Kašpara viděl se Švýcary a dal si pozor. Klika, přiznal gólman Kinkaid
Foto: Martin Tellinger
Suverénní série skončila právě na něm. Keith Kinkaid, brankář z New Jersey, zastavil pokus Lukáše Kašpara mířící mezi betony. Co by za to spousta jiných, potupně pokořených gólmanů dala… Klika amerického zachránce, ale třeba i duo skvostně provedených zakončení osmnáctileté hvězdy Austona Matthewse, to byla témata, která se oslavovala na straně čtvrtfinálových triumfátorů. Nečekaných, ale nakonec zasloužených.
Ještě, že si rád občas pustí v televizi zápasy jiných týmů. Keith Kinkaid, 26letý pohodář z branky Devils, si takhle na hotelu zapnul duel Čechů se Švýcary. Jen tak, co kdyby… Zaujal ho vlasatý útočník s číslem 22, který suverénně švihnul puk mezi betony Reta Berry. Wow, na tohle bacha, blesklo mu hlavou… „Hned jsem si vzpomněl, když jsem viděl, že se proti mně rozjíždí právě on,“ přiznal Kinkaid po vítězném rozstřelu, v němž ho Kašpar jako prvního v této sezoně národního týmu z penalty nenachytal. Pět jeho kolegů od řemesla před ním zůstalo překonáno. „Měl jsem kliku, že jsem se zrovna v televizi díval. Zafungovalo to, dával jsem si bacha,“ gratuloval si americký zachránce, který v těsném čtvrtfinále pochytal 31 českých ran. „Vypracovali si velké šance, byli skvělí,“ prohlásil na adresu soupeře.
Nejlepší tým skupiny A nakonec Kinkaidovu zeď proboural pouze jednou, z nařízeného trestného střílení v první třetině se prosadil Tomáš Zohorna. Pak už jen rostlo sebevědomí majitele 43 startů v NHL. Začínal být nepřekonatelný, situace řešil s klidem. A do těch nebezpečných jeho kumpáni stejně Vůjtkův výběr moc nepouštěli. „Náš trenérský štáb totiž odvedl skvělou práci, měli jsme vše sestříhané na videu. Připravili nás na všechno, omezili jsme české možnosti svojí hrou,“ pochvaloval si Kinkaid.
A pak tu byl jistý Auston…
„Vstřelil dva zásadní góly a tím nám dal šanci vyhrát, to hodně svědčí o tom, jaký je to hráč. Nepochybuju o tom, že je velkou součástí našeho týmu,“ smekl před osmnáctiletým pokladem amerického mládežnického programu zkušený Nick Foligno.
Co na tom, že srovnání z hokejky Austona Matthewse přišlo po ofsajdu. Pod Furchem zasunul puk mazácky, v rozstřelu pak uspěl jako jediný ze všech. „To, jak se připravuje na zápasy, se nedá srovnat s jinými hráči jeho věku, které znám. Navíc dělá skvěle i takové ty malé věci, je výborný ve všech třech třetinách hřiště. To z něj dělá hokejistu, s kterým je radost hrát,“ pokyvoval Foligno, jinak 28letý kapitán Columbusu.
On a další zkušení bardi z amerického výběru přitom hvězdu příštích let museli během turnaje lehce uklidňovat. Teenager, který už má na šampionátu na kontě pět gólů a osm bodů z osmi zápasů, od sebe totiž očekával celou dobu víc. „Občas chtěl až moc, tak jsme si s ním sedli a řekli mu, že jeho chvíle přijdou. Je mladý, učí se, ale má všechno včetně talentu k tomu, aby byl velkým hráčem,“ viděl Foligno. „Nechci nic zaručovat o jeho budoucnosti, ale když se podíváte, jen jak hrál v tomhle zápase, tak nemůžete zpochybňovat ten humbuk, který kolem něj je.“
Ale nebylo to jen o Matthewsovi. Podceňovaný americký tým plný bezejmenných hráčů z třetích lajn týmů NHL nebo z univerzitních výběrů proti Česku předvedl, jak dovede být efektivní. „Hlavně náš brankář byl úžasný. A důležité bylo, že jsme si za tím prostě šli,“ viděl Foligno. „Nebyla to bůhvíjaká paráda, ale my zkrátka hráli proti dobrému týmu a věděli jsme, že ze sebe budeme muset vydat to nejlepší. Aspoň v obraně, což se nám povedlo. V příštích zápasech k tomu musíme přidat i víc gólů vepředu.“
Jistě, tohle není stop amerického týmu. Severoamerická nátura nepočítá s podceňováním sebe sama. Ani proti nabušenému rivalovi z Kanady. „Vždycky chcete hrát o medaile, když stoupnete na led! Bojovali jsme tu každý zápas a proklouzli jsme díky tomu do čtvrtfinále, v něm jsme pak předvedli skvělý výkon. Snad to tak bude pokračovat,“ plánoval gólman Kinkaid.
Share on Facebook
