Lenka Serdar, posila nároďáku: Jsem Češka a jsem na to moc hrdá

Foto: Jan Beneš, Český hokej

Oblékat národní dres? To je pro každého hokejistu největší pocta. A někdy i v případě, kdy jste 22 let žili tisíce kilometrů daleko. Hodně netradiční cesta dovedla do české ženské reprezentace Lenku Serdar, rodačku z amerického Lexingtonu.

Národní tým v ní získal zajímavou posilu, která může pomoci k vytouženému postupu na olympijské hry. Lenka Serdar strávila čtyři roky v NCAA, kde patřila k nejlepším hráčkám Cornellovy univerzity.

Třiadvacetiletá útočnice se do srdce Evropy přestěhovala v roce 2019. Loni ještě válela v německé soutěži, kde ovládla kanadské bodování, ale nový ročník už rozehrála v té české, konkrétně v Příbrami. Teď může vzhledem ke koronavirové situaci jen trénovat.

Za českou reprezentaci poprvé nastoupila před 13 měsíci na turnaji v Rusku, naposledy nechyběla u domácího dvojutkání proti Maďarkám. Její první cíl je jasný – probojovat se na dubnové mistrovství světa, které se (snad) bude konat v Kanadě.

„Moje rodina je z České republiky a oba moji rodiče se tady narodili. Já jsem se narodila v Americe a celý život jsem tam hrála hokej, ale jsem Češka.“ Asi tak Lenka Serdar stručně a jasně shrnula svůj příběh.

Foto: Martin Voltr

A jak mohla svá slova hned potvrdit? Trvala na tom, aby rozhovor proběhl v češtině, byť se ji zatím ještě učí.

Hodně jste si přála reprezentovat Českou republiku, že?
Samozřejmě. Moc věřím, že máme dobrý tým, a věřím naší filozofii a principům. Máme i kvalitní realizační tým. Myslím, že můžeme v mezinárodním hokeji dominovat. Jsem moc ráda, že můžu naší reprezentaci pomoct a být její součástí.

Jak byste porovnala ženský hokej v Česku a v zámoří?
Hokej v Americe se hraje jiným stylem než tady. V Evropě a České republice je kreativnější, a to mě baví. Pro mě jako pro útočnici je to super. Každý tým má ale svůj systém.

„Všichni čtyři prarodiče byli Češi. I v Americe jsme dodržovali české zvyky, jedli české jídlo a mluvili česky. Proto se cítím být Češkou.“

V Americe má ženský hokej hlavně mnohem větší historii a lepší podmínky...
Ano, v Americe se hraje i profesionálně. Ale jejich velkou výhodou je to, že hokej mají na univerzitách, stejně jako ten mužský. Já jsem hrála na univerzitě na Cornellu čtyři roky a bylo to pro mě super, zápasy měly rychlost a kvalitu. V Evropě není možnost hrát na univerzitě, ale jenom v klubech. To je zásadní rozdíl.

Jak na univerzitní léta vzpomínáte?
Na Cornell mám super vzpomínky. Měla jsem tam dobré spoluhráčky a tvořily jsme skvělou partu. Teď jsem moc ráda, že se každou chvíli dozvídám něco o mých spoluhráčkách v Česku, protože jsem tady nová. Proti některým jsem hrála už dřív na univerzitě. Cítím se lépe s každým tréninkem, holky jsou super.

Foto: Karel Švec, Český hokej

Přijaly vás dobře do party?
Nebylo to snadné, protože jazyk je pro mě trochu těžký. Ale spoluhráčky mě hodně podporují a když něco potřebuju, zeptám se jich. Vždycky mi pomůžou.

Děláte tedy v češtině pokroky?
Když mám čas, učím se ji. Češtinu jsem studovala už v Americe na univerzitě, proto jsem měla nějaký základ ještě před odletem. Celý život jsem ale poslouchala češtinu, protože všichni v mé rodině mluví česky. Pořád je to pro mě těžké, ale každý den a každý trénink se učím něco nového. Pár slov a frází, důležitá slovíčka. Někdy na to mám víc času a někdy méně. Mám ale štěstí, že v Praze a Olomouci mám příbuzné, kteří mě podporují. To je pro mě skvělé.

„Můžeme vyhrávat mezinárodní zápasy a dominovat v mezinárodním hokeji.“

Co vůbec děláte ve volném čase?
Moc ho nemám, protože hodně trénuju. Bohužel kvůli situaci s covidem nemůžeme moc trénovat na ledě, takže jsem ráda, že tu možnost máme aspoň na reprezentačních kempech. Trénuju, pracuju a taky se učím česky. Občas zavolám do Ameriky, protože tam mám kamarády a taky některé příbuzné.

Foto: Martin Voltr

V srdci se cítíte být Češkou?
Samozřejmě! (bouchá si na srdce) Všichni čtyři prarodiče byli Češi. I v Americe jsme dodržovali české zvyky, jedli české jídlo a mluvili česky. Proto se cítím být Češkou. Když nosím náš dres, cítím se moc hrdá, že jsem Češka a že tady můžu být.

Vaším největším snem je určitě olympiáda, viďte?
Ano, musí být skvělý pocit zahrát si na olympiádě. Naše ženská reprezentace tam ještě nikdy nebyla, takže pokud se tam dostaneme, bude to super. Budeme moci reprezentovat Českou republiku, ukázat, že u nás ženský hokej vůbec existuje a že jsme fakt super tým. Moc věřím, že máme sílu a velkou šanci se tam dostat, a že můžeme vyhrávat mezinárodní zápasy a dominovat v mezinárodním hokeji.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz