 byl navíc sám u poloviny branek. Ovšem po smutné odpolední zprávě se u něj pocity hodně mísily.

První zápas v sezoně za dvacítku, ještě k tomu s céčkem na hrudi. Jaký pro vás byl?
Všichni jsme byli natěšení, čtyři měsíce jsme nehráli. Já osobně jsem se šíleně těšil. Chtěl jsem vyhrát a je pro mě čest, že mi trenéři dali důvěru být kapitánem. Jsem strašně rád za výhru i za to, že jsem si po takové době mohl zahrát zápas.

Kdy jste se dozvěděl, že budete kapitánem?
Ráno na mítinku.

Jaké jste měl první pocity?
Pocity? Asi zodpovědnost vůči týmu. Že musím pomáhat všem klukům, ukázat jim, co je potřeba, říct jim nějaká slova v kabině. Jak jsem říkal, je to pro mě čest.

Takže jste si hned něco řekl?
Byl tam nějaký proslov. My jsme ale všichni byli natěšení, takže nebylo třeba něco říkat. Všichni jsme věděli, co chceme. Tu výhru po takové době.

Je poměrně netradiční, když trenéři dají céčko někomu, kdo není z nejstaršího ročníku...
Já jsem s klukama býval na mistrovství osmnáctek, hrál jsem s nimi nějaké turnaje, takže si myslím, že jsem s nimi strávil hodně času a že je znám. Věřím, že mi budou pomáhat. Nevím, jak to bude dál, jestli se to bude měnit, ale dneska mi kluci pomohli a já zase pomohl jim. Byl to týmový výkon, což je strašně důležité.

Kromě výsledku jste tedy spokojení i s výkonem?
Pro mě je to „oukej“, vyhrálo se, super. Je tam radost, ale my jdeme dál. My chceme víc.

Dokázali jste do zápasu přenést věci, které po vás trenéři chtěli a které tady týden trénujete?
Určitě ano. Probírali jsme tady nějaké systémové věci, které jsme v zápase použili hodněkrát. Byly z toho i nějaké góly, viděli jste třeba branky z buly a přesilovek. Snažili jsme se plnit všechno, co řekli trenéři, a vidíte výsledek.

Přesilové hry byly víc o nácviku, nebo improvizaci?
Trénovali jsme je hodně. Ale vždycky je třeba zaimprovizovat (usmívá se). Je to tak padesát na padesát.

Jak emotivně jste během odpoledne prožívali zprávu o úmrtí Ondřeje Buchtely a jak vás to ovlivnilo?
Je to smutná zpráva. Tragédie. Já jsem Ondru Buchtelu osobně neznal, ale můj brácha je stejný ročník jako on a hrával s ním. Když se nad tím takhle zamyslíte, tak my jsme si tady hráli, užívali si, měli jsme z toho radost. A jeho čas už vypršel... Mám z toho takové mrazení v zádech. Myslím, že bychom si měli vážit každé chvíle. Máme radost, že můžeme hrát, a jsme všem vděční.

Výhru věnujete jemu?
Určitě ano. Je to tragédie pro celý český hokej. Určitě je to pro něj.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz