Kolik hodin jsem spal? To nechtějte vědět, směje se šťastný táta Bartošák

Foto: Vladimír Koča

(BRATISLAVA, od našeho zpravodaje) Dopředu věděl, že ta situace nastane. Patrik Bartošák se těšil na narození syna, jeho partnerka měla termín porodu 10. května. Nakonec to vyšlo téměř přesně. Malý Damian Bartošák se narodil v sobotu dopoledne, večer přitom v Bratislavě začínal duel české reprezentace s Norskem.

NHL 20

Došlo tedy ke změně. Bartošák mohl odjet do Ostravy k porodu, do české brány se poprvé na šampionátu postavil Šimon Hrubec. Bartošák plnil roli druhého gólmana, když později kráčel mixzónou, dost ho překvapila žádost novinářů. "Tohle je zajímavé. Je to vůbec poprvé, co dělám rozhovor, i když jsem nechytal," usmál se.

Uvažoval jste vůbec o tom, že byste po divokém dnu nastoupil do zápasu?
Asi tam ta možnost byla, ale samozřejmě probíhala nějaká komunikace s trenéry. Spojil jsem se s nimi, když jsem se vracel zpátky z Ostravy. Řekli jsme si, jak na tom jsem. A kolik jsem toho naspal. Bylo nejlepší volbou, abych do té branky nešel a místo mě dostal šanci Šimon.

„Kdy jsem ji tam viděl, a ona mě držela za ruku, bylo mi jí líto. Protože bylo vidět, že trpí a fakt ji to bolí.“

Dokážete se v dalších dnech soustředit na chytání, když vás potkala taková životní radost?
Zatím jsem v té hlavě samozřejmě měl něco jiného, ale mojí prací je, abych se zkoncentroval na další zápas, na který do branky vlezu. A abych tam tu čistou hlavu měl a soustředil se naplno na hokej. Myslím ale, že to takový problém nebude. Jsme profíci, člověk s tou čistou hlavou musí nastoupit.

Přiznejte se, kolik hodin jste před utkáním s Norskem naspal?
To snad asi ani nechtějte vědět (usměje se). Moc nevím, ale se vším všudy to bylo celkem asi dvě a půl hodiny za poslední dva dny, což je šílené. Po pátečním zápase mi dlouho trvalo, než jsem usnul. Najednou o půl druhé telefonát, že partnerce praskla voda. Takže honem cesta do Ostravy, tam se člověk přerušovaně vyspí hodinu a půl... Bylo to těžké a náročné, ale za nic na světě bych to neměnil.

Měl jste domluveného řidiče, který vás k porodu vezl?
Abych řekl pravdu, tak dopředu připravený nebyl. Jenže vždycky se někdo najde, celý náš tým je plný ochotných lidí, kteří se postarají ve chvíli, kdy to člověk potřebuje. Za což jsem vděčný. A hlavně jsem vděčný našemu kustodovi Fildovi Ondráčkovi, který mě odvezl. Zatímco jsem byl v nemocnici, dal jsem mu klíče od bytu v Ostravě, aby se tam šel trošku vyspat. Když jsem mu pak zavolal, že to je za námi, a s malým jsem se dostatečně vymazlil, tak mě zase vyzvedl a odvezl zpátky.

Největší pochvalu zaslouží partnerka, jak porod zvládla, že?
Jednoznačně! Myslím, že na to, jak při své tělesné hmotnosti zvládla porodit tří a půl kilové dítě... Dalo jí to zabrat, ale byla naprosto úžasná. Opravdu klobouk dolů před ní a obrovská vděčnost z mé strany.

Jaké dojmy jste si z porodu odnesl?
Kdy jsem ji tam viděl, a ona mě držela za ruku, bylo mi jí líto. Protože bylo vidět, že trpí a fakt ji to bolí. Takže jsem si hlavně přál, aby to už měla za sebou, malej byl na světě a dělal nám radost.

Míříte do Bratislavy? Přečtěte si velký fanouškovský manuál! »

A první pocit po narození Damiana?
Neskutečné štěstí! Ale to musí prožívat snad asi každý rodič.

Myslel jste pak při duelu s Nory na syna, nebo jste ze střídačky sledoval hru?
Sledoval jsem hru, ale byl to pro mě ohromný nával emocí a štěstí. Člověk nemůže nesledovat hru, jste na mistrovství světa. Ale určitě tam myšlenky na rodinu proběhly.

Spoluhráči odmakali další parádní utkání, co říkáte?
Klobouk dolů před tím, jak jsme ty dva zápasy zvládli. Musím to zaklepat, ale zatím si to sedlo. Pokud takovou hru budeme předvádět i dál, tak si myslím, že máme opravdu reálnou šanci na úspěch.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz