KOMENTÁŘ MICHALA MIKESKY: Co se děje okolo Jalonena? Nedůstojné!

Mikeska se Jalonena zastává. | Foto: Hokej.cz

28. května 9:01

Michal Mikeska Dominik Dubovči

• Reprezentace
• Komentáře expertů
• MS hokej 2023
• Komentář Michala Mikesky

(KOMENTÁŘ) Nejhorší umístění v historii. Anebo vypadnutí ve čtvrtfinále, jako již mnohokrát v minulých letech. Češi letos na mistrovství světa nezazářili. „Člověk se na to musí podívat střízlivýma očima. Výkony mi přišly adekvátní naší reálné síle, která tam byla,“ píše v komentáři pro Hokej.cz Michal Mikeska.

Zranili se nám dva ze čtyř nejlepších hokejistů v týmu. Sedlák s Chytilem byli do té doby rozdíloví, jakmile nám vypadli, bylo těžké je nahradit. Na druhou stranu bylo příjemné vidět Červenku s Kubalíkem, že na mezinárodní úrovni patří mezi elitu. Sílu jsme ale letos neměli.

Po bitvě je každý generál a samozřejmě můžeme diskutovat, které hráče měl Kari Jalonen na mistrovství světa vzít. Že měl být odvážnější nebo vzít mladší kluky. Ale určitě se ten výběr netvořil během jednoho týdne. Realizační tým ta jména zvažoval dlouhodobě, ten proces trvá měsíce. Každý si přál Krejčího s Pastrňákem, ale letos nám víc lidí z NHL přijet nemohlo. A upřímně? Já přál Bostonu spíš Stanley Cup.

Kari Jalonen a spol. si nastavili nějakou filosofii pro MS. Pochybuju, že by někdo řekl: „Hele, letos to riskneme. Kašleme na umístění a vezmeme osm mladých, ze kterých se třeba dva ukážou.“ Prostě jedeš na mistrovství a chceš vyhrát. Ano, určitě tam jeden nebo dva jet mohli. Třeba Jiříček se ale zranil. Kulich s Blümelem nebo Rouskem ještě hráli AHL.  

Nikdo se prý neozval Laukovi. To je samozřejmě divné, ale my do toho víc nevidíme. Třeba měli na jeho post vytipované jiné hráče… Je hrozně lehké trenéry a manažery kritizovat, ale nevíme, jak o tom výběru uvažovali oni sami. 

Určitě je ale pozitivní, že veřejnost hokej pořád sleduje ve velkém. Vždycky jsme mistrovstvím jako národ hodně žili, spojujeme si s tím národní hrdost. Amerika to bez urážky vnímá jinak, spíš jako rozvojový turnaj. Na MS berou klidně kluky z univerzit.

Je to mezinárodní srovnání, spousta skvělých hráčů, ale… Pojďme si taky říct, kolikrát USA šampionát vyhrály. Naposledy v roce 1933. Zároveň musíme respektovat, jakou mají mládež. Jaké produkují hráče, v jakém počtu… Výběr mají mnohem širší.

A naši kluci zahráli to, na co kvalitou stačili. Nemyslím si, že by propadli, nesnažili se, nebo hráli špatně. Ale taky nemůžu říct, že někdo překvapil a zahrál výborně. Bohužel potvrdili svoji vysokou kvalitu jen Sedlák, Chytil, Červenka a Kubalík.

Lidi hodně kritizovali Sobotku. Podle mě odehrál svůj kvalitní standard, na který jsem u něj zvyklý už několik let. Měl spoustu dobrých okamžiků, skvěle napadal. Mě rozhodně nezklamal. Ale žádný „národní hrdina“ se v tom týmu neobjevil.

Z brankářů se udělalo téma

Každý český brankář chytal minimálně dva zápasy, což je velmi neobvyklé. V minulých letech jsme vždycky měli jasnou trojku, která jela udělat pohodu do kabiny a poctivě trénovat. Třetí gólman čekal, jestli se někdo nezraní. Letos to takhle rozděleno nebylo. Ale co se tím reálně pokazilo? Vlastně vůbec nic. Došli jsme do čtvrtfinále, tam náš brankář obstál a podal dobrý výkon. A nic jiného se nestalo.

Ano, Vejmelka nevychytal čisté konto. Ale při tom průběhu čtvrtfinále by byl zázrak, kdyby se mu to povedlo. 

Bylo to hrozné téma, řešil se Šimon Hrubec. Lidi by si měli uvědomit, že je to dlouhodobě velmi kvalitní brankář a dokazuje to ve Švýcarsku každou sezonu. Mnoho povyku pro nic…

Češi neporazili nikoho z elitní pětky

Roman Červenka mluvil o tom, že nám čtvrtfinále nastavilo zrcadlo. S Chytilem a Sedlákem by to určitě vypadalo jinak. Takhle nám reálně vypadl první útok. 

Když nechali první útok odpočívat Švýcaři, tak prohráli s Lotyšskem. Pak se jim to hned vymstilo i s Němci. Takže pro Česko to byl spíš smolný rok. Na krátkodobém turnaji ta zranění nenahradíte, navzdory bolesti hráli i Černoch a Smejkal nebo Chlapík.

Kvůli tomu pak musí trenér i míchat sestavou. Bylo ale víceméně jasné, že postoupíme do čtvrtfinále. A co se děje do té doby, to je jen hledání ideální souhry pro tři důležité zápasy na konci.

A jestli míchali sestavou moc často? Měli představu o ideální hře, kterou se pořád nedařilo ukázat. Zkoušeli maximum. Kdyby se tohle stalo Kanadě, tak bychom s nadhledem říkali, že se teprve sehrávají. 

Tlaky na Jalonena jsou nedůstojné

Spekulace o odvolání trenéra běžely už před turnajem. Přijde mi to ujeté, zvláštní, fakt nedůstojné. Působí to, jako by to ani nesouviselo s hokejem…

Absolutně nevidím důvod, proč by se Jalonenovi měla rušit platná smlouva. Teď ale můžeme jen čekat.

Podle mě je to divné, zase by šlo jen o přešlapování na místě. „Rychle někoho vyměnit, najít viníka porážky!“ 

A najednou se jako všechno zlepší? Co bude za rok, když nám to zase nevyjde? Až nám zase nepřijedou rozdíloví hráči z NHL? 

Na lídry ze zámoří se prostě spoléhat musíme. Mají to tak i Švýcaři. Ale přece kvůli tomu nebudeme měnit trenéra každý rok. 

Hledat jen jednoho viníka je nesmysl.

Problém je jinde

Není kde brát. 

Na draftu máme každý rok jen pár mladých hokejistů. Nemáme tam navíc hvězdy, které by šly rovnou hrát do NHL. 

Takže holt musíme čekat, až jim bude třeba 27. Sakra, mladých hráčů máme málo!

Je jednoduché říct, ať sázíme na mladé. Ale realita je složitější.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• Komentáře expertů
• MS hokej 2023
• Komentář Michala Mikesky