Konec v Motoru? Byl jsem v šoku, tvrdí Kloz. Jak vzpomíná na debut v extralize?

Foto: Martin Kurfiřt

V první lize platí za osvědčeného kanonýra, s Českými Budějovicemi letos dokráčel k vysněnému návratu do extraligy. Jan Kloz se však po sezoně dozvěděl, že v klubu končí, a v současnosti se poohlíží po novém angažmá.

partneři českého hokeje

Jak probíhal váš konec v klubu?
Trenér Prospal mi jenom řekl, že končím. Nic víc, nic míň.

Sdělil vám nějaké bližší důvody?
Abych řekl pravdu, tak důvod mi úplně neřekl. To je spíš asi otázka na trenéry. Jen mi řekl, že to není z výkonnostních důvodů. Asi jsem nezapadal do taktiky.

Jaká byla vaše první reakce?
Byl jsem v šoku, taky jsem z toho byl dost otrávený. Ale jen chvilku, protože když jsem si to nechal rozležet v hlavě, tak mě to naopak namotivovalo. Je to možná divné, ale mám teď obrovskou chuť trénovat a dokázat, že se zmýlil.

„Byl jsem v šoku, taky jsem z toho byl dost otrávený. Ale jen chvilku, protože když jsem si to nechal rozležet v hlavě, tak mě to naopak namotivovalo.“

Během sezony jste od trenéra cítil důvěru?
Já jsem to vůbec nečekal. Myslím, že jsem tam měl se všemi výborné vztahy a neviděl jsem žádný problém. Na konci sezony jsem se akorát zranil. Teď jsem po zdravotní stránce v pohodě, takže nevím.

Jak jste to nesl, když vám trenér po postupu do extraligy oznámil tohle?
Abych řekl pravdu, tak mě to dost mrzí. Každý hráč chce hrát extraligu, ještě když se takhle postoupí. Sezona byla velmi úspěšná, o to mě to mrzí víc. Ale nedá se nic dělat. Respektuju rozhodnutí trenérů a určitě jim budu fandit a přát, aby hráli co nejvýš.

Foto: Martin Kurfiřt

Jak rok na jihu Čech hodnotíte?
Myslím, že to byla velmi povedená sezona, postoupili jsme. Z osobního hlediska se moc nepovedl začátek, pak jsem šel na hostování do Pardubic. Když jsem se vracel, tak myslím, že museli být spokojení.

Vy jste naťukl ten horší start. Byl jste překvapený, že se pak ozvalo Dynamo?
Ano. Chtěl jsem tam zůstat po sezoně a nějak to nevyšlo, takže mě dost překvapilo, že se najednou ozvali. Trenér mi říkal, že měli velký zájem. Samozřejmě mě to potěšilo. Těšil jsem se tam, moc se mi tam líbilo.

Ze strany klubu po minulé sezoně nebyl zájem o prodloužení spolupráce?
Nevím, agent mi jen řekl, že se mnou nepočítají. Dostala se ke mně nabídka z Budějovic a já jsem neváhal ani na vteřinu. Když mi volal pan Prospal, tak jsem byl hned rozhodnutý, že tam půjdu.

„Když jsem přišel do Motoru, tak pro mě bylo nejhorší se adaptovat, protože všechno bylo úplně jiné, než na co jsem byl zvyklý.“

Měsíc a půl v Pardubicích vám hodně pomohl. Proč myslíte, že se vám pak v Budějovicích začalo dařit?
Když jsem přišel do Motoru, tak pro mě bylo nejhorší se adaptovat, protože všechno bylo úplně jiné, než na co jsem byl zvyklý. To mi zabralo docela dost času. Než jsem se s tím srovnal, tak jsem najednou byl v Pardubicích. Všechno bylo jiné. Když jsem se vracel, tak jsem na to byl připravený. Mám pocit, že už to pak bylo dobré.

Téměř polovinu bodů jste zaznamenal v přesilovkách. Vnímáte početní výhody jako vaši specialitu?
Asi jo, do Budějovic mě brali kvůli tomu. V Pardubicích mě taky dávali na přesilovky, i v Litoměřicích a na Kladně. Přesilovky rozhodují všechny důležité zápasy, kdo je umí hrát, tak bude vyhrávat. Myslím, že mě týmy berou kvůli tomu, abych hrál přesilovku.

Foto: Kateřina Kundertová

Co trenér Prospal? Jak se vám pod ním hrálo?
Myslím, že to je výborný trenér, který se rychle učí. Můžu ho jen pochválit, nemůžu proti němu říct špatné slovo. Všechny tréninky byly skvělé, všechno fungovalo, jak mělo. Kdokoliv bude v Budějovicích hrát, tak se mu tam zákonitě musí líbit. Trenér k tomu hodně přispíval. Můžu říct jenom to dobré.

Vy jste v jednom rozhovoru říkal, že trénujete snad nejvíc v republice. V čem byly tréninky pod koučem Prospalem jiné?
Všechno se dělá jako v Americe. Nebyl jsem tam, ale přijde mi, že trochu přemýšlí jako Američan. Všechno se dělalo asi ve stylu NHL. Hodně se bruslilo, víc než jsem kdy zažil. Musím říct, že mě to hrozně bavilo.

V současné době určitě řešíte následující angažmá. Máte už něco konkrétního?
Pár týmů se ozvalo, za to jsem hodně rád. Konkrétního nic neřeknu.

„Pár týmů se ozvalo, za to jsem hodně rád. Konkrétního nic neřeknu.“

Můžete alespoň prozradit, jestli se jedná o kluby z extraligy nebo první ligy?
Jsem v kontaktu s oběma. Člověk samozřejmě chce jít do extraligy, ale situace není růžová v tom ohledu, že se kvůli koronaviru přerušily všechny soutěže a týmy to budou mít těžší. Záleží, jaké mají možnosti. Chtěl bych do extraligy, ale uvidíme.

Vy jste si v první lize vybudoval pověst střelce. Vnímáte sám sebe takhle?
Musím říct, že už to tak začínám vnímat. Pozici si musíte vybojovat na ledě a hrát každý zápas tak, aby nikdo neměl pochyby.

Když se vrátíme na začátek vaší hokejové cesty: jste odchovancem Ústí nad Labem, s klubem jste zažil úspěšné časy v první lize. Jak na to vzpomínáte?
Jenom dobře. Jedna z nejlepších sezon byla, když jsme ve čtvrtfinále vyřadili Kladno a hráli semifinále s Jihlavou. To si myslím, že bylo krásné. Přeju Ústí, aby to bylo lepší, než je to teď.

Jeden rok jste dokonce v týmu působil jako kapitán. Cítil jste se tehdy jako vůdčí osobnost?
Vždycky jsem byl kapitán, v žácích, v juniorech i dorostu. Celý život jsem byl kapitán. V áčku je to trochu jiné, už bych kapitán asi nechtěl být. Je to asi trochu pro někoho jiného. Ne že bych tým nechtěl vést, ale pro mě to jsou starosti chodit za rozhodčím a tak. To se radši soustředím na hru.

V Ústí jste si zahrál s Jaroslavem Roubíkem, který vás jednou označil za svého nástupce. Co to pro vás znamenalo?
Doslechl jsem se, co řekl. Musím říct, že mě to velice potěšilo. Jardy si strašně vážím a díky němu jsem tam, kde jsem. On mi pomohl. Díky tomu si myslím, že si lidé pamatují na sezonu, o které jsem mluvil před chvílí. Nevím, jestli jsem úplně jeho nástupce, protože je to legenda. Zatím bych se s ním určitě nechtěl srovnávat, ale potěší to.

„Jardy si strašně vážím a díky němu jsem tam, kde jsem. On mi pomohl.“

Sledujete Slovan i nyní? Situace v klubu vám určitě není lhostejná.
To ne, to vůbec. Ústí sleduji a nevím, co si o tom myslet. Je to škoda. V jednu chvíli to vypadalo, že se dostanou zase nahoru a vidíte, přišel koronavir a je to tam, kde to je. Nechce se mi ani věřit, že to takhle je.

Nepřemýšlíte třeba o tom, že byste se do Ústí jednou vrátil a zakončil tam kariéru?
Určitě bych to nevylučoval, kdyby o mě byl zájem. Ale zatím to cítím tak, že bych ještě zkusil hrát jinde. 

Foto: Martin Kurfiřt

Na konci roku 2016 jste se přesunul do Kladna. Co vás k tomu vedlo?
Vůbec jsem nečekal, že se ozvou. Najednou mi volal manažer, že o mě mají zájem. Ze začátku jsem váhal, ale pak jsem nad tím přemýšlel. I manažer Ústí mi doporučil, že by to byl dobrý krok. Chtěl jsem zkusit něco jiného, v Ústí už jsem byl dlouho. Potřeboval jsem změnu a Kladno je pro mě pořád velký klub. Bylo to super rozhodnutí, že jsem tam odešel.

