Langův comeback? Pět gólů za půl hodiny! To jsem vůbec nečekal, líčí

Foto: Martin Voltr

Už v říjnu se útočník královéhradecké juniorky Kryštof Lang postaral o střelecké představení, které se bude složitě překonávat: Kladnu nasázel pět branek během třiceti minut! Ovšem fakt, že teď odehrál první víkend po ošklivém zranění ramene – a tím pádem vlastně po roce –, staví jeho kanonádu do ještě lepšího světla.

Pět gólů za půl hodiny, to je úctyhodný výkon...
Já jsem to hlavně vůbec nečekal. Jak jsem teď po zranění, tak jsem doufal, že se do toho herně nějak dostanu a pomůžu týmu. A že jsem dal rovnou pět gólů, to jsem vůbec nečekal.

Byl to ten zápas, kdy vám prostě všechno lepí?
Na první gól jsem dostal krásnou přihrávku mezi kruhy, kde jsem byl úplně sám. A pak jsem si začal věřit a na co jsem sáhl, to byl gól. Trenéři mě dali do lajny s bráchy Benešovými, hráli jsme spolu poprvé, ale myslím, že nám to sedlo.

To rozhodně. Vzpomněl jste si, jestli se vám už v životě povedlo něco podobného?
Snad někdy když jsem hrál v mladších kategoriích, to jsem možná dával i víc gólů. Ale v extralize dorostu nebo juniorů se mi ještě nic takového nepovedlo.

Co říkali spoluhráči?
Dělali si ze mě srandu, že to bude stát hodně a takhle. Klasické řeči.

Kdo je u vás pokladníkem?
Martin Janda. Říkal, že za to bude svačina nebo něco podobného. Budu muset něco vymyslet (usmívá se).

Navíc to pro vás bylo důležité vítězství, když jste předtím na Spartě prohráli 0:1...
Na Spartě to byl hodně vyrovnaný zápas, s tím, že šance na gól jsme určitě měli a měla je i Sparta. Výborně nás zase podržel Kuba Tichý, to je fantazie, jak on chytá. Pak na konci jsme ale šli do oslabení a bohužel dostali gól. Určitě bychom si jeden, ne-li dva body zasloužili, ale byl to vyrovnaný super zápas.

Kladno už takovou sílu přece jen nemělo.
Už když jsme tam jeli, tak jsme si věřili o hodně víc než na Spartu. A ještě jak jsme dali dva rychlé góly, tak už to bylo v pohodě.

A teď tedy k vám: Můžete přiblížit, co se vám v létě přihodilo?
Asi na třetím tréninku jsem šel do souboje, spadl a narazil na mantinel. Jak se mi vykloubilo rameno, tak to poničilo kloub a muselo se to vyplňovat nějakými štěpy. Ještě tam byl i nějaký problém s vazy, takže to bylo docela komplikované.

Nic tak vážného se vám do té doby nestalo?
Byla to moje první operace, takže největší zranění.

„Jak se mi vykloubilo rameno, tak to poničilo kloub a muselo se to vyplňovat nějakými štěpy.“

Jak těžké pak bylo se vracet zpátky? A jak dlouho jste vlastně musel mít úplný klid?
Měsíc a půl jsem jenom ležel, nic jsem nemohl dělat. V létě to bylo hrozný... Pak už jsem se do toho postupně začal dostávat a zatěžovat ruku, šlo to docela rychle. Všichni předpokládali, že to bude delší. Trvalo to necelé tři měsíce.

Vážně jste měsíc a půl nemohl nic dělat? Ani třeba na nohy?
Asi jsem mohl, ale úplně jsem do toho neměl chuť. Bylo to celé takové divné.

Chápu, že na psychiku je to velká rána.
Ze začátku hodně, to bylo hrozný. Jak jsem ležel v nemocnici, tak se mi hlavou honily různé věci.

Foto: Martin Voltr

A jak dlouho jste chodil na led před návratem do hry?
Přes měsíc, s tím, že naplno jsem trénoval dva a půl týdne. Úplně naplno, že jsem chodil do soubojů, střílel a podobně.

Teď už jste úplně stoprocentní?
Stoprocentní to je na ledě, ale když se to rameno dá do určitých pozic, tak to bolí. Ale nemělo by se tomu nic stát. Pořád pracujeme na tom, aby to nebolelo vůbec. Každou středu chodím ke klubovému fyzioterapeutovi Kubovi Dudkovi a on mi to rameno narovnává. Úplně do všech poloh to ještě nejde, vázne hlavně vnější rotace.

„Stoprocentní to je na ledě, ale když se to rameno dá do určitých pozic, tak to bolí. Úplně do všech poloh to ještě nejde.“

První měsíc jste váš tým sledoval z mírného povzdálí, když jste nemohl hrát zápasy. Jak vzhlížíte směrem k dalšímu průběhu sezony?
Já si myslím, že když se konečně dáme všichni dohromady a postavíme plnou palbu, tak bychom měli být mezi nejlepšími. Hrajeme skvěle odzadu, to bylo vidět už na Spartě, stejně jako na Kladně nebo předtím. Kluci dostávali fakt málo gólů, což si myslím, že je základ úspěchu.

Řada nejsilnějších týmů vás teď teprve čeká: Boleslav, Liberec, Plzeň, Vary... To bude výzva.
Jo, je pravda, že když jsme se teď koukali na tabulku, tak většina týmů, proti kterým jsme hráli, je ve spodní polovině. Teď přijdou ty z horní. Uvidíme, jak to bude vypadat, a pak si teprve můžeme říct, jak na tom jsme.

To uvidíte hlavně proti Plzni, která má z jedenácti zápasů neuvěřitelné skóre 63:8...
Na to jsme koukali (usmívá se). Je docela obdivuhodné, co tam kluci předvádějí. Ale na druhou stranu, taky ještě nehráli proti týmům z horní poloviny. Takže uvidíme.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz