Kritika ze Sparty? Pořád to mrzí, hlásí Pöpperle. Pro DEL má německý pas
Před rokem odcházel ze Sparty do německého Bremerhavenu a od vedení Pražanů slyšel Tomáš Pöpperle spoustu kritiky. Někdejší český reprezentant v DEL potvrdil kvality a zbavil se zbytečných stresů, do minulosti se už nedívá. "Ale pořád mě to se Spartou mrzí," přiznává.
Tehdy byl Pöpperle označen za jednoho z hlavních viníků neúspěchu. Když měla Sparta poté ještě horší sezonu, o gólmanech najednou nikdo nemluvil. To už byl ovšem vicemistr světa 2006 a někdejší brankář Columbusu dávno pryč. "Ale Spartu pořád sleduju. Mám tam kamarády, navíc jsem sparťan," ujišťuje, že v žádném případě nezatrpkl.
O víkendu se s týmem Fischtown Penguins představil na přípravném turnaji v Drážďanech. Zkušený gólman byl plný pohody. Jednak má v týmu své jisté, což potvrdil nový kontrakt, jednak mu vyhovuje německá mentalita. "Hodně jsme se bavili s kapitánem a s trenéry o tom, jak být v příští sezoně lepší. Přišli noví kluci, věřím, že půjdeme nahoru," říká s velkou vírou.
Z vašich slov je patrná spokojenost. Sedí vám angažmá i DEL?
Soutěž je hodně dobrá, určitě jsem spokojený. I proto, že dost jiná je mentalita fanoušků a lidí vůbec. Samozřejmě, ze Sparty jsem šel do Bremerhavenu, což určitý rozdíl byl. Náš tým patří k těm s nejmenším rozpočtem, není tu zdaleka takový tlak. Ale v minulé sezoně jsme postoupili do play off, což bylo fajn.
Vyhovuje vám angažmá i po stránce osobní?
Určitě. Mám s sebou rodinu, malá šla teďka do školy. Rodinný život je v Německu příjemný, také proto jsem s klubem podepsal novou tříletou smlouvu.
Došlo k tomu ještě v průběhu ročníku. Předpokládám, že vás důvěra klubu hodně potěšila.
Jo jo. Samozřejmě. Bavili jsme se o tom už v půlce sezony, pak jsem podepisoval smlouvu. V klubu byli spokojeni, já také. Jednou z mála nevýhod je vzdálenost od Česka. Do Prahy to mám nějakých 700 kilometrů. Na druhou stranu, zase tak často nejezdím. Jsme s rodinou v Bremerhavenu, cestovat do Čech nemáme takovou potřebu. Když byly reprezentační pauzy, tak jsme vyrazili. Doma jsme byli víc, ale až po sezoně, skoro pět měsíců.
Foto: Jan Pidrman, piratichomutov.cz
Pronikl jste do tajů němčiny? Kdysi jste chytal za Eisbären, ale asi jste vystačil s angličtinou.
Tehdy probíhalo všechno anglicky, teď to v podstatě není jiné. Nejsme tým, který by si mohl zaplatit kvalitní Němce. Jsou tu převážně Kanaďané, co dostanou pas, pak kluci z jiných zemí. Manažer se snaží jít spíš evropskou cestou. Má rád Čechy, v týmu jsme tři, v kádru jsou i dva Slovinci a jeden Dán. Trenér je Němec, snaží se o to, aby se moc nesázelo na zámoří.
Ze Sparty v létě přišel Dominik Uher. Dával jste na něj vedení tip?
Ptali se mě, jaký mám na Domína názor. Známe se ze Sparty. Takže jasně, díky mně je tady (směje se).
S Jaroslavem Hüblem tvoříte brankářskou dvojici, což je u českých gólmanů v cizině unikátní. Užíváte si to?
Venku to zvykem nebývá, to je pravda, ale jsme spolu úplně v pohodě. Spíš kluci to mají těžší, jsme dva čeští brankáři, takže proti nám moc jít nemohou. Né, to je legrace. Já si to užívám. Nemáme s tím problém.
Chytáte v DEL s německou licencí?
Ano. Mám německé občanství. Jak jsem podepsal novou smlouvu, tak mi to udělali. Myslím, že pro mě se toho moc nezmění. Ale tím, že mi dali německý pas, by ho měly dostat i naše děti. A pro ně to do budoucna může být výhoda.
Máte německé předky? Příjmení to v podstatě potvrzuje.
Ani jsem to moc nestudoval. Podle jména tam něco bylo, Sudetští Němci nejspíš. Když mi vyřizovali občanství, potřebovali jsme akorát od dědy a od taťky rodný list.
Jaké jsou pro gólmana největší rozdíly mezi DEL a Tipsport extraligou?
V DEL najdete víc Kanady nebo Ameriky, není to tak svázané taktikou. Řekl bych, že v Německu se hraje víc otevřenější hokej. V DEL jsou jen dva týmy, které se vyloženě soustředí na defenzivu. Proti zbytku jsme hráli otevřené zápasy.