Minulou sezonu jste z velké části strávil v Litoměřicích. Jak vnímáte tuto etapu?
Bylo to nejlepší rozhodnutí v mé kariéře, když jsem tam šel. Díky tomu jsem si zahrál extraligu. S klukama v lajně se mi dařilo, bylo to všechno skvělé.

Dá se říct, že to byl takový váš odrazový můstek do extraligy?
Abych řekl pravdu, tak já jsem myslel, že extraligu budu hrát dřív. Není to jednoduché. Tenkrát jsem cítil, že když půjdu do Litoměřic, tak si zahraju extraligu. Jsem rád, že se to splnilo.

„Abych řekl pravdu, tak já jsem myslel, že extraligu budu hrát dřív. Není to jednoduché.“

Zmínil jste silnou litoměřickou formaci s Martinem Kadlecem a Markusem Korkiakoskim. V čem byla vaše síla?
Sedlo si to, oba dva jsou výborní hráči. Měli jsme dobré přesilovky, jeden čas nejlepší v lize. Z toho jsme hodně sbírali body. Většinu zápasů jsme vlastně vyhráli díky přesilovkám. Taky nás nejvíc baví, takže to bylo super. Oba dva jsou chytří hráči, prostě to bylo výborné. Rád na to vzpomínám. Bylo to něco podobného, jako když jsem hrál s Jaroslavem Roubíkem a Davidem Tůmou.

Zůstává vaše trojice ještě v kontaktu?
Samozřejmě, se všemi kluky jsem v kontaktu. Říkáme si, co a jak, vždycky se nějak pozdravíme nebo si zavoláme.

Foto: hcdynamo.cz

V průběhu sezony po vás nejdřív sáhl Litvínov. Jaké jste z toho tehdy měl pocity?
Užil jsem si to. Tenkrát jsme měli zápas, vyhráli jsme a trenér mně a Markusovi řekl, že se zítra máme hlásit v Litvínově, že hrajeme proti Brnu. Tak jsme se na sebe tak podívali a já jsem nabídl Markusovi, jestli u mě nechce spát, že bychom spolu ráno jeli na trénink a ten den si takhle užili. Po zápase jsme jeli ke mně a vím, že jsme ani nemohli spát. (směje se) V jednatřiceti letech nemůžete usnout, protože druhý den máte hrát extraligu. Je to zvláštní, ale oba dva jsme se hrozně těšili a dlouho jsme se o tom bavili.

Závěr sezony jste pak dohrával v Pardubicích. Jak k tomu došlo, že jste znovu změnil dres?
Byl jsem domluvený, že chci sezonu dohrát v extralize. Cítil jsem, že bych tam chtěl hrát a už jsem i Litoměřicím párkrát poděkoval, že mě pustily. Bude to znít zvláštně, protože se v Pardubicích hrála baráž, ale já jsem to tak nevnímal. Chtěl jsem týmu pomoct a zahrát si extraligu. Hrozně se mi tam líbilo. Fanoušci tam jsou úžasní, tým prohrává a pořád chodí lidi. Nikde jinde v republice to být nemůže.

V týmu jste musel být jeden z mála, protože baráž jistě není nic příjemného.
Mám štěstí, že nebývám nervózní. Miluju těžké zápasy, čím těžší tím lepší. Když je play off nebo baráž… Tyhle zápasy mám strašně rád. Nepřipouštěl jsem si to. Z první ligy jsem věděl sílu týmů a nepochyboval jsem, že by to nevyšlo. Nevím, jestli jsem nebyl jediný, ale užíval jsem si to.

„Mám štěstí, že nebývám nervózní. Miluju těžké zápasy, čím těžší tím lepší.“

Pardubice se základní částí protrápily, ale baráž zvládly suverénně. Dovedete říct, proč se to najednou tak otočilo?
Myslím, že aspektů bylo víc. Zaprvé tam byla dobrá parta, na konci jsme se semkli. I na konci základní části nebyly některé zápasy špatné, v play out jsme občas vyhráli.

Jaké před sebou máte osobní cíle, co se hokeje týče?
(směje se) Nevím. Chtěl bych vyhrát titul v extralize, ale to nevím, jestli se povede. Ale vážně, chci hrát tak, aby nikdo nepochyboval o mé výkonnosti. Co se stalo teď, mě hrozně namotivovalo. Chtěl bych hrát tak, aby o mně nikdo nepochyboval.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz