Lék pro Tygry? V kabině byly emoce, tvrdí Birner. Na reprezentaci se necítí
Foto: Jiří Princ, hcbilitygri.cz
Prožívali slabší období, liberečtí Bílí Tygři si připsali pět porážek za sebou a docela tápali. Ale zdá se, že už jsou zpátky na úspěšné vlně. Severočeši si v Mladé Boleslavi připsali třetí vítězství v řadě, letos velmi silné Bruslaře položili na lopatky poctivým hokejem, nasazením a efektivitou. „Jsme za to moc rádi," hlásí Michal Birner.
Jeden z nejzkušenějších hráčů týmu přispěl gólem, ten vítězný zařídil při libereckém oslabení obránce Ronald Knot. Domácí sice vedli, když se v první třetině prosadil Jan Stránský, ovšem nakonec nemají nic. „Nebyl to žádný atraktivní hokej, spíš boj. Nám šlo o hodně. Bodů jsme dost poztráceli, proto jsme chtěli ze tří zápasů před pauzou co nejvíc urvat. To se povedlo, takže docela příjemný pocit," potvrzuje Birner.
Sám pomohl vyrovnávací trefou, v čase 22:17 zachoval před boleslavským gólmanem chladnou hlavu a pohotově zavěsil. „Vyhráli jsme osobní souboj za bránou, já jenom vzal puk a hned věděl, co chci udělat. Krošelj má docela široký rozklek, snažil jsem se ho roztáhnout a dát mu to mezi nohy. Gól byl výsledkem dobré práce celé lajny."
Souboj Liberce s Mladou Boleslaví je derby, tyhle bitvy mají vždycky grády. Birner přiznává, že má podobné zápasy rád. „Určitě. Všichni víme, že za poslední roky jsme na sebe dost naráželi i v play off. Byl to parádní hokej, nahoru a dolů. Tentokrát to trošku ovlivnil fakt, že oba týmy v pátek hrály zápasy, oni navíc ještě cestovali z Brna. Utkání nemělo extra velké tempo. My přijeli pro body a máme všechny tři, takže jsme stoprocentně spokojeni," zdůrazňuje.
„Bodů jsme dost poztráceli, proto jsme chtěli ze tří zápasů před pauzou co nejvíc urvat. To se povedlo, takže docela příjemný pocit."
Zdá se, že po herním útlumu jsou Bílí Tygři z nejhoršího venku. „Pořád to není úplně ideální, tak nějak víme, kde nás tlačí bota. Víc se soustředíme na defenzivu. Šance si vždycky nějaké vytvoříme, góly dáme. Důležité ale je, abychom co nejméně inkasovali. Na Spartě to byl z naší strany takřka ideální výkon. proti Vítkovicím o něco horší, v Boleslavi jsme se ale zase přiblížili představám," srovnává.
Po sérii porážek logicky chyběla Bílým Tygrům pohoda. „V kabině jsme si k tomu něco řekli. Někdo víc, jiný méně. Bylo tam hodně emocí. Občas přitom padnou věci, o kterých když druhý den přemýšlíte, uvědomíte si, že to jsou hrozné blbosti. Nikdo týmu samozřejmě nechce vědomě škodit. Věděli jsme, že se nesmí opakovat věci poté, co někdo někde něco vypustí. Že budeme prohrávat osobní souboje. Na to jsme se hodně zaměřili."
„Neříkám, že národní tým pro mě není téma. Ale teď se na něj necítím psychicky ani fyzicky."
Zkušený útočník táhne mužstvo parádní produktivitou. Prožívá jedno z nejpovedenějších období kariéry? „Podobné záblesky jsem měl třeba i ve Finsku," usměje se. „Tvrdím, že vždycky je to o tom, jak si sedne celá lajna. Útočníci potřebují být na stejné lodi. S Liborem Hudáčkem jsme hráli už loni, od začátku této sezony tam máme Michala Bulíře. Hned od prvního přípravného zápasu si rozumíme. Hodně se bavíme o tom, co na ledě dělat, jak se zlepšit. Jde o to se neuspokojit, pořád být k sobě i kritičtí, abychom se individuálně posouvali dopředu."
Birner je v ofenzivě týmu hodně cítit, na ledě Bruslařů vstřelil už 10. gól sezony, s 21 body je druhý v produktivitě TELH. Když slyší dotaz, co takhle návrat do národního mužstva, chvilku přemýšlí. „Nechci se o tom moc bavit. Jedna věc je, že nejsem úplně stoprocentně zdravotně v pořádku. Neříkám, že by mě to limitovalo. Ale už mám nějaký věk. V tuto chvíli se na mezinárodní hokej necítím, Liga mistrů ukázala docela upřímné zrcadlo, že hokej je tam rychlejší a tvrdší. Neříkám, že národní tým pro mě není téma. Ale teď se na něj necítím psychicky ani fyzicky," uzavírá.
Share on Facebook