Takže si dost zachytáte.
To si nemohu stěžovat (usměje se). Po dlouhé době jsem si zachytal způsobem, že mě hokej fakt bavil. Mám hodně práce. Je to něco jiného, než jen koukat z brány.
Foto: hcsparta.cz
Německé týmy jezdí k zápasům dlouhé štreky v autobusech. Jak to snášíte?
My máme extrémně velké dálky, protože Bremerhaven leží u Hamburku, na severu země. Strašně jsem se toho bál. Ale pak jsem si v busu našel takovou svoji pozici, jak se pohodlně vyspat. Do pěti hodin jezdíme v den zápasu, delší vzdálenosti pak den předem.
Sledujete stále český hokej? Hlavně tedy Spartu?
No samozřejmě, že jo. Mám tam kamarády, občas si napíšeme nebo zavoláme. Probereme, co se tam děje. Kluci jsou zatím nadšení, že přišel nový trenér.
Spartu vede německá hokejová legenda Uwe Krupp. Probírali jste to v kabině Bremerhavenu?
Vlastně ani ne, protože moc Němců nemáme (směje se). Jsem zvědavý, jak to Spartě půjde. Klukům fandím. S některými jsem se v létě viděl, letní přípravu mi dělal Bingo, tedy Petr Přikryl. Jsem pořád sparťan.
Pořád vás mrzí, co se dělo po vašem loňském odchodu? Slyšel jste spoustu kritiky.
Mrzí, samozřejmě. Není to nic příjemného. Já něco řekl do novin, Petru Břízovi se to nelíbilo, dva měsíce poté pak reagoval. S tím nic neudělám. Je to jeho boj.
Když jste mířil do Německa, doufal jste, že budete mít větší klid. Potvrdilo se to?
No. Přišel jsem a původně jsem si říkal, že by mohl být klid. Ale v týmu byl až moc velkej! Hrozná pohoda. V podstatě se nic neřešilo. Sedmkrát se prohrálo, no tak sedmkrát prohrálo... Pak zase přišla řada deseti vítězství. Pořád nahoru dolů. Ani se moc netrénovalo. Cítil jsem, že to nemůže být stylem: dělejte si, co chcete. Věřím, že letos to bude lepší. Hodně jsme se bavili s kapitánem, s trenéry. Podepsal třeba Slovinec Jan Urbas, máme další dobré kluky. Když se před dvěma lety koupila DEL, bylo v týmu dost hráčů na druhou nejvyšší soutěž. Teď už má sestava parametry pro elitní ligu. Snad se posuneme dopředu.
Foto: hcsochi.ru
Máte dobré fanoušky? Cítíte jejich přízeň?
Lidé chodí, přízeň tam je. Ale oni milují hokej celkově. Máme malou halu zhruba pro 4700 fanoušků, v podstatě je pořád vyprodáno. Místní nám fandí. Město není tak velké, takže pokud člověk někam jde, dost ho poznávají.
Češi hokej hodně řeší, bývají netrpěliví a kritičtí. Co Němci?
Rozdíl je obrovský! Když jsme kolem Vánoc pohráli sedm zápasů, lidé nás dál podporovali. Říkali: "Kluci, škoda, příště to vyjde". Mentalita je jiná, to se nedá moc srovnávat.
Máte ještě nějaké hokejové sny? Třeba dostat se do lepšího týmu DEL?
Ani nevím, jestli bych se chtěl někam stěhovat. Podepsal jsem tříletou smlouvu, až mi skončí, bude mi šestatřicet let. Mým cílem je chytat v Bremerhavenu. A aby se nám co nejvíc dařilo.
Vrátíte se ještě někdy jako aktivní gólman do českého hokeje?
Těžko říci, jak se všechno vyvine. Z DEL je těžké se vracet. Stejně tak z organizace, kde působím. Kdybyste viděl, jak se chová vedení a všichni lidé kolem. Jít do Čech, kde jsou všelijaké vztahy a různé podrazy? To nevím... Ale jsem ve věku, kdy je třeba koukat na rodinu. Pokud by šla dcera do čtvrté nebo páté třídy, asi by bylo lepší být v Česku. Teď fakt netuším.
Mimochodem, jak si hokejové Německo užilo překvapivé stříbro na olympiádě v Koreji?
Neskutečně! Všichni slavili, bylo to takové německé Nagano. Všechny hráče dost emotivně přivítali, dokonce udělali akci i pro maséra olympijského týmu. Pracuje v jednom klubu, my u nich zrovna hráli. V hale ho představili, před celým stadionem. To se mi strašně líbilo. Zohlednili každého člena mužstva. Jsou takoví, že myslí na každého.
Ani tedy nakonec moc nevadilo, že jim s Rusy dost smolně uteklo zlato?
No, asi ne. Byli v ohromné euforii. Ale co chybělo, aby vyhráli. To by byl úplně mazec!
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Share on Facebook
