Loni rozhodl Pastrňák, kdo letos? Skvělé hráče určitě máme, hlásí Řepík
Foto: Alena Zapletalová
(BRATISLAVA, od našeho zpravodaje) Michal Řepík hraje na svém čtvrtém mistrovství světa, zatím pokaždé zažil vzájemnou bitvu Čechů s Rusy. Hodně vypjatou loni hostila Kodaň, drama rozhodl v prodloužení David Pastrňák, který společně s Davidem Krejčím krátce předtím dorazil z Bostonu.
Hvězdy Bruins teď v Bratislavě nejsou, Češi musejí najít jiné rozdílové hráče. "V týmu je určitě máme, góla umí dát spousta kluků," hlásí útočník, který pravidelně pálí ostrými. Na šampionátech mu to zatím pokaždé střelecky vycházelo, letos už má Řepík na pažbě jeden zářez za gól do sítě Norska.
Jak se těšíte na další bitvu s Rusy?
Jasně, těším se hodně. Mají vynikající tým, spoustu hvězd. Bude to důležité utkání. Kdybychom ho zvládli, v tabulce si můžeme hodně pomoci. Budeme se snažit, abychom to odehráli dobře a vítězně.
Recept na Rusy od Reichela a Kubalíka
Může v přípravě na zápas pomoci vzájemný nedávný souboj z brněnských Carlson Hockey Games?
Pár hráčů jim lehce přibylo, ale dá se říci, že v Brně hráli s plnou sestavou. Tady na turnaji jsem viděl nějakou třetinu, celý zápas ne. Bude jen na nás, jak k tomu přistoupíme, jak poctivě budeme hrát. Hlavně dozadu. Protože si myslím, že v útočné fázi problémy nemáme. Měli bychom vstřelit nějaké góly a především hrát dobře z obrany.
„V Brně jsme nehráli v plné sestavě, oni ano. Úplně jsme nepropadli. Sice jsme prohráli 1:4, ale dost šancí jsme neproměnili.“
Vyplývá ze zápasu v Brně určité doporučení, na co si dát pozor?
Kromě poctivé obrany by to chtělo hrát v pěti proti pěti, nesmíme jim dávat přesilovky – ty mají Rusové výborné. V Brně jsme nehráli v plné sestavě, oni ano. Úplně jsme nepropadli. Sice jsme prohráli 1:4, ale dost šancí jsme neproměnili. Když se nám to teď povede, šanci máme.
Loni v Kodani rozhodl parádní vzájemnou bitvu David Pastrňák, který se prosadil v prodloužení. Kdo by to mohl být letos?
To může spousta našich kluků. Uvidíme. Střelecky se daří Froldovi (Michaelu Frolíkovi), je tady Voras (Jakub Voráček) nebo Jakub Vrána, Dominik Kubalík... Věřím, že jsme schopni nějaké góly dát.
Národní tým vstoupil do turnaje výborně. Dvě výhry, dvanáct vstřelených gólů. Zatím spokojenost, co říkáte?
Myslím, že jo. Se Švédy jsme to odehráli dobře, oni byli lepší akorát v prvních deseti minutách druhé třetiny. A Norsko? Ten zápas jsme skoro celý kontrolovali. Nějaká chyba se tam udělala, celkově to však bylo dobré. I s klukama jsme se bavili, že pocit máme slušný. Hrajeme týmově, bojujeme jeden za druhého.
Foto: Aleš Krecl, Český hokej
Prosadit se navíc dokáží všechny útoky, nejen hráči z NHL.
Klukům se snažíme pomáhat, aby to nebylo jen na nich. V důležitých zápasech to první dvě lajny mají někdy těžší, pak to rozhodují třetí a čtvrtá. Tady je právě třeba, abychom si pomáhali a hráli týmově.
Vnímáte, že proti Rusům je ve hře i nasazení pro čtvrtfinále? Vítězství ve skupině by znamenalo setrvání v Bratislavě.
Zatím o tom nepadla řeč. Jasně, bude záležet na postavení v tabulce. Bylo by lepší vyhrát, abychom se dostali na první místo a v uvozovkách měli přijatelnějšího soupeře, aniž bychom se museli stěhovat. Nevíme, jak by se jelo do Košic, kolik hodin by přesun trval. Loni jsme to zažili, nebylo to úplně jednoduché. Lepší by bylo zůstat, ale nad tím teď nepřemýšlíme. Soustředíme se na zápas, jednoznačně chceme vyhrát.
Zažil jste někdy hezčí atmosféru na mezistátním utkání?
Asi ne. Je to krásné. Spousta fanoušků v dresech, všichni fandí. Atmosféra neskutečná, prostředí na naší straně. Hodně nám to pomáhá, lidé nás tlačí. Člověka to vyburcuje k lepšímu výkonu. Určitě to je příjemné, osobně jsem rád, že u toho mohu být.
Vy to v Bratislavě dobře znáte, dva roky jste hrál za místní Slovan. Je pro vás tenhle šampionát hezčí než ty předchozí?
To ano. Znám spoustu lidí na stadionu i v okolí. Je to příjemné. Moc rád jsem se sem vrátil.
Našel se prostor zajít někam do města? Trošku si vyčistit hlavu?
Zatím moc ne. Jen na začátku, ještě než turnaj začal. S klukama jsme se šli podívat do města, na kafe. Byli jsme v Eurovee, na náměstí. Taková klasika. Vyrazili jsme po skupinkách, řada kluků tady hrála a město zná. Takže jsem nemusel dělat žádného průvodce nebo něco takového (usměje se).
Share on Facebook
