Machulda se vrací do Slavie. Jako bych nikdy neodešel, líčí nový kouč
Foto: hc-slavia.cz
Slavia po sestupu z nejvyšší juniorské soutěže cílí na rychlý návrat, ke kterému by ji měl pomoci i nový trenér s bohatými hráčskými zkušenostmi z řady evropských zemí. Vladimír Machulda se do Edenu, kde zvrátil svou kariéru, vrací po více než dvaceti letech.
O sestupu Slavie z nejvyšší juniorské soutěže se rozhodlo na začátku března šest duelů před koncem nadstavby, která se tak dohrávala alespoň ve spodních patrech bez tlaku. „Je rozhodnuto, takže hokej byl uvolněný. Jsem ale rád, že kluci se na sebe na střídačce smáli a bavilo je to,“ hodnotil tehdejší hlavní trenér Petr Macek jeden z prvních zápasů po definitivním vyjasnění situace.
Od nové sezony bude spolupracovat na juniorské lavičce s Vladimírem Machuldou, který se do Edenu vrací po více než dvaceti letech. „Cítím se, jako kdybych nikdy neodešel. Prostředí je hodně podobné, ale je tu hodně nových věcí pro trénování, třeba perfektní rozcvičovna anebo centrum mládeže,“ chválí si nový hlavní kouč, který se do trénování vrhnul hned po konci aktivní kariéry.
„Chtěl jsem vždycky trénovat, takže jsem s tím začal už ke konci kariéry, kdy jsem hrál druhou ligu za Bílinu a zároveň dělal asistenta. Věk ale nešel úplně zastavit, postupem času jsem musel kvůli zdravotním problémům přestat hrát, takže jsem naplno naskočil do trénování,“ vypráví pro redakci webu hc-slavia.cz.
„Když spadnou junioři, kteří jsou pro klub stěžejní, všichni chtějí návrat co nejrychleji.“
Po první štaci u Draků se v dospělém hokeji přesunul pod vrcholky Krušných hor do Ústí nad Labem a později do Mostu, odkud se teď vydal do hlavního města. „Věnoval jsem se mládeži už v Mostě, kde jsem trénoval juniory, ale neshodli jsme se na některých věcech. Tomáš Kucharčík do mě šťouchal už dlouho, jestli nechci jít zpátky na Slavii, a když se pak dozvěděl, že končím, znovu mě oslovil. Nabídka mě zaujala, sešel jsem se s vedením a domluvili jsme se,“ popisuje Machulda celou anabázi.
Zároveň tím akceptoval práci pod výrazným tlakem, protože Pražané podobně jako všichni sestoupivší chtějí co nejrychleji usilovat o návrat mezi juniorskou elitu. „Když spadnou junioři, kteří jsou pro klub stěžejní, všichni chtějí návrat co nejrychleji,“ uvědomuje si jednapadesátiletý trenér.
„Já teď teprve začnu tým pořádně poznávat. Naším cílem bude pořádně potrénovat, hrát celou sezonu nahoře a potom uspět v play off. Ještě nevíme, jaký bude formát soutěže, ale určitě se budeme chtít dostat nazpátek,“ velí bývalý útočník, jenž má bohaté hráčské zkušenosti z tuzemska i řady evropských zemí.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
A to například i od známých dříčů, od nichž chce čerpat při cepování slávistických juniorů. „Pro mě je důležité, aby všichni dělali všechno na sto procent. Zažil jsem to ve Finsku, pořád se to omílá a říká to každý, kdo tam hrál, ale ono to tam takhle opravdu chodí. Nejvíc dá hráčům trénink, kde dělají všichni každý cvik naplno, protože se to potom přenáší do zápasů, proto na práci v tréninku kladu velký důraz,“ přibližuje v rozhovoru Jakuba Mezlíka.
Pražská juniorka začala přípravu v pondělí 2. května na ledě, který bude absolvovat dvakrát v týdnu. Ve zbylých jednotkách bude využívat posilovnu, tělocvičnu, atletický stadion a další sportoviště. „Podmínky na trénování jsou tu velmi dobré, abychom se mohli na sezonu kvalitně připravit. Na práci s hráči se těším,“ říká Vladimír Machulda.
Z pozice hlavního trenéra nyní může pozitivně ovlivnit kariéry mladých hráčů, což sám v Edenu zažil, i když až v dospělém hokeji během ročníku 1997/1998. „Pro mě to byl zvrat v kariéře, v Třinci se mi nedařilo podle představ a byl jsem vyměněný za Viktora Ujčíka do Slavie, kde jsem hokejově ožil. Po dvou výborných sezonách nám to moc nešlo, nemohl jsem dát gól, což vyústilo v odchod do Finska, kde mi to sedlo,“ vzpomíná.
„Pro mě je důležité, aby všichni dělali všechno na sto procent. Nejvíc dá hráčům trénink, kde dělají všichni každý cvik naplno, protože se to potom přenáší do zápasů.“
V dalším období si vyzkoušel Rusko, Norsko, Švédsko a Dánsko, odkud si přivezl celkově čtyři tituly. „Měl jsem štěstí na spoluhráče. Ve Finsku mi pomohl Pekka Tirkkonen a mně se tam začalo dařit. Týmu to ale tolik výsledkově nešlo, dvakrát jsem v lednu odešel do týmu, se kterým jsem pak vyhrál titul,“ shrnuje šťastné přesuny do Jokeritu a Kärpätu.
Přes krátké angažmá v ruské KHL, kde se zrovna potkal s výlukou v NHL, zamířil zpět do Skandinávie. „Trochu mi to tam otevřelo oči v hokejovém životě, protože Norové chodili do práce a pak až přišli na trénink, ale i tak to mělo vynikající úroveň. Vyhrávali jsme každý zápas a pak i titul, hrozně rád na to vzpomínám,“ líčí.
Poslední hráčský titul opět s notnou dávkou štěstí na přestup získal v Dánsku. „V tu dobu dohrával v Herningu kariéru Pekka Tirkkonen a trenéra dělal Todd Bjorkstrand, což je za mě jeden z nejlepších trenérů, jeho syn teď hraje NHL. Velmi mě tam překvapila úroveň soutěže, byli tam výborní hokejisti a my jsme zase vyhráli titul. Asi jsem měl štěstí na mužstva a spoluhráče,“ usmívá se závěrem na webu sešívaných Vladimír Machulda.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
