Kovářův těžký návrat. Připadal jsem si jako na poli, vadila mi tma, hlásí

Foto: Aleš Krecl, cslh.cz

(VISP, od našeho zpravodaje) V letošní sezoně chytal za národní tým naposledy loni v listopadu, při turnaji Karjala. Jakub Kovář se dalšího mezistátního startu dočkal až na stadionu ve Vispu, kde se lehce zastavil čas. Brankář ruského Jekatěrinburgu předvedl solidní výkon, po utkání však spokojen není. "Bohužel, při gólech šlo asi o jediné situace, které tam pro mě byly. Měl jsem strašně málo střel," konstatuje.

Odchovanec píseckého hokeje nečekal dlouho jen na reprezentační zápis, už je to dost dávno, kdy naposledy nastoupil do utkání. "Nechytal jsem dva měsíce, naposledy to bylo někdy 22. února. Trénujeme celkem náročně, fyzičku mám dobrou. Ale člověk potřebuje zápasové sebevědomí, takový ten osobní pocit. Navíc jsem se do toho nemohl pořádně dostat. Švýcaři vůbec nestříleli ani nekombinovali. V podstatě dvakrát ujeli a dali dva góly," hodnotí.

Poprvé ho překonal Martschini poté, co se před švýcarským útočníkem rozevřela česká obrana a šikovný bruslař si to namířil bez potíží k brance. "Já nekoukám takhle daleko, beru to tak, že hráč jel prostě sám na bránu a prostřelil mě," hlásí Kovář. Ve Vispu, kde se hraje druhá švýcarská liga, musel zápasit s podmínkami, jež moc nezná. "Měl jsem trošku problém se světlem. V našem pásmu, kde jsme hráli dvě třetiny, byla dost velká tma. Navíc hráč při tom prvním gólu střílel z tmavé reklamy, která v tom místě byla. Puk jsem moc dobře neviděl, střela byla rychlá já ji nestihl chytit."

Podruhé pak inkasoval v prostřední třetině. Češi promrhali dvojnásobnou početní výhodu, jakmile se vyloučený Hollenstein vrátil na led, využil chyby Trončinského a ze samostatného nájezdu proměnil. "Tam jsem měl trošku pomoci. Hráli jsme přesilovku a mohli zápas zlomit na svoji stranu. Jejich hráč ujel a já tam bohužel nechal škvírku. On mi ji trefil," lituje. Když přijde řeč na podmínky v retro hale, pokrčí rameny. "Led byl šílenej. A byl už den před zápasem, kdy jsme sem přijeli. Kluziště je z kopce, led nepravidelný. Špatně se na něm klouže, betony se mi při klouzání tak divně zadrhávaly. Strašně zvláštní zápas, připadal jsem si, jako kdybychom hráli na poli."

Reprezentanti se s tím museli srovnat, stejně tak Švýcaři. I domácí borci po příjezdu do Vispu celkem koukali, kde se bude hrát duel Euro Hockey Challenge. "Že by hráči KHL byli zvyklí na nějaký luxus, to rozhodně ne," reaguje Kovář na dotaz,jestli to pro něj nebyl až moc velký šok. "Kluci z extraligy jsou na tom kolikrát lépe. S nároďákem jsme na tyhle stadiony docela zvyklí. Trénujeme v Letňanech nebo v Popovicích, kde se nehraje ani třetí liga. Nejvíc mi vadilo světlo, při některých zákrocích jsem měl obrovské problémy. Puky jsem někdy strašně těžko hledal," připomíná. Stařičká aréna kupříkladu umožňuje, aby u zadních dveří kabiny normálně proudili na utkání fanoušci. "Myslím, že se nám do ní nikdo necpal. Možná kdyby kdosi zkusil nějaký žertík a přilepil nám na dveře panáčka, jako že tam jsou pánské záchody, tak by byla rozhodně větší legrace," usměje se.

V kariéře toho Kovář zažil dost, zápas ve Vispu je součástí přípravy na mistrovství světa a pro zkušeného gólmana další střípek do reprezentační mozaiky. "Po dlouhé době jsem měl zápas, loni to bylo trošku jiné. Pan Růžička se mnou tehdy asi před mistrovstvím stoprocentně počítal, dal mi šest utkání ve třech týdnech. Pak se do toho člověk dostane hned. Teď je situace jiná, o zápasy se musíme podělit," komentuje aktuální dění mezi maskovanými muži. Jsou tři, vedle Kováře ještě Dominik Furch a Pavel Francouz. Pojedou všichni na turnaj do Moskvy? "Uvidíme, já se situaci takhle nesnažím brát. Chytal jsem zápas, v němž jsem asi nic nepokazil, ale také jsem výrazně nepomohl. Chyběl tomu jeden klíčový zákrok, abych jeden z těch dvou nájezdů chytil. Mohli jsme být se Švýcary nastejno," uzavírá.

Share on Facebook Share on Twitter