Mám různé výzvy a milníky, které bych si rád ještě splnil, hlásí Jágr
Foto: Josef Poláček, rytirikladno.cz
Konec velkolepé kariéry legendárního Jaromíra Jágra se ještě minimálně o jednu sezonu odkládá. Manažerské povinnosti mu sice nedovolí naskočit hned do úvodního zápasu, nicméně fanoušci o jeho umění na ledě nepřijdou. „Věřím tomu, že v listopadu nebo v prosinci bych mohl pomoci,“ říká majitel kladenských Rytířů, který si nemůže vynachválit nově zrekonstruovaný stadion.
Vyhánějí vás manažerské povinnosti z ledu?
Nikdo si neumí představit, co za tím vším je. Věřím, že kdybych měl jenom hokej, soustředil se na něj a dávalo by mi smysl být pořád dobrý, tak se dokážu připravit. Ty svaly tam pořád jsou, talent jsem díkybohu dostal. Jde jen o to znovu to nastartovat a získat potřebnou motivaci.
Úvodního buly na opraveném stadionu se tedy jako hráč nezúčastníte?
Nejsem blázen, abych si myslel, že v padesáti letech bez tréninku budu konkurovat mladým trénovaným hráčům. Věřím ale, že když se budu tréninku věnovat, tak budu schopný hrát důstojnou roli. Ale musím tomu dát ten čas, který teď nemám. A když mám, tak ho musím využívat na něco důležitějšího, než je můj hokej.
Ukončit kariéru se však ještě nechystáte, že ne?
Neříkám, že končím. Nechci končit. Mám různé výzvy a milníky, které bych si rád ještě splnil. Věřím, že letos bude Winter Classic. To by mohlo být důstojné rozloučení s mojí kariérou, i když neříkám, že úplné. Rád bych dal ještě gól po padesátce a mám také chuť si zahrát v nové hale.
Jak dlouho vám bude trvat, než zase budete schopný hrát?
Znám svoje tělo, takže až nebudu vážit 120 kilo. Tak jsem hrával v první lize, ale v extralize se to nedá, obzvlášť v mém věku. Člověk musí upravit jídelníček, trénovat. Ze zkušenosti nemám problém to napálit a jít trénovat. Ale potom hrozí zranění, svaly nejsou na zátěž připravené. Můžu vydržet dva tři týdny a pak to zranění přijde. Dám tomu čas, ale věřím tomu, že v listopadu nebo v prosinci bych mohl pomoci.
Jágr začátek sezóny nestihne. Vrátí se ještě na led?
Věříte, že po startu sezony budete mít na svůj trénink více času?
Uvidíme. Teď to nejde jinak, jsou jednání, na kterých musím být. Když jsem na nich, tak jsou možná snadnější a možná i lépe dopadnou. Pak tu máme mládež, kterou jsme si dali za cíl znovu zlepšit na úroveň jako byla dřív. U nás byla mládež vždy na té nejvyšší úrovni, momentálně to však říct bohužel nemůžeme.
Zmínil jste, že jednou z vašich výzev v pokračování v kariéře je zahrát si v nově zrekonstruované hale. Jak jste s ní spokojen?
Chodím tam každý den. Je opravdu hezká. Má zvláštní kouzlo, které se nedá ani popsat. Nevěřím, že by v Česku byla podobná hala, prostě není. Je to mix staré haly s komfortními prvky. Na své si přijde ten, kdo má rád staré stadiony, i ten, kdo má rád modernu. Lidé budou velice překvapeni, až přijdou. Uvidí něco úplně jiného, než na co byli zvyklí. I pro novináře to bude daleko komfortnější. Už jenom to, že se střecha zvedla o čtyři až pět metrů nahoru.
Není vám trochu líto, že už to nebude ten starý zimák, na kterém jste vyrůstal?
Chápu, že všechno jde dopředu a fanoušci jsou náročnější, chtějí mít komfort. Podívejte se na komfort v O2 areně. NHL má všechny takové haly, my jen O2 arenu. Lidé v Čechách si to jdou užít, a proto chodí na sport a za zábavou hlavně do O2 areny. Nevěřím, že pokud by daný zpěvák vystupoval jinde, že by na něj přišli. U nás na Kladně to opravdu bylo pro tvrdé povahy. Pro nás hokejisty to bylo jedině dobře, protože k nám nikdo nechtěl jezdit. A v tvrdých podmínkách vyrůstají lepší hokejisté a sportovci. Na druhou stranu v prosinci nebo lednu bych na ten stadion nešel sedět na dvě tři hodiny ani na NHL. (směje se)
Jak moc pomůže Kladnu návrat na domácí stadion?
Musíme počkat, až sezona začne a uvidíme, ale bylo to složité. Neměli jsme domov, podporu fanoušků. I když díkybohu za námi jezdili do Chomutova. Ale už jen pro hráče to bylo náročné. Většina žila v Kladně. Jezdit hodinu a čtvrt do Chomutova není nic jednoduchého. Dá se říct, že všechny zápasy jsme hráli venku. Navíc na větším hřišti, než jsme zvyklí. Takže když se na to rozumně dívám, měli bychom být lepší, ale uvidíme, jaká bude realita.
Kladno začne Tipsport extraligu doma. Bez Jágra, ale s Vejvodou a dvěma Lotyši
Jaké máte s Kladnem pro nadcházející sezonu cíle?
Každý sportovec má samozřejmě ty nejvyšší cíle, i když realita je úplně jinde. Když řeknu ten můj, tak 99 procent lidí se mi bude smát. To ale není důležité. Hlavní je, že máš vnitřní pocit, že jsi pro to udělal maximum. Já věřím, že budeme hrát důstojnou roli. Je tady totiž jedna důležitá věc, na rozdíl od minulých let.
Jaká?
Drtivá většina hráčů je podepsaná na dva až tři roky. To jsem si dal za cíl. Zjistili jsme, že je velký rozdíl, když tým maká jako tým a hráči nekoukají na vlastní statistiky. Na to, kde budou v tabulce, a to bylo důležité. Po dlouhé době má tak devadesát procent hráčů smlouvu na delší dobu.
Jednou z výjimek je určitě kapitán Tomáš Plekanec, že?
Jasně, tomu ani nemůžeme dát delší. Kdo ví, jestli by to dal. (směje se)
„Každý sportovec má samozřejmě ty nejvyšší cíle, i když realita je úplně jinde. Když řeknu ten můj, tak 99 procent lidí se mi bude smát. To ale není důležité. Hlavní je, že máš vnitřní pocit, že jsi pro to udělal maximum. Já věřím, že budeme hrát důstojnou roli.“
Ještě vloni jste ovšem říkal, že nemáte problém vzít hráče na rok a pokud si o to svými výkony řekne, tak mu nebránit v cestě za lepším angažmá.
Nám se teď ti hráči hodně povedli, málokdo z nich hrál předtím extraligu. Trvalo jim minimálně půl sezony, než si na ni zvykli a začátek nám utekl. Ale od toho zápasu se Zlínem, kdy jsme prohráli a on se na nás dotáhl na dva body, se tým stmelil. Druhou část sezony jsme ukončili asi šestí nebo sedmí. Přitom to byli ti stejní hráči jako na začátku sezony. Jde jenom o to, aby si přivykli a získali sebevědomí. Co si budeme namlouvat, můžeš si věřit, ale pořád to musíš zažít. Jádro zůstalo stejné i na nadcházející sezonu. Máme mladé hráče, kteří by měli být lepší a lepší. Je to v jejich rukou.
Bylo tentokrát snazší shánět posily s ohledem na situaci, která panuje ve světě?
Popravdě, čekal jsem, že bude mnohem víc hráčů z KHL k dispozici. Ale naopak. Bylo to ještě těžší než před rokem. Bylo mi řečeno, že v Americe vznikly tři nové týmy a že mužstva z NHL podepisují mnohem víc hráčů na dvoucestné kontrakty. Takže hodně hráčů čeká na šanci v NHL, než aby šli do Evropy. Co si budeme namlouvat, spousta hráčů, co neměla v NHL jisté místo, brala českou ligu nebo konkrétně Kladno jako přestupní stanici do KHL. Teď se situace změnila a většina z nich čeká hlavně v Americe, aby podepsala smlouvy v NHL.
Výraznými posilami pro Kladno by měli být především lotyšští obránci Oskars Cibulskis a Kristaps Sotnieks. Co na ně říkáte?
Dříve jsme vsázeli spíš na Kanaďany, letos jsou to Lotyši. Mají zkušenosti z KHL, z nároďáku. Neviděl jsem je hrát naživo, ale nevěřím, že by byli špatní hráči, když nastupovali proti nejlepším hráčům na mistrovství světa. Zkušenosti musí mít. Není náhoda, že hraješ za národní tým proti nejlepším hráčům.
Změny se týkají také realizačního týmu. Jak bolestivý byl odchod Davida Čermáka?
První den po sezoně mi oznámil, že u nás končí. Dávali jsme spolu dohromady tým pro novou sezonu, podepisovali jsme hráče a najednou jsem nikoho neměl. Třeba ani kontakty na agenty. Vše jsme dělali spolu. Já jsem vyřizoval až finální kontrakty, on to všechno předjednal a nasmlouval přes agenty. Jirka Burger ale agendu po Davidovi převzal a odvedl výbornou práci. Skvěle se s tím popral. Není to nic proti Davidu Čermákovi. Dostal šanci a šel zkusit něco jiného. Jen v ten daný moment to bylo těžké a nečekané.
Po boku Burgera budou nově na střídačce stát i kladenští odchovanci Miroslav Mach a Otakar Vejvoda mladší, který se vrací domů ze Švédska. Musel jste ho k návratu přemlouvat?
Nedalo mi moc práce ho přemluvit. On sám se chtěl vrátit. Kladno má v srdci a přál si to. Chtěl být tady. Je to Kladeňák. Chodili jsme spolu do školy, známe se už dlouho. Nabral spoustu zkušeností se švédským hokejem, který jednu dobu určoval evropský trend. Věřím tedy, že přinese do týmu zkušenosti, které budeme potřebovat.
Nemrzí vás naopak, že Michael Frolík dal přednost Liberci před mateřským Kladnem?
Já si myslím, že je to taková tradice nebo legenda, že ti hráči chtějí zpátky domů. Pro hráče to není tak důležité. Spousta hráčů, i když se narodili na Kladně, žije v Praze. Výjimkou byl David Krejčí, který řekl, že jednou chce hrát za Olomouc, protože jí fandil odjakživa. Chtěl za ni hrát. Nebo Pleky, který tu chce být a cítí to tak, že Kladno je jeho klub. Nikomu nic nevyčítám, to je každého rozhodnutí. To, že jsi někde vyrůstal ještě neznamená, že tam skončíš svůj život. To vůbec ne. My jsme spokojeni s týmem, který máme.
Foto: Tereza Žáková
Share on Facebook
